Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 332/2025-29
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Pavel Gerett, dříve Cacek, narozený 13. 3. 1998 bytem Husovo náměstí 31, 294 28 Chotětov
o zaplacení 1 500 665,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 7,10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem ve výši 7,10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu č. hodnota o stavebním spoření, na jejímž základě požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření č. hodnota do výše částka. V souladu se sjednaným způsobem čerpání a dispozice žalovaného byl meziúvěr vyčerpán tak, jak vyplývá z přiloženého oznámení o čerpání meziúvěru. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový účet číslo hodnota. Od datum byl žalovaný povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka na meziúvěrový účet číslo hodnota, o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Žalovaný byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření Úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši částka na vkladový účet stavebního spoření číslo hodnota. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, uhradil toliko splátky, jak jsou tyto patrné z výpisu z meziúvěrového a vkladového účtu. Žalovaný dál řádně úroky z meziúvěru nesplácel a nečinil pravidelné vklady na vkladové účty stavebního spoření a žalobkyně tak dopisem ze dne datum s účinností ke dni datum oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu. Pohledávka byla splatná nejpozději dne datum. Žalovaný pohledávku neuhradil. Právní zástupce žalobkyně odeslala žalovanému dne datum výzvu ke splnění předmětného závazku. Pohledávka činila k datu datum finanční částku ve výši částka, představující jistinu ve výši částka, smluvní úrok do data odstoupení ve výši částka. Smluvní úrok ve výši 7,10 % p. a. z nesplaceného meziúvěru žalobkyně uplatňovala do data odstoupení a splatnosti celé pohledávky. Ode dne následujícího po datu odstoupení, tj. datum až do zaplacení žalobkyně uplatňuje smluvní úrok ve výši 7,10 % p. a. a dále zákonný úrok z prodlení. Dne datum provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu číslo hodnota ve výši částka proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu číslo hodnota. Žalobkyně uplatňuje částku ve výši částka spolu se smluvním úrokem z částky částka ve výši 7,10 % p. a. od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně k výzvě soudu k posouzení úvěruschopnosti uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala a prověřovala žalobkyně zkoumáním jeho příjmů a předpokládaných výdajů. Žalovaný ke své žádosti o poskytnutí meziúvěru doložil potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci, přičemž z potvrzení vyplývá, že žalovaný byl u zaměstnavatele právnická osoba., IČO: IČO zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako operátor logistiky s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců ve výši částka. Žalovaný v potvrzení dále uvedl, že má jednu vyživovací povinnost a že mu ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky. K ověření čistých příjmů doložil žalovaný především výpis z bankovního účtu č. č. účtu za období 4-6/22, ze kterého jsou patrné příchozí i odchozí platby. K posuzování příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný měl splátkové závazky pouze u žalobkyně z daného úvěrového případu ve výši částka a z další splátkové závazky ve výši částka, celkem tedy žalobkyně počítala s měsíčními plánovanými závazky ve výši částka. Žalobkyně tyto údaje ověřila také náhledem do dlužnických registrů (SOLUS a BRKI). Žalobkyně zohlednila pravděpodobných výdajů na domácnost na dvě osoby v celkové výši částka a náklady na obživu pro tyto osoby v celkové výši částka, kdy celkové pravděpodobné měsíční výdaje na domácnost a obživu tedy činily částka, přičemž žalovaný uvedl v potvrzení o příjmu, že jeho celkové měsíční životní náklady na jeho domácnost včetně nákladů na bydlení dosahují toliko částku částka. Žalobkyně tedy počítala s vyššími měsíčními náklady, než uvedl žalovaný. Dále ponechala žalobkyně mimo výpočet jako finanční rezervu pro žalovaného částku ve výši 6 % z jeho čistých příjmů (tzn. částku částka). Po těchto propočtech žalobkyně posoudila příjmy žalovaného vůči jeho výdajům (i plánovaným) jako dostatečné (52067 – 15872 – 19540= 16655). Dále byla úvěruschopnost žalovaného prověřována nahlížením do registru SOLUS a BRKI. Posuzoval se rovněž parametr DSTI, který zavedla ČNB (tj. poměr splátky úvěru k čistému měsíčnímu příjmu), kdy DSTI bylo
vypočteno na 35,20, přičemž podle ČNB nesmí tento ukazatel přesáhnout hodnotu 45 %, aby mohlo být na žadatele o úvěr hleděno jako na úvěruschopného. Žalobkyní uzavřeno, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy bonitní, tedy že byl schopen po odečtení všech pravděpodobných výdajů s ohledem na výši svých měsíčních příjmů poskytnutý úvěr splácet
4. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu č. hodnota o stavebním spoření, na jejímž základě požádal žalovaný téhož dne o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření č. hodnota do výše částka (zjištěno ze smlouvy o stavebním spoření, VOP a žádosti o poskytnutí meziúvěru, smlouvy o poskytnutí meziúvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci, výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 4-6/22, kontroly příjmů a náhledu do interního systému). Úvěr žalovaný vyčerpal do požadované výše částka (zjištěno z žádosti o čerpání a oznámení o čerpání meziúvěru). Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po částka, od datum byl žalovaný povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, o této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovaný byl povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši částka na vkladový účet stavebního spoření číslo hodnota. Žalovaný nehradil řádně, v období od datum do datum uhradil pouze na úvěr celkem částka a na vkladový účet nesplácel pravidelné vklady (zjištěno z výpisu z meziúvěrového účtu a z vkladového účtu a zvýšení úrokové sazby). Žalobkyně tak dopisem ze dne datum s účinností ke dni datum oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu s tím, že pohledávka byla splatná nejpozději dne datum s tím, že žalobkyně uplatňuje částku ve výši částka spolu se smluvním úrokem z částky částka ve výši 7,10 % p. a. od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení (zjištěno z odstoupení od smlouvy včetně dodejky). Žalovaný ničeho neuhradil na základě předžalobní upomínky odeslané dne datum (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu).
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
10. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva stavebním spoření a téhož dne smlouva o poskytnutí meziúvěru. Na základě této smlouvy o poskytnutí meziúvěru žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v částce částka, které žalovaná vyčerpala v plné výši. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 7,10 % p.a. a také případně vzniklé související poplatky. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celkovou dlužnou částku v měsíčních splátkách a hradit pravidelné vklady na spořící účet, tuto svoji povinnost porušil, když se dostala do prodlení a neprováděl spořící vklady. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého dlužné částky. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o výši požadované nezaplacené dlužné částce.
14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 7,10 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§149 odst. 1 o.s.ř).
16. Lhůta ke splnění povinností v délce 30 dnů byla stanovena delší než zákonná pariční lhůta tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud shledal důvody pro její prodloužení, neboť má za to, že ve stanovené lhůtě bude mít žalovaná možnost projednat s žalobkyní delší lhůtu k úhradě nebo splátkový kalendář, pokud nebude v jejích majetkových schopnostech pohledávku uhradit dle rozsudku a současně žalobkyni nehrozí delší lhůtou k plnění vážná majetková újma.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.