Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 312/2025-76

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o 26 249,19 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 499,99 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 036,85 Kč, částky 712,35 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 297,03 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 499,99 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 036,85 Kč, částky 712,35 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 297,03 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 25 536,84 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok, úrok z prodlení), která představuje nevrácené peníze poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené s žalobkyní dne 3. 2. 2025, kdy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše 36 400 Kč, přičemž ve skutečnosti žalovanému poskytla částku 11 500 Kč. Žalovaný současně využil služby „Klidné spaní“ zpoplatněné částkou 73,20 Kč a služby „Presto“ za poplatek 494,99 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena na základě náhledu do databází a na základě poskytnutých výpisů z účtu a předložených výplatních pásek, ze kterých byl zjištěn pravidelný měsíční příjem žalovaného ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhá částky 712,35 Kč jako smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splácením úvěru v době od 3. 2. 2025 do 4. 6. 2025. Žalovaný podle žalobkyně dosud na jistinu uhradil částku 0,01 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.

- Žalobkyně a žalovaný se dne 3. 2. 2025 dohodli na obsahu smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 36 400 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpanou částku společně s úrokem a poplatky vrátit prostřednictvím pravidelných denních splátek; sjednaný úrok činil 0,983 % denně, RPSN činí 1 768,75 % (smlouva na č. l. 14-16).

- Žalobkyně vypracovala dokument označený jako „Identifikované příjmy“, který obsahuje informaci o výši ověřeného čistého měsíčního příjmu spotřebitele v částce „26 800“, aniž by v dokumentu bylo uvedeno, o jakého spotřebitele se jedná, z čeho byla tato výše měsíčního příjmu stanovena, či v jaké měně je tato částka udávána (dokument na č.l. 13).

- Žalobkyně poskytla bezhotovostně na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě ze dne 3. 2. 2025: dne 4. 2. 2025 částky 3 000 Kč a 5 000 Kč a dne 6. 2. 2025 částku 3 500 Kč (přehled bankovních transakcí č. l. 26).

- Žalovaný uvedl měsíční příjmy ve výši 16 000 Kč a neuvedl žádné pravidelné výdaje, žalobkyně vycházela z příjmů ve výši 26 800 Kč a z minimálních výdajů ve výši 5 110 Kč, rezervy pro výdaje ve výši 500 Kč a disponibilním příjmem ve výši 10 800 Kč (výpis o posouzení úvěruschopnosti č. l. 21).

- Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě předmětných dluhů souvisejících s uvedenou úvěrovou smlouvou – 8. 10. 2025 (předžalobní výzva č. l. 6 vč. potvrzení o podání zásilky č. l. 7).

- Dne 4. 6. 2025 bylo žalovanému ze strany žalobkyně oznámeno, že z důvodu nehrazení závazků po splatnosti došlo k vypovězení smlouvy o půjčce (č. l. 29).

- Žalobkyně má vypracována pravidla pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele (č. l. 8-10) a informace pro spotřebitele (č. l. 59-60), provedla ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím BankID (č. l. 17 a 40) a vyhotovila předpis denních splátek, který je složen z jistiny, úroku, poplatku a částky celkem (č. l. 22-25 a 52-55).

Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu:

4. Žalobkyně a žalovaný se dne 3. 2. 2025 dohodli na obsahu smlouvy, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla částku 11 500 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí peněžních prostředků činil 0,983 % denně (tj. 358,795 % ročně). Před uzavřením smlouvy se žalobkyně žádným způsobem nezabývala faktickými výdaji žalovaného, přičemž nemohla vycházet ani z údajů sdělených žalovaným, když z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že ke svým výdajům nic neuvedl. Co se týče příjmů žalovaného, pak ani u těchto není zřejmé, na jakém základě dospěla žalobkyně k jejich ověřené výši v částce 26 800 Kč měsíčně, tedy v částce o 67,5 % vyšší, než odpovídá částce uvedené žalovaným. Žalovaný v souvislosti s úvěrovou smlouvou dosud uhradil žalobkyni částku 0,01 Kč. Před podáním žaloby byl vyzván k úhradě.

5. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami, přičemž právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.

6. Soud vycházel zejména ze , , v rozhodném znění (dále jen „ “), a ze , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „ “). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru ( a násl. ); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání ( a násl. ); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení ( a násl. ).

7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva podle a násl. , vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele ( ), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.

8. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu absence řádného prověřování úvěruschopnosti žalovaného; pro nadbytečnost se tedy nezabýval potenciální absolutní neplatností smlouvy podle , ačkoli sjednaný smluvní úrok ve výši 358,795 % ročně se již na první pohled jeví jako rozporný s dobrými mravy.

9. Žalobkyně zjevně neověřovala reálné výdaje žalovaného, což neodpovídá požadovanému standardu odborné péče při ověřování úvěruschopnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. -380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. , bod 24). Žalobkyně k ověření reálných výdajů žalovaného nepřistoupila ani přesto, že žalovaný sám žádné výdaje ve své žádosti o úvěr neuvedl. Co se týče příjmů žalovaného, pak ani u těchto není zřejmé, na jakém základě dospěla žalobkyně k jejich ověřené výši v částce 26 800 Kč měsíčně, tedy v částce o 67,5 % vyšší, než odpovídá částce uvedené žalovaným. Z těchto důvodů proto soud uzavírá, že prověřování úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalobkyně provedeno s požadovanou odbornou péčí.

10. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené svým možnostem. Žalovaný obdržel částku 11 500 Kč a uhradil částku 0,01 Kč, žalobkyně proto má nárok na žádanou částku ve výši 11 499,99 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má nárok na vrácení výše uvedené částky, soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Požadavek na úhradu poplatků, smluvního úroku a smluvní pokuty není důvodný, jelikož tyto položky nebyly platně sjednány z důvodu neplatnosti celé smlouvy.

11. Ohledně požadovaného úroku z prodlení soud vyšel z toho, že žalovaný je podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit jistinu úvěru v době přiměřené svým možnostem, která se v případě sporu odvíjí buď od dohody účastníků nebo od určení soudem. Existence sporu je dána objektivně tím, že žalovaný jistinu dobrovolně nevrátil. Jelikož však žalovaný své možnosti jistinu vrátit nijak nespecifikoval (zůstal v řízení zcela pasivní), určil soud lhůtu k vrácení jistiny v délce tří dnů od právní moci rozsudku analogicky podle Z komentářové literatury se podává, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Vzhledem k výše uvedenému se žalovaný nemohl dostat do prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, čj. ); soud proto jako nedůvodný zamítl i požadavek na úhradu úroku z prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ( ). Žalovaný byl ve sporu částečně úspěšnější a náleží mu (částečná) náhrada nákladů řízení. Náhrada nákladů mu však podle nebyla přiznána, jelikož jsou zde důvody zvláštního zřetele, a to okolnost, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.