Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 190/2025-17
Okresní soud Plzeň–jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Štěpánkou Kadlecovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 17 540 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úroky z prodlení z této částky ve výši 11,50 % za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úroky z prodlení z této částky ve výši 11,50 % za dobu od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi původním věřitelem - společností právnická osoba., IČ IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se naopak zavázal poskytnutý úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím komunikace na dálku na webových stránkách původního věřitele, kde žalovaný nejdříve podal žádost o úvěr. Po zvolení podmínek úvěru a jejich potvrzením pomocí zaslaného SMS kódu, byla žádost o úvěr považována za podanou. Po prověření úvěruschopnosti byl žalovaný ze strany původního věřitele informován o rozhodnutí mu úvěr poskytnout. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka od společnosti právnická osoba. postoupena nejdříve na společnost právnická osoba, IČ IČO a následně nabyla pohledávku za žalovaným žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
4. Provedenými listinnými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to bezhotovostně na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit, a to do 30 dnů od jeho poskytnutí. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba 36,5 %, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno dne datum, úroky byly stanoveny ve výši částka a poplatek za úvěr ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) byla ve smlouvě uvedena ve výši 773,59 %. Z potvrzení o provedené transakci bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum na jeho účet č. č. účtu, který se shoduje s číslem účtu uvedeným ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném poskytnuté finanční prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení, tj. od datum, a dále poplatky v celkové výši částka představující řádný úrok ve výši částka dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek za úvěr ve výši částka dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek z administraci ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.1. Smlouvy, poplatek za upomínky formou SMS a emailových zpráv ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.2. Smlouvy, poplatek za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.2. Smlouvy a smluvní pokutu ve výši částka dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 2. podpododst. 1.2.1. Smlouvy. Celkem se jednalo o částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dne datum adresoval právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.
7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb. , dříve platného občanského zákoníku , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb. , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.
8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v listopadu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 8,59 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 773,59 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního, nežli jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.
9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná jako celek.
10. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky ve výši částka, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne datum, odeslaným žalovanému téhož dne, ve kterém mu stanovila k úhradě dluhu lhůtu 7 dnů od odeslání výzvy. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně za období od datum do zaplacení.
11. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v celkové výši částka a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.” nebo „advokátní tarif“) sestávající z částky částka za tři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá ani jinak náročná a žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z tohoto typu smluv, které se liší jen individuálními údaji. I toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka, čímž byly splněny podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.