Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 255/2025-58
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 38 022,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení úroku 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
V. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum v této části se žaloba zamítá.
VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , v této části se žaloba zamítá.III. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , v této části se žaloba zamítá.IV. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení úroku 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.V. Domáhala-li se žalobkyně po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, v této části se žaloba zamítá.VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala na žalovaném ve výroku uvedených částek a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec částka. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný postupně načerpal částku částka a dosud na poskytnutý úvěr uhradil částka. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Užila k tomu výpočet maximálního limitu měsíční splátky (tzv. „MLS klienta“) a statistický model. K ověření příjmů a výdajů využila výpis z účtu žalovaného za dobu od datum do datum. Dále si v registru NRKI ověřila, že žalovaný má závazky u jiných institucionálních věřitelů, splácí částka měsíčně a jeho hodnocení je pozitivní. Dále lustrovala žalovaného v registrech SOLUS, CEE a ISIR. V době žádosti o poskytnutí úvěru nebyl žalovaný v prodlení s žádnou splátkou. O řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle žalobkyně svědčí, že žalovaný úvěr řádně splácel až do ledna 2025. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že výdaje žalovaného ověřila z výpisu z jeho účtu, přičemž ke zbytným a jednorázovým výdajům nepřihlížela.
3. Žalovaná částka částka se skládá z dlužné jistiny částka, poplatků částka (4×poplatek za vedení účtu po částka zahrnutý do 15. až 17. a 19. splátky), poplatků za pojištění částka (z 15., 16. a 19. splátky), nákladů na vymáhání částka (náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši částka za měsíc) a smluvních pokut částka (2×částka za prodlení se splátkou). Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok částka (součet nezaplacených úroků z jednotlivých splátek do zesplatnění úvěru dle splátkového kalendáře a úroku ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do datum), úrok ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka za dobu od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
4. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal, že žalovaný nemá žádné námitky. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. o. s. ř.
7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
8. Z listin y označené jako „Anonymizováno Anonymizováno – revolvingový úvěr č. hodnota“ ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně na jejím základě poskytla žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem částka. Žalovaný se zavázal čerpanou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž minimální výše činila 4 % z dlužné částky, nejméně částka. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN činilo 29,7 %. V listin ě je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti právnická osoba. s čistým příjmem částka, jeho výdaje na bydlení činí částka, splátky všech úvěrů částka, ostatní výdaje částka a příjem ostatních členů domácnosti je částka.
9. Z karty klienta ze dne bylo zjištěno, že žalobkyně při uzavření smlouvy vycházela ze skutečností sdělených žalovaným, tedy že žalovaný byl svobodný, neměl děti, byl zaměstnaný s čistým příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti byl částka a měsíční výdaje domácnosti byly částka. Žalovaný neměl záznam v centrální evidenci exekucí a neměl negativní záznam v nebankovním registru klientských informací a systémech Anonymizováno a Anonymizováno.
10. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl evidován dluh ze smlouvy o úvěru ve zbývající částce částka se splátkou částka měsíčně. Tento úvěr splácel řádně.
11. Z ověření bonity MLS bylo zjištěno, že žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného uvedených výše, informací z NRKI a při zohlednění výše životního minima a normativních nákladů na bydlení dospěla k tomu, že žalovaný je schopen úvěr splácet. MLS bylo zjištěno zvlášť pro žalovaného (bez zohlednění příjmů ostatních členů domácnosti) a zvlášť pro celou domácnost.
12. Z výpisu z běžného účtu za dobu od datum do datum bylo zjištěno, že se počáteční i konečný zůstatek pohybovaly kolem nuly. Na účet byl připsán vklad hotovosti částka a jediným významným výdajem byla částka částka označená jako nájemné.
13. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za říjen Anonymizováno bylo zjištěno, že se počáteční i konečný zůstatek pohybovaly kolem nuly. Na účet byla připsána částka částka od společnosti právnická osoba. Jiný významný příjem žalovaný neměl. Největší odchozí platbou byla částka částka.
14. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za září Anonymizováno bylo zjištěno, že se počáteční i konečný zůstatek pohybovaly kolem nuly. Na účet byla připsána částka částka od společnosti právnická osoba. Na účet byl dále připsán vklad hotovosti částka. Největší odchozí platbou byla částka částka. Dalším významným výdajem byla částka částka označená: „Anonymizováno-Anonymizováno+Anonymizováno,-Anonymizováno Anonymizováno.
15. Ze výpisu čerpání, splátek a úhrady bylo zjištěno, že žalovaný postupně čerpal celkem částka a dosud na poskytnutý úvěr uhradil částka.
16. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky částka do 14 dnů od sepsání této výzvy.
17. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nezaplatí, bude podána žaloba. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému odeslána dne datum na adresu uvedenou v záhlaví.
18. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
19. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částka. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila svoje záznamy a výpisy z účtu žalovaného. Přestože žalobkyně tvrdila, že ověřila výdaje žalovaného z výpisů z jeho účtu, soud porovnáním jejich obsahu s listinami, které zachycují proces posouzení úvěruschopnosti žalobkyní (kartou klienta a ověřením bonity MLS) dospěl k opačnému skutkovému zjištění. Údaje zřejmé z výpisu z účtu se v tom, jakým způsobem žalobkyně úvěruschopnost posuzovala, nijak neprojevily. Žalobkyně zohlednila pouze výdaje tvrzené žalovaným – zejména namísto nájemného, které dle výpisů z účtu činilo částka, započetla jen normativní náklady na bydlení a za ostatní běžné výdaje považovala jen životní minimum. Žalobkyně dále nezjistila, kolik osob tvořilo domácnost žalovaného a nijak neověřila další příjmy domácnosti, které měly být částka.
20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
27. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
28. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:
29. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
30. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).
31. Soud má tedy v předmětné věci za to, že žalobkyně nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 o. z.
32. Soud především podotýká, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti nevyšla ze skutečných výdajů, přestože je měla k dispozici, ale hodnotila pouze souhrnnou částku výdajů uvedenou (údajně) žalovaným, případně částku životního minima a normativních nákladů na bydlení. Takový postup nemohl stačit žalobkyni k závěru, že o schopnosti žalovaného úvěr splácet nelze pochybovat.
33. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši částka. Žalovaný na úvěr uhradil pouze částka. Dosud tedy nevrátil jistinu ve výši částka (Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno). Žalobkyně má proto nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 o. z. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.).
34. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nebyl platně sjednán ani úrok, poplatky, smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s prodlením či vymáháním ani další platby (výroky II. až IV.).
35. Žalobkyně nemá právo ani na úroky z prodlení. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. spisová značka dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru . Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440). […] Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
36. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobu zamítl i co do úroků z prodlení (výroky II. a V.).
37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.