Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 271/2025-42

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 44 755,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 700 Kč jdoucím od 22. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba pro zaplacení částky 32 055,63Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 700 Kč jdoucím od 22. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba pro zaplacení částky 32 055,63Kč s příslušenstvím se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 5. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 44 755,63 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne 6. 7. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tímto úvěrem se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 16 708 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 770 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 438 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78týdenních splátkách po 407 Kč. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil. Žalobkyni tak vzniklo dne 31. 1. 2025 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 15 000 Kč a na dlužném poplatku částku 16 708Kč poníženou o úhradu žalovaným ve výši 7 202,01Kč. Žalovaný tak žalobkyní dluží částku ve výši 25 505,99Kč Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadovala taktéž žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 24 505,99Kč za období od 1. 2. 2025 do 5. 6. 2025 ve výši 3 063,25Kč. Mezi týmiž subjekty jako výše došlo dne 4. 9. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tímto úvěrem se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 8 597 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 493 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 604 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78týdenních splátkách po 200 Kč. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil. Žalobkyni tak vzniklo dne 31. 1. 2025 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 7 000 Kč a na dlužném poplatku částku 8 597Kč poníženou o úhradu žalovaným ve výši 2 097,99Kč. Žalovaný tak žalobkyní dluží částku ve výši 14 499,01Kč Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadovala taktéž žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 13 499,01Kč za období od 1. 2. 2025 do 5. 6. 2025 ve výši 1 687,38Kč. Žalovaný byl o uhrazení dluhu upomenut výzvou ze dne 9. 4. 2025 podanou na poštu dne 11. 4. 2025.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s (dále jen ) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém podání ze dne 17. 9. 2025 a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí ( ).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny shora popsané dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru za podmínek výše popsaných. Nedílnou součástí obou smluv byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Roční procentní sazba nákladů byla dle smluv stanovena na 184,91 %. Žalovaný byl o uhrazení dluhu upomenut výzvou ze dne 9. 4. 2025 podanou na poštu dne 11. 4. 2025. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými úvěry uhradil celkem částku 7 202,01 Kč v případě první ze smluv a částku 2 097,99 Kč v případě té druhé, bylo případně na něm, aby prokázal, že jím dluh byl uhrazen z větší části či zcela, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na shora uvedené smlouvy o úvěru z níže uvedených důvodů lze pohlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč (v druhém případě 7 000Kč) uhradit dále částku 16 708 Kč (v druhém případě 8 597 Kč), označenou jako poplatek. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvách rozdělen na tři části, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso, současně je však třeba si uvědomit, že žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by nikdy smlouvy neuzavřel. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky v celkové výši 16 708 Kč a 8 597 Kč nemohou představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá úročení peněz vedle již sjednaných úroků (86 %) a zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřené v procentech v porovnání s jistinou představuje v obou případech úrok ve výši 74,25 % a jedná se tak dle o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy (ostatně toto již indikuje výše RPSN uvedená v samotné smlouvě ve výši 184,91 %). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v inkriminovaném období činila cca 12 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě finanční částky bez ujednání o úrocích neposkytla. Jednalo se o formulářové smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv její změnu ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. . V kontextu tohoto hodnocení se soud již nezabýval tím, jak žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, neboť to bylo nadbytečné.

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 15 000 Kč a 7 000Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že tento uhradil částku 7 202,01 Kč na první ze smluv a částku 2 097,99 Kč na tu druhou. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 7 797,99 Kč a 4 902,01Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne 9. 4. 2025, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 11. 4. 2025. Dle se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 14. 4. 2025 a do 7 dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 21. 4. 2025. Jelikož tak neučinil, dostal se od 22. 4. 2025 do prodlení s plněním svého závazku. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní pak neodporuje a jeho , a tak jí soud přiznal v jí uvedené výši. O lhůtě k plnění pak bylo rozhodnuto dle ustanovení věta před středníkem , když tato byla určena jako běžná třídenní. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout jako nedůvodnou (výrok II. tohoto rozsudku).

7. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků toto právo nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.