Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 268/2026

21 Cdo 268/2026-81

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné České republiky – Ministerstva spravedlnosti ČR se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 16, IČO 00025429, proti povinným 1) P. R., a 2) D. H., o žalobě pro zmatečnost podané právní předchůdkyní povinných M. R. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. června 2021, č. j. , 165/2021-234, a usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 1. března 2021, č. j. -203, a č. j. -204, o dovolání povinného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. července 2023, č. j. -37, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. května 2025, č. j. -57, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. srpna 2025, č. j. -62, takto:

III. Povinný 1) je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. srpna 2025, č. j. -62, ve výši 4 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 5. 2025, č. j. -57, rozhodl, že řízení o dovolání povinného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 7. 2023, č. j. -37, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2023, č. j. -32, se zastavuje, neboť povinný nemá právnické vzdělání a přes výzvu soudu nezvolil právního zástupce pro předmětné dovolací řízení. Soud prvního stupně proto postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a řízení zastavil.

2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 8. 2025, č. j. -62, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že přípustnost dovolání v celém řízení vychází z , nebude proto přípustné ani dovolání proti usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 21. 8. 2025, č. j. -37. Není-li dovolání přípustné, je tím bez dalšího vyloučeno, aby soud dovolatele postupem dle vyzýval k odstranění podmínky uvedené v

3. Obě usnesení (soudu prvního stupně i soudu odvolacího) napadl povinný 1) dovoláním. Spolu s dovoláním podal žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem. Dále navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc a vykonatelnost napadených rozhodnutí.

4. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Povinný 1) však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. ). tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení věty první ve spojení s ustanovením zastavil řízení o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2025, č. j. -57 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

5. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2025, č. j. -62, není přípustné.

6. Podle odst. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

7. Podle není proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, dovolání přípustné.

8. Protože odvolací soud napadeným rozhodnutím zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení, není dovolání proti tomuto rozhodnutí přípustné podle , o čemž byl také dovolatel odvolacím soudem řádně poučen.

9. Nejvyšší soud proto dovolání povinného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2025, č. j. -62, podle ustanovení odmítl.

10. Povinný 1) sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ), vzhledem k ustanovení části věty za středníkem však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.

11. S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků uplatněné v dovolání, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde nepřichází v úvahu (srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a povinnému 1) byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. a zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků.

12. O náhradě nákladů oprávněné v dovolacím řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

13. Povinný 1) v dovolání podal návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadených usnesení. Jelikož bylo dovolání povinného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2025, č. j. -62, odmítnuto a řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2025, č. j. -57, zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 2. 2026

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu