Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 149/2026

33 Cdo 149/2026-326

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn.42 C 219/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 7. 2025, č. j. -314, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. -319, t a k t o:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

IV. Žalobce je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. -319, který činí 4 000 Kč.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

1. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením

ze dne 22. 7. 2025, č. j. -314, odmítl odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 4. 2025, č. j. -310, pro opožděnost, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o odvolání ze dne 2. 6. 2025 směřujícímu proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 4. 2025, č. j. -310, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2025, č. j. -319, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 7. 2025, č. j. -314, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně i proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a navrhl odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

4. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání [srov. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením zastavil řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 7. 2025, č. j. -314 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

5. Podle není dovolání podle přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

6. Podle není dovolání podle přípustné protirozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

7. Podle není dovolání podle přípustné protiusnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

8. Usnesení ze dne 23. 9. 2025, č. j. -319, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 7. 2025, č. j. -314, je sice rozhodnutím, kterým se odvolací řízení končí ( ), avšak dovolání proti tomuto rozhodnutí není (objektivně) přípustné. V části směřující do výroku, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné, neboť mimořádným opravným prostředkem, který v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle V části směřující do výroku, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci, není dovolání přípustné podle , a v části směřující do výroku, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není dovolání přípustné podle O nepřípustnosti dovolání byl žalobce poučen v písemném vyhotovení usnesení odvolacího soudu.

9. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2025, č. j. -319, podle ustanovení odmítl.

10. Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ), vzhledem k části věty za středníkem však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.

11. S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde nepřichází v úvahu (srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů dále jen zákon o soudních poplatcích ), a žalobci byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. a ve spojení s zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků.

12. Jelikož bylo dovolání žalobce v přiměřené době odmítnuto, resp. zastaveno, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o jeho návrhu na odklad vykonatelnosti podle , jenž jako návrh akcesorický sdílí osud dovolání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. , a ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. ).

13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 2. 2026

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu