Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 87/2024-73

KSPH 83 INS 18709/2022 73 ICm 3904/202329 ICdo 87/2024-73

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce V. K., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Marténkem, advokátem, se sídlem v Brně, U Červeného mlýna 570/3, PSČ 612 00, proti žalovanému P. P., zastoupenému JUDr. Vojtěchem Říhou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 5, Moulíkova 2239/3, PSČ 150 00, o určení pravosti, výše a pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. (nyní sp. zn. ), jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka P. P., vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2024, č. j. 73 ICm 3904/2023, -128 ( ), takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) dne 8. prosince 2023 se žalobce (V. K.) vůči žalovanému (P. P., dále též „dlužník“) domáhal určení, že

má za žalovaným pohledávku z titulu nevrácené zápůjčky v celkové výši 5 410 740,04 Kč, z toho ve výši 4 594 564,06 Kč jako pohledávku zajištěnou a ve výši 816 175,98 Kč jako pohledávku nezajištěnou. Tvrdil, že jeho pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 21. června 2019, kterou přihlásil pod pořadovým číslem P5, dlužník popřel co do pravosti, pořadí (s tím, že je nezajištěná) a co výše (s tím, že skutečná výše je 1 Kč).

Dále

uvedl, že na základě výzvy insolvenčního správce ze dne 20. dubna 2023 podal již 16. května 2023 vůči dlužníku žalobu o určení vykonatelné pohledávky, o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Požadovaného určení se domáhá

„z procesní opatrnosti znovu“ též s ohledem na usnesení insolvenčního soudu ze dne 2. listopadu 2023, č. j. -52 (kterým byla jeho žaloba odmítnuta).

2. Usnesením ze dne 11. ledna 2024, č. j. -58, insolvenční soud řízení zastavil (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

3. Insolvenční soud vyšel z toho, že žalobce se domáhá vůči dlužníku určení pravosti, výše a pořadí pohledávky z titulu nevrácené zápůjčky ve výši 5 410 740,04 Kč (také) v řízení vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. , v němž byla žaloba podána dne 16. května 2023. Usnesením ze dne 2. listopadu 2023, č. j. -52, insolvenční soud žalobu odmítl. Proti usnesení podal žalobce odvolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto.

4. Insolvenční soud uzavřel, že v řízení vedeném pod sp. zn. a sp. zn. jde o stejné věci, neboť jsou zde totožní účastnící i stejný předmět řízení, čehož se žalobce sám dovolává. Jelikož dříve zahájené řízení sp. zn. není dosud skončeno, je dána překážka litispendence podle , (dále též jen „ “). Později zahájené řízení je tedy nutno zastavit pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení dle

5. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že se řízení nezastavuje.

6. Odvolací soud vyšel při zkoumání podmínek řízení dále z toho, že v řízení vedeném pod sp. zn. se žalobce domáhal vůči insolvenčnímu správci dlužníka a dlužníku určení, že má za dlužníkem zajištěnou pohledávku z titulu nevrácené půjčky v celkové výši 5 410 740,04 Kč. Usnesením ze dne 17. července 2023, č. j. -65, insolvenční soud věc ve vztahu mezi žalobcem a dlužníkem vyloučil k samostatnému projednání (jelikož dosud nebylo schváleno oddlužení). Usnesením ze dne 2. listopadu 2023, č. j. -52, insolvenční soud žalobu odmítl jako podanou neoprávněnou osobou (dosud nenastaly účinky popření pohledávky dlužníkem). Usnesení napadl žalobce odvoláním, které vzal následně zpět; Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. ledna 2024, č. j. , -63 (KSPH 67 (83) INS 18709/2022), odvolací řízení zastavil pro zpětvzetí odvolání.

