Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 26/2026 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: S. I., zastoupený advokátem Mgr. Josefem Kameníkem, Žižkova 12, Jihlava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2024, čj. OAM777/ZAZA11KA112024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2026, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Josefu Kameníkovi, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 5 070 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 11. 6. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany podle , , , a , o azylu (zákon o azylu), a to z důvodu výdělečné činnosti za účelem splácení dluhů a ze strachu z pronásledování v Kyrgyzstánu. Žalovaný žádosti nevyhověl, pročež žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kterou krajský soud nyní napadeným rozsudkem zamítl.

[2] Žalobce (stěžovatel) se proti rozsudku krajského soudu brání kasační stížností z důvodů podle a b) , tedy pro nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a pro vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu.

[3] Stěžovatel namítá, že krajský soud nesprávně vyhodnotil závažnost jeho životní situace, přestože již ve správním řízení tvrdil, že musel z důvodu ozbrojeného konfliktu opustit Tádžikistán a společně s rodinou se přestěhovat do Kyrgyzstánu, kde však nemá kde bydlet. Stěžovatel dále připomíná, že ozbrojený konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem představuje dlouhodobý, občasně krvavý spor o nevyznačenou hranici, vodu a půdu ve Ferganské kotlině. Jelikož tyto intenzivní střety zahrnují rovněž civilní oběti, je zřejmé, že stěžovateli může v zemi původu hrozit vážné ohrožení života ve smyslu § 14 odst. 2 písm. c) zákona o azylu.

[4] Žalovaný ke kasační stížnosti uvádí, že stěžovatel nenamítá žádné konkrétní pochybení krajského soudu a omezuje se na totožná tvrzení, která uplatnil již v žalobě. Proto navrhuje kasační stížnost odmítnout pro nepřípustnost. Tvrdí, že stěžovatel nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany ze strachu z pronásledování v zemi původu či ohrožení na zdraví v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, ale z důvodu výdělečné činnosti na území EU za účelem splácení dluhů v Kyrgyzstánu a z důvodu legalizace pobytu na území ČR po rozhodnutí o jeho vyhoštění.

[5] NSS připomíná, že v řízení před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, z čehož plyne, že se musí podle nejprve zabývat tím, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Neníli tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou. V souladu s ustálenou judikaturou se o přijatelnou kasační stížnosti může jednat, 1) dotýkáli se právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo plně judikaturou zdejšího soudu řešeny; 2) jednáli se o právní otázky řešené judikaturou rozdílně; 3) existujeli důvodná potřeba učinit judikaturní odklon; anebo 4) byloli v rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

[6] Přijatelnost kasační stížnosti je tedy třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Proto platí, že teprve jeli kasační stížnost přípustná i přijatelná, NSS posoudí její důvodnost.

[7] V nynější věci však stěžovatel neuvádí žádné konkrétní důvody přijatelnosti kasační stížnosti a omezuje se pouze na tvrzení nesprávného posouzení jeho životní situace a možné újmy, která mu hrozí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Ani tuto námitku ale blíže nerozvádí. NSS proto připomíná, že je především na samotném stěžovateli (resp. jeho zástupci), aby soudu poskytl přesvědčivou argumentaci a uvedl racionální důvody, pro které kasační stížnost podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.

[8] NSS dále konstatuje, že z napadeného rozsudku nevyplývá ani zásadní pochybení krajského soudu, které mohlo mít vliv na hmotněprávní postavení stěžovatele. Je z něj naopak zřejmé, že krajský soud náležitě posoudil stěžovatelovu životní situaci, poměry mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem i tvrzený strach z pronásledování. Jelikož ale stěžovatel neposkytl žádnou argumentaci, která by nasvědčovala jeho pronásledování tamními orgány z důvodu uplatňování politických práv a svobod či odůvodňovala jeho strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, dospěl krajský soud k závěru, že takové ohrožení mu nehrozí.

[9] Při hodnocení, zda stěžovatel splnil podmínky pro udělení humanitárního azylu (popř. doplňkové ochrany), krajský soud přihlédl rovněž k aktuální situaci v Kyrgyzstánu (Informace OAMP, Kyrgyzstán – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Informace Human Rights Watch), k jeho rodinným a sociálním vazbám v zemi původy a k jeho zdravotnímu stavu. Zabýval se též námitkou údajně neaktuálních zpráv o situaci v Kyrgyzstánu, přičemž zdůraznil, že zastaralost zpráv „nelze posuzovat pouze na základě faktu, že od vypracování, resp. vydání takové informace uplynul určitý čas; zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím již nejsou aktuální, neboť situace, jíž zpráva popisuje, je již zcela jiná. Pokud se podstatně změní situace, může být zastaralá i zpráva stará pouhý týden a pokud je situace stabilní, může být použitelná i zpráva stará několik let“ (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2017, čj. , nebo rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2020, čj. ).

[10] Krajský soud přihlédl též k nepříznivým ekonomickým poměrům stěžovatele a jeho námitce, že chce na území ČR legalizovat svůj pobyt, aby zde mohl vykonávat výdělečnou činnost a splácet dluhy v Kyrgyzstánu. V souladu s konstantní judikaturou NSS ale dospěl k závěru, že ekonomické důvody nelze samy o sobě považovat za azylově relevantní (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2003, čj. ).

[11] NSS proto uzavírá, že kasační stížnost je nepřijatelná. V této věci zjevně nevyvstala žádná otázka, která by dosud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková, kterou by bylo třeba řešit odlišně, a krajský soud se současně nedopustil ani hrubého pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Jelikož kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, NSS ji podle odmítl pro nepřijatelnost.

[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s Stěžovatel neměl v řízení úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

[13] Krajský soud stěžovateli usnesením ze dne 7. 2. 2025 ustanovil zástupce Mgr. Josefa Kameníka. Ten stěžovatele zastupuje i v řízení o kasační stížnosti a jeho náklady nese stát ( ). Ustanovenému zástupci náleží za zastupování stěžovatele odměna za jeden úkon právní služby spočívající v sepsání kasační stížnosti ve výši 4 620 Kč [ ve spojení s a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] a současně náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč ( advokátního tarifu). Uplatněný úkon spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení NSS neuznal z toho důvodu, že advokát stěžovatele zastupoval již v řízení před krajským soudem, takže s okolnostmi případu byl dobře seznámen již před podáním kasační stížnosti. Celkem tedy NSS přiznává ustanovenému advokátovi částku 5 070 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. března 2026

Vojtěch Šimíček

předseda senátu