Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 35/2026 - 66

Neočekávaný konec výrazu

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: S. I., zastoupené advokátem JUDr. Ladislavem Salvetem, Sedlčanská 1044/18, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, Maltézské náměstí 471/1, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2025, čj. MK 79513/2025 OPI, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové

takto:

Návrh žalobkyně na přikázání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Krajskému soudu v Hradci Králové se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne 26. 6. 2025 uznal žalobkyni jako vlastníka kulturní památky vinnou z přestupku, neboť kulturní památku v rozhodném období nechránila před ohrožením  neprovedla nezbytná opatření k jejímu základnímu zabezpečení. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 10. 2025 částečně změnil rozhodnutí magistrátu a ve zbytku ho potvrdil. Následně žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného k Městskému soudu v Praze.

[2] Žalobkyně v řízení o žalobě navrhla přikázání věci k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové podle , tedy na základě tzv. delegace vhodné. Návrh odůvodnila vyšší zatížeností Městského soudu v Praze a množstvím věcí, které jsou u tohoto soudu ročně zahájeny. Dále tím, že jako správní orgán prvního stupně rozhodoval Magistrát hlavního města Prahy, a proto nelze vyloučit, že správní orgán a městský soud jsou si institucionálně blízké. Rovněž památka, které se napadené rozhodnutí týká, se nachází v Praze, věc byla medializovaná a existuje riziko tlaku na rozhodování.

[3] Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil.

[4] Podle NSS může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jeli to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Tato tzv. delegace vhodná představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudce (d). Jako každou jinou výjimku z obecné zásady je třeba i tuto výjimku vykládat restriktivně. Soud proto musí zvážit všechny rozhodné okolnosti případu a důkladně posoudit, zda by přikázání vedlo k hospodárnějšímu, rychlejšímu či po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu posouzení věci (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 4. 2004, čj. Nad 138/200326, č. NSS, nověji usnesení ze dne 17. 5. 2023, čj. Nad 62/202359).

[5] Z judikatury plynou typové případy, kdy je vhodné věc přikázat jinému soudu než tomu, který je jinak místně příslušný, např. účastník řízení je objektivně, významně a nikoli přechodně omezen v možnosti cestovat k místně příslušnému soudu, např. kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebo pečuje o závislou osobu (usnesení ze dne 20. 4. 2006, čj. Nad 11/200636, resp. ze dne 22. 6. 2004, čj. Nad 87/200425).

[6] Důvodem pro delegaci naopak není to, že u určitého soudu by věc byla projednána rychleji. Smysl zajisté nespočívá v možném zasahování NSS soudu do soustavy krajských soudů z hlediska vyrovnávání jejich vytíženosti jednotlivými agendami. K takovým zásahům je oprávněna toliko moc zákonodárná a NSS, který respektuje ústavně provedený princip dělby moci, ji v tomto směru nemůže nahrazovat (viz usnesení ze dne 18. 3. 2004, čj. Nad 45/200424, či ze dne 7. 2. 2013, čj. Nad 5/201355). Tyto závěry lze vztáhnout i na nyní posuzovanou věc. Tvrzení o vytíženosti soudu není důvodem pro přikázání věci podle

[7] K další argumentaci, kterou žalobkyně odůvodňovala delegaci vhodnou, tj. k institucionální blízkosti správního orgánu a městského soudu a k možnému tlaku na rozhodování, NSS uvádí, že se jedná o okolnost týkající se otázky případného vyloučení soudců městského soudu ( ). Tato okolnost nesmí být zkoumána jako předběžná otázka ve vlastním řízení o přikázání věci. Výjimkou jsou případy tzv. systémové podjatosti, v nichž vznikají důvodné pochybnosti o nepodjatosti všech soudců městského soudu na základě samotné povahy projednávané věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2020, čj. Nad 8/201965, č. 4062/2020 Sb. NSS). O takovou situaci se ovšem v posuzované věci nejedná.

[8] Návrh žalobkyně podle na přikázání věci k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Hradci Králové proto NSS zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2026

Ondřej Mrákota

předseda senátu