Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 94/2025-171

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Hodanové a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Ladislava Derky ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený rodné přijmení Datum narození žalované B

trvale bytem Adresa žalované B

3. Jméno žalované C, narozený rodné přijmení Datum narození žalované C

trvale bytem Adresa žalované C

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

4. Jméno advokáta C, narozený rodné přijmení Datum narození advokáta C, zemřelý dne Anonymizováno

naposledy bytem adresa.

o 3 948 326 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání Anonymizováno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2025, č. j.

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízeníAnonymizováno

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení, Anonymizováno

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně podle a 4 rozhodl, že namísto žalovaného 4. bude v řízení pokračováno s žalovaným 2., žalovaným 3. a Anonymizováno.

2. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že soud na základě zjištění, že žalovaný 4. v průběhu řízení zemřel, posuzoval předpoklady pro rozhodnutí o procesním nástupnictví. Anonymizováno, notář, projednávající jako pověřený soudní komisař pozůstalost po žalovaném 4., soudu sdělil, že jako dědicové v úvahu připadají žalovaní 2. a 3. společně s Anonymizováno s tím, že tito jako dědicové také pozůstalost spravují, protože správce pozůstalosti nebyl ustanoven. Soud s odkazem na a 1678 , (dále jen obč. zák.) a a 4 konstatoval, že je zřejmé, že žalovaný 2., 3. a Anonymizováno spravují pozůstalost po žalovaném 4. jako dědicové, a to včetně projednávané směnečné pohledávky vůči žalovanému 4. Proto se stali podle jeho procesními nástupci. Rozhodl, že v řízení s nimi bude pokračováno namísto žalovaného 4.

3. Anonymizováno (dále jen odvolatelka) odvoláním, podaným v zákonné lhůtě, napadla usnesení v části, jíž bylo rozhodnuto o jejím vstupu do řízení namísto žalovaného 4. Dle § 1677 odst. 1 věty druhé (nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové) ji jako dědice nelze bez dalšího automaticky považovat za správce pozůstalosti. Každý dědic může spravovat pozůstalost, pouze pokud s výkonem této funkce souhlasí. Nevyjádří-li v pozůstalostním řízení výslovný souhlas nebo s výkonem nesouhlasí, ani soud (soudní komisař) mu nemůže uložit, aby vykonával správu pozůstalosti, popřípadě při vedení pozůstalostního řízení postupovat tak, jako by mu příslušela správa pozůstalosti. Dědic, který souhlasil s tím, že bude spravovat pozůstalost, může svůj souhlas kdykoli odvolat; výkon správy pozůstalosti končí dnem, kdy soudu došlo dědicovo oznámení, že nadále nehodlá pozůstalost spravovat. Při předběžném šetření sice odvolatelka uvedla, že není potřeba, aby soud ustanovil správce pozůstalosti, z tohoto projevu vůle však její výslovný souhlas s výkonem funkce správce pozůstalosti dovozovat nelze.

4. V době do skončení řízení o dědictví je procesním nástupcem zůstavitele správce dědictví, jde-li v řízení o právo nebo povinnost, které jsou předmětem správy dědictví. Před skončením řízení o dědictví lze za dědice považovat jen toho, komu svědčí některý z důvodu dědění, kdo byl vyrozuměn soudem o svém dědickém právu a kdo dědictví ve stanovené lhůtě neodmítl nebo je z důvodů uvedených v § 465 obč. zák. nemůže odmítnout za předpokladu, že v řízení o dědictví nenastal spor o jeho dědické právo.

5. Dále odvolatelka uvedla, že v řízení o pozůstalosti proběhlo dne 30. 4. 2025 pouze předběžné šetření, při němž vystupovala jako manželka zemřelého. O svém dědickém právu, ani o právu dědictví odmítnout nebyla soudním komisařem dosud vyrozuměna a nezačala jí tak běžet lhůta pro odmítnutí dědictví. Povaha věci v této fázi dědického řízení po zemřelém žalovaném 4. dle neumožňuje soudu s odvolatelkou pokračovat v řízení jako procesním nástupcem zemřelého žalovaného 4. Navrhla proto usnesení ve shora uvedeném rozsahu zrušit a věc v tomto rozsahu vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( a násl. )

7. Předně je nutno uvést, že až do pravomocného rozhodnutí soudu o pozůstalosti jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího do pozůstalosti. Ve sporech s jinými osobami, týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví, se uvedený vztah dědiců k zůstavitelově majetku projevuje v jejich postavení tzv. nerozlučných společníků ( ), neboť jde o taková společná práva a povinnosti, že se rozhodnutí ve sporu musí vztahovat na všechny dědice (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 26. 7. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24, ročník 2000). V důsledku toho je nutno dovodit, že podaným odvoláním je usnesení soudu prvního stupně napadeno nikoliv jen ve vztahu k odvolatelce, ale v celém rozsahu.

8. Při přezkumu soudem přijatého závěru vyšel odvolací soud z , podle něhož ztratil-li účastník způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda může v řízení pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 2. Okolnost, zda je možné v řízení ihned pokračovat, se odvíjí od povahy předmětu řízení, osoby, která ztratila způsobilost být účastníkem řízení, a od stavu řízení o pozůstalosti, v němž jsou zjišťováni právní nástupci zemřelé osoby. V řízení nelze pokračovat zejména tehdy, pokud právo či povinnost, o nějž v řízení jde, je výlučně spjato s osobou zemřelého účastníka a nepřechází na dědice, nebo zemře-li v průběhu soudního řízení o ochranu osobnosti žalovaná osoba, která se údajně dopustila zásahu do osobnostní sféry oprávněné fyzické. Z obecného hlediska povaha věci v tomto řízení pokračování v řízení umožňuje s těmi, kdo převzali povinnost, o niž v řízení jde.

