Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 449/2025-16
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného
pro 30 657 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 5 657 Kč s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2025 do zaplacení a ohledně 12,75 % zákonného úroku z prodlení z částky 30 657 Kč od 24. 11. 2024 do 25. 4. 2025, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 643,84 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s 12 % zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v částce 5 657 Kč s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2025 do zaplacení a ohledně 12,75 % zákonného úroku z prodlení z částky 30 657 Kč od 24. 11. 2024 do 25. 4. 2025, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 643,84 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 30 657 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené se společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) nabyla pohledávku za žalovaným. Z této skutečnosti žalobkyně dovozuje svoji aktivní procení legitimaci. V souvislosti s uplatňovaným nárokem žalobkyně uvedla, že požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum (dále jen „smlouva“) Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku v celkové výši 25 000 Kč. Úvěr byl splatný dnem datum. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky formou splátek vrátit a zaplatit úrok. Tuto svoji povinnost však žalovaný nesplnil a právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”). Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.
4. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku u soudu, neboť pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla od právní předchůdkyní žalobkyně ve smyslu § 1879 – 1887 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalobkyně také doložila, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ve smyslu § 1882 o. z. dopisem ze dne datum odeslaným téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.
5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota ve znění pozdějších dodatků (dále jen „smlouva“). Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč s možností navýšení úvěru. Žalovaný této možnosti využil a načerpal celkem částku 25 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla tuto částku v několika platbách, a to dne datum ve výši 5 000 Kč, dne datum ve výši 3 000 Kč, 5 000 Kč a 5 000 Kč a dále dne datum ve výši 2 500 Kč a 4 500 Kč, přičemž tyto platby byly provedeny vždy převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit sjednaný úrok, a to do datum. Roční úroková sazba činila 275,31 %. RPSN pak dosahovala 1 212,30 %. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na splátkách úvěru ničeho neuhradil. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k úhradě dluhu v předžalobní výzvě, která byla žalovanému zaslána podle podacího lístku dne datum.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí: „Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
9. S ohledem na to, že podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 275,31 % ročně, kdy RPSN dosahovala 1 212,30 % (přičemž podle databáze ČNB ARAD činil běžný úrok v měsíci uzavření smlouvy 8,70 % ročně a obvyklá RPSN dosahovala 9,13 %), a vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením a citované judikatuře, soud uzavřel, že smlouva o úvěru č. hodnota uzavřená právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum je absolutně neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeně vysokém protiplnění za poskytnutí úvěru, kdy úroková sazba je více jak mnohonásobně vyšší, než bylo v době uzavření smlouvy obvyklé, přičemž judikatura podle shora citovaného rozhodnutí považuje za přiměřené protiplnění nejvýše trojnásobek obvyklé roční úrokové sazby. Soud tedy vyhodnotil smlouvu jako zjevně nemravnou, a proto podle § 588 o. z. absolutně neplatnou. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona.
10. V důsledku toho je nutno posoudit žalobkyní uplatňovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. Žalovanému byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky. Podle § 573 o. z. má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalovaného dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne datum. Žalovanému byla v předžalobní upomínce poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Žalovaný je tedy v prodlení ode dne datum. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení ve výši 25 000 Kč od datum. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 643,84 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18 %). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 227 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 657 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
12. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.