Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 20/2025-69

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované

o zaplacení 1 390 EUR s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 390 EUR s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 390 EUR od 31. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 390 EUR s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 390 EUR od 31. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala podáním doručeným soudu dne 30. 7 2025 ve znění opravy doručené soudu dne 2. 9. 2025 na žalované zaplacení částky 1 390 EUR s příslušenstvím představující cenu za provedenou dopravu. K odůvodnění svého nároku žalobkyně specifikovala, že dne 25. 10. 2024 strany uzavřely smlouvu o přepravě, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést přepravu za sjednanou cenu 2 900 EUR. Svůj závazek ze smlouvy žalobkyně splnila dne 31. 10. 2024. Následně žalobkyně vystavila daňový doklad ze dne 31. 10. 2024 na částku 2 900 EUR splatný dne 30. 12. 2024. Žalovaná na uvedenou fakturu plnila pouze částečně, zbývá jí uhradit částka 1 390 EUR, kterou dosud neuhradila i přes výzvu žalobkyně ze dne 10. 4. 2025. Návrh žalobkyně byl podán na žalobním formuláři A v režimu nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 861/2007, o drobných nárocích (dále jen „nařízení o drobných nárocích“ a „řízení o drobných nárocích“).

2. Žalovaná v odpovědnostním formuláři C nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že uplatněný nárok zanikl zápočtem smluvní pokuty proti části přepravného. V odpovědnostním formuláři dále odkázala bez bližších podrobností na faktury za smluvní pokutu, CMR a zápočet.

3. Zdejší soud vyzval žalovanou usnesením ze dne 24. 10. 2025, č. j. -62 a usnesením ze dne 18. 11. 2025, č. j. -65 k doplnění tvrzení a důkazních návrhů k její obraně, konkrétně z čeho žalovaná dovozuje zánik pohledávky uplatněné žalobkyní, ze kterého dne byl žalovanou tvrzený zápočet, kdy a jakou formou byl zápočet (smluvní pokuty) doručen žalobkyni, o jakou smluvní pokutu se jednalo, v jaké výši a za jaké období, z čeho tato smluvní pokuta vyplývala, kde byla smluvní pokuta mezi účastníky sjednána a jakou formou, za porušení jaké povinnosti žalobkyně byla smluvní pokuta uplatněna. Soud dále vyzval žalovanou, aby písemně označila důkazy k prokázání těchto svých tvrzení a aby předložila faktury za smluvní pokutu, zápočet, doručenku o doručení zápočtu žalobkyni, smlouvu o sjednání smluvní pokuty. Soud současně poučil žalovanou o tom, že pokud ve stanovené lhůtě nedoplní svá tvrzení a důkazy, ke kterým již byla jednou zdejším soudem vyzývána usnesením ze dne 24. 10. 2025, č. j. -62, bude se svou obranou neúspěšná a soud může návrhu žalobkyně vyhovět dle čl. 14 odst. 1 nařízení o drobných nárocích. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala.

4. Žalobkyně i žalovaná v souladu s čl. 5 nařízení o drobných nárocích ve formulářích učinily volbu pro rozhodnutí soudu bez jednání, soud proto ve věci rozhodoval bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

5. Z těchto listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

6. Z výpisů z polského soudního rejstříku a z českého obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je polskou obchodní společností, žalovaná je českou obchodní korporací, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné silniční motorová doprava.

7. Ze smlouvy o přepravě věci ze dne 25. 10. 2024, č. hodnota soud zjistil, že žalovaná a žalobkyně uzavřely smlouvu, dle které se žalovaná jako odesílatel a žalobkyně jako dopravce dohodly na tom, že žalobkyně pro žalovanou provede přepravu zboží s místem nakládky dne 28. 10. 2024 Anonymizováno, Česká republika a s místem vykládky v Nice, Francie za smluvní cenu 3 700 EUR. Z obsahu smlouvy vyplývá, že dopravce se zavázal přepravu provést s odbornou péčí a dle podmínek CMR, ADR a nařízení EP a Rady (ES) č. 561/2006. Současně smlouva obsahuje odkaz na a následující , .

8. Z CMR AVC (přepravního listu) ze dne 31. 10. 2024 soud zjistil, že silniční přeprava zboží byla provedena ze strany žalobkyně, nakládka byla provedena dne 28. 10. 2024 v adresa, zboží bylo řádně předáno ve Francii, o čemž svědčí podpis příjemce.

9. Z daňového dokladu č. hodnota ze dne 31. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované přepravné ve výši 3 700 EUR se splatností dne 30. 12. 2024, referenční číslo hodnota, číslo objednávky Anonymizováno.

10. Z výzvy k zaplacení ze dne 10. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě (mimo jiné) faktury č. hodnota ze dne 31. 10. 2024 s tím, že žalovaná ji uhradila pouze částečně.

11. Na základě zhodnocení listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě, na jejímž základě žalovaná u žalobkyně objednala provedení přepravy z České republiky do Francie za cenu 3 700 EUR, kterou žalobkyně pro žalovanou ve dnech 28. 10. 2024 - 31. 10. 2024 provedla, dne 31. 10. 2024 vystavila fakturu splatnou dne 30. 12. 2024 na částku 3 700 EUR, žalovaná však tuto uhradila jen částečně a zbývá jí uhradit částka 1 390 EUR.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Mezinárodní příslušnost českých soudů o věci rozhodnout soud posoudil dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Jelikož žalovaná má sídlo v České republice, v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3, je pravomoc zdejšího soudu věc projednat a rozhodnout dána.

14. Na danou věc pak soud aplikoval v souladu se zněním smlouvy jednak , v platném znění, (dále jen „o. z.“), na který smlouva odkazuje, ale především mezinárodní právní úpravu, která se aplikuje na přepravní smlouvy, je-li místo odeslání a určení na území jiného státu (NS , ). Mezinárodní silniční dopravu upravuje Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), přijatá vyhláškou č. 11/1975 Sb. ministra zahraničních věcí o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen „Úmluva CMR“).

15. Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, Úmluva CMR se podle jejího článku 1 odst. 1 vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 56/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2011, sp. zn. , ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. ).

16. V daném případě se tedy na daný právní vztah účastníků vztahuje především výše citovaná úmluva.

17. Dle článku 5 odstavce 1 nařízení o drobných nárocích je evropské řízení o drobných nárocích písemným řízením. Soud nařídí ústní jednání, pokud to pokládá za nutné nebo pokud o to některá ze stran požádá. Soud může takovou žádost zamítnout, má-li za to, že vzhledem k okolnostem případu je možné zajistit spravedlivý průběh řízení zjevně i bez ústního jednání. Nařízení o drobných nárocích tedy částečně upravuje i procesní průběh řízení. Jak vyplývá z obsahu spisu, ani jedna ze stran nařízení jednání nepožadovala (žalobkyně tak učinila zaškrtnutím příslušné kolonky v žalobním formuláři, žalovaná v žalobní odpovědi nezaškrtla políčko, že se chce účastnit, pokud by soud nařídil ústní jednání).

18. Žalovaná v řízení nečinila sporným ani uzavření smlouvy o přepravě s žalobkyní, ani provedení přepravy ze strany dopravce (žalobkyně). Žalovaná v žalobní odpovědi pouze namítla, že nárok žalobkyně částečně zanikl vzájemným zápočtem žalované ze smluvní pokuty. Svá tvrzení na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nedoplnila a ani nepředložila žádný důkaz, který by její obranná tvrzení prokazoval. Žalovaná tak zcela rezignovala na možnost doplnit svou žalobní odpověď, zůstala nečinná a svou výše uvedenou volbu o možnosti rozhodnutí soudu bez nařízení jednání v průběhu řízení před soudem nezměnila.

19. Za této situace soud dovodil, že vzhledem k okolnostem případu (jak skutkovým, tak procesním) je možné zajistit spravedlivý průběh řízení zjevně i bez ústního jednání dle čl. 14 preambule a dle čl. 5 odst. 1 nařízení o drobných nárocích. Žalobkyně v řízení prokázala uzavření smluvního vztahu s žalovanou, jakož i provedení smluvené přepravy za sjednanou cenu, přičemž žalovaná tyto skutečnosti nečinila v řízení spornými, jakož nečinila spornou ani skutečnost, že část přepravného neuhradila. Žalovaná však svá obranná tvrzení o částečném zániku pohledávky žalobkyně započtením nedoplnila a ani svá neúplná tvrzení neprokázala. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroku z prodlení dle o. z., běžícího ode dne následujícího po splatnosti faktury. Výše úroku z prodlení odpovídá , neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , (dále jen „ “), dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 716 Kč.

21. Pariční lhůta byla v souladu s určena jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.