9. Podle obsahu spisu notář, projednávající pozůstalost po žalovaném 4., k výzvě soudu sdělil, že v intencích zákonné dědické posloupnosti jsou dědici po žalovaném 4. paní Anonymizováno, Jméno žalované C a Jméno žalované B (manželka a synové). Z obsahu spisu ani z podání notáře neplynou žádná další zjištění o stavu řízení o pozůstalosti a jeho průběhu. Není zřejmé, zda shora uvedené osoby, označené notářem jako dědici v rámci zákonné dědické posloupnosti náležející do první třídy dědiců, byly o svém dědickém právu, včetně práva odmítnout dědictví, řádně poučeni, kdy se tak stalo a zda případně využili svého práva uplatnit výhradu soupisu.

10. Dědické právo, které poskytuje dědici (dědicům) právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní a na nabytí dědictví (srov. § 1475 odst. 1 a 3 a § 1479 větu první obč. zák.) vzniká smrtí zůstavitele a podle usnesení soudu o dědictví se nabývá dědictví vždy s účinností ke dni vzniku dědického práva, tj. okamžiku smrti zůstavitele. V době od smrti zůstavitele až do pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti není jisté a ani nelze předjímat, s jakým výsledkem řízení o pozůstalosti skončí, kdo a zda vůbec někdo se stane zůstavitelovým dědicem a jak bude vypořádána pozůstalost, je-li dědiců více.

11. Podle ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, byli procesními nástupci zemřelého účastníka, nestanovil-li zákon jinak, jeho dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Podle ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 byli procesní nástupci zemřelého účastníka výslovně definováni jako ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Lze tak dovodit, že zatímco předchozí právní úprava procesního nástupnictví umožňovala soudu za určitých podmínek pokračovat v řízení s okruhem dědiců, aktuální platná úprava vychází z předpokladu, že soud rozhodne o procesním nástupnictví po zemřelém účastníku až když je postaveno najisto, kdo konkrétně vstoupil do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Z tohoto hlediska je důvodná argumentace odvolatelky, že za situace, kdy dosud není zřejmé, zda a případně který z dědiců v první třídě dědictví odmítne, nebo, pokud je neodmítne, uplatní výhradu soupisu, nejsou podmínky pro rozhodování o procesním nástupnictví splněny. Z obč. zák. plyne, že když osoba přicházející v úvahu jako dědic dědictví odmítne, nedědí, a tudíž ani nemůže být procesním nástupcem zůstavitele v soudním řízení. Dědic, který uplatnil výhradu soupisu, je pak podle obč. zák. právním nástupcem pouze v rozsahu, v jakém odpovídá za dluhy zůstavitele, tj. dle obč. zák. do výše ceny nabytého dědictví, přičemž v rozsahu přesahujícím odpovědnost za dluhy zůstavitele nemá zůstavitel právního nástupce a řízení by tak v tomto přesahujícím rozsahu muselo být soudem zastaveno. Za určitých podmínek by tak bylo možno uvažovat o rozhodnutí o procesním nástupnictví v případě, kdy by existoval pouze jeden dědic, pokud by tato skutečnost soudu umožnila přijmout jednoznačný závěr, že tento jediný dědic vstoupil do povinnosti zůstavitele ze směnky, jejíž zaplacení je předmětem řízení, a to za předpokladu, že neuplatnil výhradu soupisu.

12. V případě více dědiců zpravidla do okamžiku pravomocného ukončení řízení o pozůstalosti není zřejmé, který z dědiců vstoupil do práv, resp. povinností zůstavitele, jež jsou předmětem řízení, a tudíž ani ve vztahu ke kterému z nich jsou naplněny zákonné předpoklady pro rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví dle V projednávané věci bylo soudem pouze zjištěno, kdo jsou dědici žalovaného 4. z hlediska zákonné posloupnosti v první dědické třídě ( obč. zák.), nikoliv kdo z nich vstoupil do povinnosti, o niž v řízení jde, zákonné předpoklady pro rozhodnutí o procesním nástupnictví dle proto nelze shledat naplněny.

13. Odvolací soud z důvodů shora vyložených usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. O procesním nástupnictví po žalovaném 4. soud rozhodne až poté, co bude postaveno najisto, zda, který z dědiců a v jakém rozsahu vstoupil do povinnosti, o niž v řízení jde, tj. povinnost ze žalobou uplatněné směnky.

14. Pro úplnost pak k výhradě odvolatelky, týkající se podmínění výkonu správy pozůstalosti dědicem jeho souhlasem, odvolací soud odkazuje na § 1677 odst. 1 obč. zák., podle něhož povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. Podle § 1678 odst. 1 o. z., kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu. Názoru odvolatelky na podmíněnost výkonu správy pozůstalosti souhlasem osoby, která správu vykonává, lze přisvědčit jen ohledně výkonu správy soudem ustanoveným správcem pozůstalosti nebo vykonavatelem závěti. Z dikce § 1677 odst. 1 obč. zák. plyne, že v případě, že zůstavitel nepovolal správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti (jako třetí osobu) ke správě pozůstalosti, je správa pozůstalosti svěřena všem dědicům přímo zákonem a nelze tedy dovozovat, že by byla podmíněna jejich souhlasem. Která osoba nebo osoby vykonávají správu pozůstalosti, však současně není významné z hlediska posouzení a zjištění, kdo v rámci pozůstalosti vstoupil do práva nebo povinnosti, která je předmětem řízení v občanském soudním řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.