7. Odvolací soud – odkazuje na větu první , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), dále na , , větu první a a na označená rozhodnutí Nejvyššího soudu – se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, podle něhož v řízení vedeném pod sp. zn. a sp. zn. jde o stejné věci. Dále zdůraznil, že dle ustálené judikatury se překážka věci zahájené považuje za neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který je soud povinen řízení zastavit, ledaže by tato překážka odpadla dříve, než bylo řízení zastaveno (popř. pravomocně rozhodnuto ve věci samé). V této věci bylo řízení o novém žalobním návrhu zastaveno (11. ledna 2024), usnesení o odmítnutí dřívějšího žalobního návrhu bylo vydáno 2. listopadu 2023 a pro zpětvzetí odvolání bylo odvolací řízení dne 31. ledna 2024 zastaveno; nebylo však pravomocně rozhodnuto ve věci samé (šlo o procesní rozhodnutí). Usnesení ze dne 2. listopadu 2023 nabylo podle právní moci (dne 21. listopadu 2023), jako kdyby k podání odvolání nedošlo. Jelikož překážka litispendence, pro kterou bylo zastaveno řízení vedené pod sp. zn. , odpadla a nebylo rozhodnuto ve věci samé, nebyly dány podmínky pro zastavení řízení.

8. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu argumentem, ženapadené rozhodnutízávisí na vyřešení právní otázky, která dosud nebyla (podle jeho názoru) dovolacím soudem zodpovězena, jakož i právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

9. Jako dosud neřešenou dovolatel formuluje otázku, zda je způsobilým rozhodnutím ve věci samé usnesení o zastavení řízení, když v rámci řízení o určení pravosti pohledávky žalobce nebylo vedeno řízení před soudem, a to z důvodu procesního zavinění žalobce.

10. Odklon od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu spatřuje dovolatel v řešení otázky, zda může žalobce, bez sankce zastavení řízení, podat žalobu o určení pohledávky v okamžiku, kdy řízení o jeho první žalobě o určení pravosti pohledávky za dlužníkem nebylo pravomocně skončeno. Potud dovolatel odkazuje na konkrétní závěry označených rozhodnutí Nejvyššího soudu.

11. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

12. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

13. Nejvyšší soud dovolání, jež mohlo být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl jako nepřípustné podle a 2

14. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu se závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od nichž nemá Nejvyšší soud důvodu se odchylovat ani v projednávané věci.

15. Co do závěru o stejné (téže) věci v řízení vedeném pod sp. zn. a sp. zn. a o překážce věci zahájené (litispendenci), jež brání pokračování v později zahájeném řízení, rozhodnutí odvolacího soudu odpovídá závěrům obsaženým např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2000, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 46/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 68/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. listopadu 2023, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 74/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

16. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu nevybočuje ani závěr odvolacího soudu, že v době rozhodnutí insolvenčního soudu o zastavení řízení (usnesením ze dne 11. ledna 2024) bylo (již) usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí žaloby (ze dne 2. listopadu 2023) v právní moci (dne 21. listopadu 2023), neboť žalobce vzal proti němu podané odvolání zpět. K tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 98/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

17. Jestliže v poměrech projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou podanou dne 8. prosince 2023 a v dříve (16. května 2023) zahájeném řízení vedeném pod sp. zn. insolvenční soud žalobu odmítl jako podanou neoprávněnou osobou (nerozhodl o věci samé) usnesením ze dne 2. listopadu 2023, jež žalobce napadl odvoláním, které vzal následně zpět a odvolací soud zastavil odvolací řízení (pro zpětvzetí odvolání) usnesením ze dne 31. ledna 2024, je závěr odvolacího soudu, že odpadnutí překážky litispendence nebrání pokračování v řízení, v souladu např. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2003, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že odpadne-li kdykoli v průběhu řízení námitka litispendence dříve, než bylo řízení zastaveno či pravomocně rozhodnuto ve věci samé, nebrání odpadnuvší překážka pokračování v řízení, neboť v době rozhodování soudu ve věci samé tato překážka již neexistuje. To platí jak pro rozhodnutí soudu prvního stupně, tak pro rozhodnutí soudu odvolacího. Tamtéž uzavřel, že pro posouzení, zda je zde překážka věci zahájené ( ) je rozhodující stav v době rozhodnutí soudu v později zahájeném řízení ( ).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2026

JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu