Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 17/2024-114

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radima Novotného a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Ladislava Derky ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně,

bytem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky,

se sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované., IČ IČO žalované,

se sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta,

se sídlem Adresa advokáta

o zaplacení 1 190 000 Kč, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 11. 1. 2024, č. j. -107

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. se mění tak, že se nevydává.

II. Usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. se potvrzuje.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. se mění tak, že se nevydává.II. Usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. zastavil řízení o osvobození od soudního poplatku za odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. 10. 2023, č. j. -58 podle zákona o soudních poplatcích č. (dále jen právnická osoba věc pravomocně rozsouzenou. Ve výroku II. napadeného usnesení přiznal žalované osvobození od soudního poplatku za odvolání ve výši 85 %. V odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že osvobození od soudních poplatků dle SP se vztahuje na insolvenční správce a na roveň postaveného dlužníka, který je v úpadku. Vzhledem k tomu, že žalovaná není v úpadku, pak takové zákonné osvobození nelze žalované přiznat, a proto s odkazem na řízení o tomto návrhu ve výroku I. zastavil pro věc pravomocně rozsouzenou. S přihlédnutím k výsledkům hospodaření žalované za zdaňovací období let 2020 - 2022, vzhledem ke kladnému zůstatku na účtu, movitému a nemovitému majetku a existenci zástavního práva přiznal soud prvního stupně žalované částečné osvobození od soudního poplatku v rozsahu 85 % s tím, že soudní poplatek v takovém případě představuje 8 925 Kč.

2. Žalovaná ve včas podaném odvolání navrhla zrušení výroku I. rozhodnutí a změnu výroku II. rozhodnutí, kterým by odvolací soud přiznal žalované úplné osvobození od soudního poplatku. Ve vztahu k výroku I. uvedla, že o osvobození od soudních poplatků nelze rozhodnout v jeho dílčí části, naopak je třeba návrh posoudit jako celek. Rozhodnutí soudu prvního stupně, jež spočívá v zastavení řízení dle výroku I. a současně v částečném osvobození ve výroku II., se žalované jeví nelogické. Žalovaná nadále trvá na svém osobním osvobození dle § 11 odst.2 písm. n) SP, jež se vztahuje na každého dlužníka bez ohledu na skutečnost, zda bylo rozhodnuto o jeho úpadku. Ve vztahu k výroku II. rozhodnutí, kterým bylo žalované přiznáno osvobození v rozsahu 85 %, není žalované zřejmé, jakým způsobem soud dospěl právě k takové míře osvobození a v této části pokládá rozhodnutí za nepřezkoumatelné.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání ( a ), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání ( ), a dospěl k závěru, že odvolání žalované je zčásti, a to v rozsahu výroku I. důvodné, v rozsahu výroku II. je nedůvodné.

4. Podle může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.

5. Smyslem výše citovaného ustanovení je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).

6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalované proti rozsudku ve věci vydanému předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.

7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. -50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. , ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. , ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. ).

9. Je třeba konstatovat, že Přiznáním k dani právnických osob za rok 2020 žalovaná osvědčila účetní ztrátu v hospodaření ve výši – 5 548 515 Kč, za rok 2021 účetní ztrátu v hospodaření ve výši – 11 748 312 Kč a za rok 2022 účetní ztrátu v hospodaření ve výši – 2 581 692 Kč. Výpisy z katastru nemovitostí žalovaná osvědčila rozsah nemovitého majetku s příslušnými zápisy zástavních práv ve prospěch právnická osoba. v likvidaci, rozsah movitého majetku dle příslušného soupisu a výpisem z účtu u Fio banky, a.s. zůstatek ve výši 8 800 Kč. V insolvenčním rejstříku vedeným na žalovanou pod č. j. u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalovaná v písemném vyjádření ze dne 25. 8. 2023 uvedla, že vlastní rozsáhlý nemovitý a movitý majetek v hodnotě přesahující 120 mil. Kč, v písemném vyjádření ze dne 26. 2. 2024 pak sdělila, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatelů ohledně existence její úpadkové situace s tím, že návrh považuje za šikanózní s cílem umělého udržování insolvenčního řízení, přičemž žalovaná má zájem na mimosoudním vyřešení věci. Dále uvedla, že věřitelé uplatnili v insolvenčním řízení sporné pohledávky, které neuznává, neboť obcházejí sporná řízení.

10. Ohledně rozhodnutí o návrhu na osvobození od soudních poplatků nelze v rámci jednoho řízení rozhodnout o zastavení řízení o osvobození od soudních poplatků a současně rozhodnout o jeho částečném osvobození. Pokud soud prvního stupně neshledal důvody pro osvobození dle § 11 odst. 1 písm. n) ZSP) SP, je třeba se s tímto závěrem soudu vypořádat v odůvodnění rozhodnutí a nikoli v jeho výroku (při současném částečném přiznaném osvobození). Pokud soud prvního stupně ve svém výroku I. řízení o osvobození od soudního poplatku zastavil s poukazem na pravomocně rozhodnutou věc podle ) odst. 5 , pak z odůvodnění tohoto rozhodnutí není vůbec zřejmé, jakým rozhodnutím soudu bylo o daném návrhu rozhodnuto a kdy takové rozhodnutí nabylo právní moci. Z těchto výše uvedených důvodů je rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. nepřezkoumatelné a neobstojí ani z procesního hlediska. Z pohledu aplikace SP je třeba uvést, že v insolvenčním řízení sp. zn. nebylo dosud rozhodnuto o úpadku s ustanovením insolvenčního správce. Přitom ust. SP předpokládá existenci dvou na roveň postavených osob. Nad rámec je třeba poznamenat, že sama žalovaná pokládá insolvenční řízení za nedůvodné a šikanózní s tím, že úpadková situace nenastala. Za těchto okolností i odvolací soud neshledal splnění zákonných předpokladů pro osvobození dle SP, a proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil dle tak, že se nevydává.

11. Z hlediska posouzení předpokladů pro přiznání osvobození dle má odvolací soud za to, že žalovaná společnost je funkčním podnikatelským subjektem (v oblasti pivovarnictví) s určitou mírou likvidity, přičemž žalovaná rozporuje tvrzení, že by se nacházela v úpadku. V rámci řízení bylo osvědčeno, že je schopna alespoň v částečném rozsahu uhradit soudní poplatek za odvolání s tím, že rozsah osvobození je na úvaze soudu s přihlédnutím ke všem okolnostem. Pokud soud prvního stupně přiznal v daném případě osvobození v rozsahu 85 %, byl rozsah osvobození z pohledu odvolacího soudu více než vstřícný a odvolání žalované lze proto v daném případě hodnotit jako účelové.

12. Odvolací soud proto postupoval dle a usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. jako věcně správné potvrdil.

13. Podle ustanovení bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení o odvolání žalované proti rozsudku ve věci vydanému.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.