Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 222/2025-52

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované s adresou trvalého pobytu Adresa žalované

o zaplacení 17.202 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 900 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení

a) 16.302 Kč,

b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 894,75 Kč,

c) kapitalizovaného úroku ve výši 465,05 Kč,

d) ročního úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího z částky 6.355,32 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,

e) ročního úroku ve výši 8 % jdoucího z částky 6.143,89 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 900 Kč.II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacenía) 16.302 Kč,b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 894,75 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 465,05 Kč,d) ročního úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího z částky 6.355,32 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení,e) ročního úroku ve výši 8 % jdoucího z částky 6.143,89 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 17.202 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaná s jeho předchůdcem, právnická osoba., uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované hotovostní úvěr v částce 12.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny dalších 609 Kč na smluvním úroku, 5.880 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru, 1.653 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a 2.160 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště. Žalovaná celý úvěr nesplatila a dosud dluží žalobci, kterému byla pohledávka postoupena, částky uplatněné žalobou.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

3. Úvěr poskytnutý předchůdcem žalobce žalované byl spotřebitelským úvěrem ve smyslu , o spotřebitelském úvěru.

4. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud zjistil, že na základě úvěrové smlouvy ze dne 19. 4. 2023 (na č. l. 9-10 soudního spisu) předal předchůdce žalobce žalované v hotovosti 12.000 Kč. V žádosti o úvěr (na č. l. 46 soudního spisu), zachycující mimo jiné osobní a majetkové poměry žalované, je uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná, pobírá mzdu ve výši 19.806 Kč, je svobodná, bydlí u rodičů, za bydlení a energie vydává 4.860 Kč měsíčně, na další živobytí vynakládá 1.500 Kč a platí měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1.000 Kč. Žalobce v doplnění žaloby na č. l. 41 tvrdil, že jeho předchůdce ověřoval příjmy a výdaje žalované z výpisů z bankovního účtu. V žádosti o úvěr je ale uvedeno, že předchůdce žalobce ověřil uvedené údaje pouze z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalobce ostatně předložil soudu pouze špatně čitelné snímky pracovní smlouvy a také doklady o výplatě mzdy na účet vedený na jméno jméno FO. Při jednání pak žalobce tvrdil, že šlo zřejmě o účet matky žalované, toto tvrzení však nebylo prokázáno.

8. Z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru ověřoval skutečné výdaje žalované na bydlení a další živobytí (přičemž údaje uvedené v žádosti o úvěr se vymykají běžné zkušenosti o výdajích dospělého pracujícího člověka), že by zjišťoval důvod a stav existujících závazků žalované (např. to, kolik činí zůstatek a zda již tyto závazky nebyly zesplatněny), a zůstaly zde i pochybnosti o tom, zda se předložené doklady o výplatě skutečně týkaly mzdy žalované.

9. Z výše uvedeného vyplývá, že předchůdce žalobce nevěnoval při sjednávání úvěrové smlouvy řádnou pozornost zjišťování úvěruschopnosti žalované. Úvěrová smlouva uzavřená mezi předchůdcem žalobce a žalovanou je tak absolutně neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

10. Z výpisu plateb žalobce (na č. l. 12 soudního spisu) soud zjistil, že žalovaná na dluh zaplatila v nepravidelných splátkách celkem 11.100 Kč.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky (na č. l. 14 soudního spisu) soud dále zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobci.

12. Protože předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, avšak úvěrová smlouva je neplatná, došlo na straně žalované ke dni převzetí hotovosti k bezdůvodnému obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z.; žalovaná totiž obdržela majetkový prospěch bez právního důvodu. Žalobce má tak nárok na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi poskytnutými prostředky a částkou 11.100 Kč, kterou žalovaná žalobci vrátila.

13. Ve zbytku, tj. co do všech nároků, jež žalobce spojoval s neplatnou úvěrovou smlouvou, soud žalobu zamítl, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení s ohledem na konstitutivní charakter tohoto rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

14. Právo na náhradu nákladů řízení by podle náleželo žalované, které však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.