Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 169/2026

-1067

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně ČEZ Teplárenská, a.s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1444/2, identifikační číslo osoby 27309941, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze, Purkyňova 74/2, protižalované A. H., o zaplacení 113 582,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského souduv Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolaní žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2024, č. j. -941, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením jako soud odvolací potvrdil usnesení Krajského souduv Hradci Králové ze dne 5. 9. 2024, č. j. -927, jímž bylo připuštěno, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně Veolia Energie ČR, a.s., se sídlem v Ostravě, 28. října 3337/7, identifikační číslo osoby 45193410, vstoupila (podle ) nabyvatelka práva, společnost ČEZ Teplárenská, a.s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1444/2, identifikační číslo osoby 27309941.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupená advokátem) včasné dovolání (spolu s námitkou podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který ve věci rozhodoval, a žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů) s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho právní moci a vykonatelnosti.

3. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“, a , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“.

4. Podáním dovolání vznikla žalované povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích], který činí 4 000 Kč podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, neboť nejde o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Žalobkyně dle obsahu spisu soudní poplatek za dovolání neuhradila.

5. Z obsahu spisu vyplývá, a Nejvyššímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že žalovaná dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním mimořádného množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, jež jsou soudy zamítány; takový způsob uplatňování procesních práv lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. , ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. , a ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. ). Takový zneužívající procesní postup žalované přitom nemůže ve smyslu a věty druhé požívat právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ) a k takovému zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle nepřihlíží (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. , ze dne 12. 11. 2024, sp. zn. , či ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. ). Soud tedy nepřihlížel ani k žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení, neboť má vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že záměrem takového počínání žalované je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní postup žalované přitom nemůže podle a věty druhé požívat právní ochrany,

6. Nejvyšší soud již také nevyzýval žalovanou k zaplacení soudního poplatku za dovolání, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání vědoma, avšak soudní poplatek zaplatit nehodlá a pouze opakovaně podává žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, případně na výzvy k zaplacení soudního poplatku reaguje konkrétně nepodloženými námitkami soudců, čímž zneužívá svá procesní práva (srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. , či ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. ). Nejvyšší soud současně podotýká, že skutečnost, že splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání v uvedené výši je nezbytné pro pokračování v dovolacím řízení, musí být žalované nutně známa z předchozích řízení před dovolacím soudem, neboť poučení o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o následcích jejího nesplnění se jí již opakovaně dostalo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. , a ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. ). Za této situace se setrvání na požadavku další výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání v projednávané věci jeví neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. , ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. , ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. , a ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. ).

7. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil, čímž se stal bezpředmětným i akcesorický návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, o němž již proto nebylo samostatně rozhodováno (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , a ve vztahu k žalované též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. , a ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. ).

8. Pro úplnost lze též dodat, že Nejvyšší soud nepřihlížel ani k námitkám podjatosti vůči členům senátu odvolacího soudu, který vydal napadené rozhodnutí. Žalovanou vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ostatně z obsahu spisu i z úřední činnosti soudu je patrné, že žalovaná (nejen) v projednávané věci reaguje obdobně odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí všech stupňů soudů. Námitka podjatosti odůvodněná pouze okolnostmi, které nejsou způsobilé být důvodem k vyloučení soudce, popřípadě neodůvodněná vůbec, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která také s přihlédnutím k a 6 nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle , resp. podle (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. , a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. ).

9. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno, neboť ve věci dosud nebylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 1. 2025, č. j. -977 (srov. , jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 2. 2026

Mgr. Jiří Němec předseda senátu