Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 201/2025 - 38

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Petra Pospíšila v právní věci žalobce: P., zastoupený Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 50, Sušice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2024, č. j. OAM979/ZAZA15HA102023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu, neboť považoval jeho výpověď za nevěrohodnou. O udělení mezinárodní ochrany žádal kvůli rodinným sporům o majetek v zemi původu a kvůli vyhrožování zabitím ze strany rodinných příslušníků. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou, kterou městský soud zamítl.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se proti napadenému rozsudku bránil kasační stížností, která neobsahovala všechny náležitosti podle a , (dále jen „“), a se kterou spojil návrh na ustanovení zástupce.

[3] Nejvyšší správní soud jej proto nejprve přípisem ze dne 9. 12. 2025, který mu byl doručen dne 11. 12. 2025, vyzval k doložení majetkových poměrů ve lhůtě deseti dnů. Na ten stěžovatel nereagoval. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 8. 1. 2026, č. j. , návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl (výrok I.); vyzval jej, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi, nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání (výrok II.); a aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnil svou kasační stížnost o důvody, pro něž napadá rozsudek městského soudu podle (výrok III.). Současně jej poučil o tom, že neodstraníli vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě, soud ji odmítne podle ve spojení s

[4] Podle platí, že „[n]emáli kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“

[5] Zásilka obsahující usnesení č. j. byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 13. 1. 2026 a s ohledem na to, že si ji stěžovatel nevyzvedl, bylo usnesení doručeno na základě fikce doručení dne 23. 1. 2026. Podle , , totiž platí, že [n]evyzvedneli si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky […].

[6] Stěžovatel následně vyhověl výzvě k prokázání zastoupení dle výroku II. usnesení, neboť dne 5. 2. 2026 Nejvyšší správní soud obdržel oznámení advokáta Mgr. et Mgr. Václava Klepše o převzetí zastoupení stěžovatele. V souladu s pravidly pro počítání lhůt podle však v pondělí dne 23. 2. 2026 uplynula lhůta k doplnění kasační stížnosti. Stěžovatel, prostřednictvím svého zástupce, doplnil kasační stížnost až dne 25. 2. 2026, tedy po uplynutí lhůty.

[7] Jeli stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti podle , nastupuje po uplynutí stanovené lhůty koncentrace řízení. Z toho důvodu již soud nemůže přihlížet k důvodům uplatněným později pro jejich opožděnost (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. ; nebo usnesení NSS ze dne 28. 4. 2009, č. j. ; či nověji usnesení NSS ze dne 17. 12. 2021, č. j. , bod 5). Nejvyšší správní soud tak nemohl přihlédnout k doplnění učiněnému po lhůtě.

[8] Soud proto kasační stížnost odmítl podle ve spojení s O náhradě

nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. března 2026

Ivo Pospíšil

předseda senátu