Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 26/2026-16

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou,

sídlem adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného,

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 16 659 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 675 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 675 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 12 984 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 969 Kč od 22. 3. 2025 do 23. 4. 2025 a z částky 6 294 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 675 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 675 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 12 984 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 969 Kč od 22. 3. 2025 do 23. 4. 2025 a z částky 6 294 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 659 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČ IČO, uzavřel s žalovaným dne 22. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 13 600 Kč. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a před poskytnutím úvěru původní věřitel posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto byl upomínán upomínkou ze dne 21. 3. 2025, kdy byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky. Pohledávka ve výši 16 659 Kč se sestává z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 969 Kč a smluvního úroku ve výši 6 690 Kč, splatných nejpozději dne 21. 3. 2025. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni dle smlouvy o postoupení ze dne 12. 12. 2024. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne 16. 4. 2025.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil ( ), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z listin předložených k důkazu žalobkyní zjistil, že původní věřitel společnost právnická osoba uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru Anonymizováno č. hodnota ze dne 22. 7. 2024. Celková výše úvěru byla stanovena na 8 000 Kč a výplata byla provedena převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný byl povinen platit splátky ve výši 1 715 Kč, zápůjční úroková sazba činila 200 % ročně, RPSN 537 %. Dne 23. 7. 2021 původní věřitel a žalovaný uzavřeli dodatek č. hodnota ke smlouvě l revolvingovém úvěru Anonymizováno, kdy se dohodli, že celková výše úvěru činí 10 000 Kč (smlouva o revolvingovém úvěru, dodatek č. hodnota ke smlouvě o revolvingovém úvěru, obchodní podmínky právnická osoba). Žalovaný čerpal dne 22. 7. 2024 částku 8 000 Kč, dne 23. 7. 2024 částku 2 000 Kč, dne 17. 8. 2024 částku 800 Kč, dne 19. 9. 2024 částku 1 100 Kč, dne 21. 10. 2024 částku 1 100 Kč, dne 26. 11. 2024 částku 600 Kč, celkem 13 600 Kč (výpis z běžného účtu). Žalovanému celkem byla vyplacena částka 13 600 Kč ve výše uvedených platbách a žalovaný uhradil dne 14. 8. 2024 částku 2 133 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 2 493 Kč, dne 9. 10. 2024 částku 2 631 Kč a dne 17. 11. 2024 částku 2 668 Kč, celkem 9 925 Kč (potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota). Žalovaný byl upomínán o úhradu splátek (upomínka ze dne 21. 1. 2025, opakovaná výzva k úhradě ze dne 18. 2. 2025). Původní věřitel žalovaného upomínkou ze dne 21. 3. 2025 vyzval k okamžité úhradě částky 16 852 Kč (poslední možnost dohody na úhradě ze dne 21. 3. 2025). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek, dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 16. 4. 2025 (oznámení o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byla žalovanému rovněž zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 4. 2025 (předžalobní upomínka, podací lístek).

5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru dle a násl. , (dále jen „o. z.“), ve spojení se , o spotřebitelském úvěru).

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. V posuzované věci vzal soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 13 600 Kč s úrokovou sazbou 200 % ročně, žalovaný úvěr v uvedený výši čerpal a na jeho splacení uhradil částku 9 925 Kč.

8. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda se ujednaná výše úroků 200 % ročně nepříčí dobrým mravům a nečiní tak právní jednání neplatným.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. spisová značka, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček“.

12. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. spisová značka a spisová značka, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené výši úroku se příčí dobrým mravům, a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy, a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

13. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti pohybovaly cca 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných občanům bankami pohybovala v rozmezí 15–30 %. Ujednání o úroku ve výši 200 % ročně je tak dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.

14. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k posouzení právního jednání původního věřitele jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové částky právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, jde-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. spisová značka dospěl k závěru, že „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možnost od neplatné části oddělit, či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu o. z. včas (C. H. Beck 2014, , I. Obecná část až 654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat“. Právní jednání, tedy smlouva o úvěru je tak v souladu s ustanovením o. z. ve spojení s a o. z. (argumentum à contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že původní věřitel jako profesionál na trhu na poskytování nebankovních úvěrů založil svoje podnikání na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěru, kdy jeho klienty byly převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

15. V dané věci žalobkyně požaduje zaplacení částky 16 659 Kč s tím, že tato se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 969 Kč a smluvního úroku ve výši 6 690 Kč. Soud se tedy dál zabýval otázkou, jakou částku by měl žalovaný žalobkyni zaplatit.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 13 600 Kč, žalovaný uhradil částku 9 925 Kč, částka 3 675 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je povinen žalobkyni vydat.

18. Dlužnou jistinu ve výši 3 675 Kč soud žalobkyni přiznal spolu s úrokem z prodlení, přičemž splatnost pohledávky soud odvodil od předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2025, která byla prokazatelně předána k poštovní přepravě dne 16. 4. 2025, žalovaný se v souladu s o. z. dozvěděl o výzvě dne 23. 4. 2025. Úrok z prodlení byl tak žalobkyni přiznán od následujícího dne 24. 4. 2025. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věty před středníkem

19. Ohledně částky 12 984 Kč a úroku z prodlení z částky 9 969 Kč za dobu od 22. 2. 2025 do 23. 4. 2025 a z částky 6 294 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta ze shora uvedených důvodů.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle Vzhledem k tomu, že žalovaný měl oproti žalobkyni větší úspěch, avšak žádné náklady mu nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného, ve 2 vyhotoveních, nebo podáním zaslaným elektronicky do datové schránky soudu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.