Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 153/2025-20

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 11 759,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, jejíž splatnost se stanoví 60. den po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , jejíž splatnost se stanoví 60. den po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi účastníky řízení, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému po předchozím prověření jeho úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou smlouvu platně postoupila dne datum na žalobkyni. Tato skutečnost byla ze strany právní předchůdkyně žalovanému oznámena dne datum. Žalovaný od uzavření smlouvy neuhradil žalobkyni ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky. V žalobě žalobkyně sama uvedla, že kdyby soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, zůstal ve věci nečinný.

3. Ve věci soud rozhodoval bez jednání ve smyslu ust. , když žalobkyně s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu č. l. 3 spisu) a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s daným postupem (usnesení s výzvou na č. l. 12 spisu), ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

právnická osoba řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soud učinil následovně:

5. Dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě tento poskytl žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za úvěr ve výši částka, a to do datum. Celkem měl žalovaný splatit částka (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne datum mezi právnická osoba. a žalovaným).

6. Žalovanému byly před uzavřením smlouvy poskytnuty všechny podstatné informace o parametrech úvěru na standardizovaném formuláři (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum).

7. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně lustrován z veřejně dostupných databází Anonymizováno, avšak tato tvrzení nedoložila důkazy a zároveň neuvedla další okolnosti, jak právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

8. Žalovanému byl úvěr ve výši částka vyplacen dne datum převodem na bankovní účet (zjištěno z potvrzení o platbě).

9. Právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila dne datum na žalobkyni (zjištěno z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi právnická osoba. a Jméno žalobkyně.). Tato skutečnost byla ze strany právní předchůdkyně žalovanému oznámena dne datum (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

10. Žalovanému byla dne datum prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně odeslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky s příslušenstvím (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu).

11. Žalobkyně doposud neevidovala žádné platby od žalovaného, žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil (negativní tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil).

12. Soud provedené důkazy hodnotil podle a po právní stránce věc posoudil následovně:

13. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu a násl. , , ve znění rozhodném (dále „o. z.“), a ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit do datum spolu s poplatkem za tento úvěr.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Soud je tedy s odkazem na uvedená ustanovení povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně (její právní předchůdkyně) dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila.

17. Soud žalobkyni nezasílal poučení podle , , ve znění rozhodném (dále jen „ “), aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala, a to jednak z důvodu, že sama žalobkyně navrhla, aby soud, pokud neuzná nárok žalobkyně z titulu uzavření spotřebitelské smlouvy posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, tedy sama strana žalobní si byla vědoma toho, že z žaloby a založených důkazů nevyplývá splnění povinnosti poskytovatele úvěru, a to dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Dále je třeba v této souvislosti konstatovat, že soud by totiž i za okolnosti, že by úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, žalobu co do částky částka s příslušenstvím z celé dlužné částky beztak zamítl, a to z důvodu, že předmětná smlouva byla sjednána s nemravnými úroky. Roční zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 40 % p. a. a RPSN dokonce činila 3 861,74 %. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak plyne např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Smlouva v rozporu s dobrými mravy je absolutně neplatná v souladu s o. z.

18. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně se pokusili uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena částka ve výši částka. Soud má zároveň za prokázané, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. V řízení ovšem bylo prokázáno, že žalobkyně jednak nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného a dále že by žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu v rozporu s dobrými mravy, protože jak roční zápůjční úroková sazba, tak RPSN se odchylovaly od konstantní hranice, kterou pokládá judikatura za přiměřenou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud tak v souladu s § 580 o. z. posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Navíc nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného.

19. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neposkytl tak soudu žádná tvrzení ani důkazy ohledně svých osobních a majetkových poměrech, určil soud přiměřenou dobu dle spravedlivého uvážení v délce 60 dnů, neboť takovou dobu považuje při zohlednění dlužné částky ve výši částka za dostatečnou k tomu, aby si průměrná osoba potřebnou částku ušetřila či vyzvedla ze svých úspor, proto stanovil splatnost až 60. dnem po právní moci rozsudku.

20. Zdejší soud tak uzavírá, že lze souhlasit s tím, že plnění z neplatné smlouvy bývá vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (§ 2993 věta první a § 2991 odst. 2 o. z.). V daném případě však jde o vypořádání neplatné spotřebitelské smlouvy o úvěru. Je tak třeba na daný případ aplikoval § 87 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální úpravou ve vztahu ke zmíněné obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Smyslem této speciální úpravy je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je toto speciální vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy také výrazem ochrany spotřebitele, který není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny tedy nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele (protože pro spotřebitele mohou vzniknout problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru). Pokud tedy spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení s vrácením nesplacené jistiny od výzvy věřitele k plnění (jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle ) a věřiteli tudíž nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. Novou dobu splatnosti nevrácené části jistiny je proto třeba určit buď dohodou účastníků nebo ji založí soud svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že do této doby není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, věřitel není oprávněn žádat nejen smluvní úroky, poplatky nebo smluvní pokuty sjednané absolutně neplatnou smlouvou, ale ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).

21. Soud neuznal žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož stávající judikatura tak neumožňuje (viz výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Pokud soud posoudí nárok jako v rozporu se spotřebitelským úvěrem a posoudí smlouvu jako neplatnou, pak není v tomto rozsahu možné, aby byly poskytnuty úroky z prodlení, neboť ještě nenastala splatnost dle daného zákona a soud jí teprve stanoví dle výdajových a příjmových možností žalovaného (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

22. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nebyl ve sporu aktivní, nic netvrdil ani nedoložil svou majetkovou situaci, soud není povinen zkoumat dále jeho výdajovou a příjmovou stránku a stanoví tak lhůtu samostatně na základě toho, co bude mít za optimální s ohledem na výši žalované částky. Soud tedy s ohledem na výše uvedené stanovil lhůtu splatnost 60. dnem po právní moci rozsudku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, aby měl žalovaný dostatečnou možnost uhradit povinnost k plnění uloženou výrokem I. rozsudku tak, aby se vyhnul případnému vykonávacímu či exekučnímu řízení. Zároveň však soud neviděl prostor pro splátkový kalendář či ještě delší lhůtu splatnosti, s ohledem na veškeré okolnosti tohoto případu.

23. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky částka tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků řízení, když žalobkyně původně uplatňovala pohledávku ve výši částka společně s příslušenstvím, která v souhrnu převyšuje částka, a kterou soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování míry úspěchu ve věci taktéž zohlednil, přičemž dospěl k závěru, že poměr úspěchu žalobkyně a žalovaného je v zásadě srovnatelný, pročež ani jeden z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.