Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 6/2026 - 11

- 12

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2026, č. j. -34,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud ve shora uvedené věci obdržel dne 16. 1. 2026 kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“), kterou brojí proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým tento soud výrokem I. zamítl žalobcovu žádost o osvobození od soudních poplatků a výrokem II. vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci uvedeného usnesení. Městský soud stěžovateli určil takto krátkou lhůtu k zaplacení soudního poplatku, neboť už byl jednou k zaplacení soudního poplatku vyzván.

[2] Stěžovatel kasační stížností brojí proti výroku II. napadeného usnesení (tj. proti výzvě k zaplacení soudního poplatku), kterým mu byla stanovena lhůta k zaplacení soudního poplatku. Tu stěžovatel považuje za nespravedlivě krátkou a namítá, že v takto krátké lhůtě nebyl schopen soudní poplatek uhradit. Stěžovatel v kasační stížnosti výslovně uvedl, že jí napadá pouze lhůtu k zaplacení soudního poplatku, nikoliv povinnost soudní poplatek zaplatit, a domnívá se, že je kasační stížnost přípustná, směřuje-li právě proti lhůtě k zaplacení soudního poplatku.

[3] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jde o přípustnou kasační stížnosti. Případy, kde je kasační stížnost nepřípustná vymezuje , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“). Pro posouzení této kasační stížnosti je klíčový odst. 3 písm. b) a d) tohoto ustanovení, podle kterého je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení a kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

[4] Stěžovatel svou kasační stížnost považuje za přípustnou, neboť nemá informaci, že by se Nejvyšší správní soud k nastíněné otázce vyjádřil. S tímto názorem se však Nejvyšší správní soud neztotožňuje, naopak se přípustností kasační stížnosti směřující proti výzvě k zaplacení soudního poplatku opakovaně zabýval. Již ve svém usnesení ze dne 27. 2. 2006, č. j. -47, č. 973/2006 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud uvedl, že „[u]snesení krajského soudu, kterým byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení [ ]; kasační stížnost proti němu je nepřípustná“. Na těchto závěrech Nejvyšší správní soud setrval doposud, viz rozsudek ze dne 29. 3. 2023, č. j. -10, či ze dne 12. 6. 2025, č. j. -28. V rámci usnesení, kterým krajský (městský) soud vyzývá k zaplacení soudního poplatku, rovněž tento soud určí lhůtu pro jeho zaplacení [viz , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)]. Nejvyšší správní soud rovněž zdůrazňuje, že stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek vzniká již podáním žaloby samotné, a to podle zákona o soudních poplatcích. Výzva k zaplacení soudního poplatku je pouze konstatováním zákonné povinnosti stěžovatele (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. -47).

[5] Rozhodnutí, jímž byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, Nejvyšší správní soud v souladu se svou konstantní judikaturou považuje za rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení, jehož součástí je právě i lhůta, kterou stěžovatel napadá. Proti takovému rozhodnutí je však kasační stížnost podle nepřípustná, ani proti délce lhůty k zaplacení soudního poplatku proto stěžovatel nemůže nyní podanou kasační stížností úspěšně brojit. Stěžovateli však zůstává zachována možnost podat kasační stížnost proti následnému rozhodnutí o zastavení řízení v důsledku nezaplacení soudního poplatku v určené lhůtě. V případné kasační stížnosti proti takovému rozhodnutí stěžovatel může uplatnit námitky týkající se nepřiměřené délky lhůty k zaplacení soudního poplatku.

[6] Nejvyšší správní soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že v souladu s právní úpravou účinnou od 1. 1. 2026 (po nabytí účinnosti , kterým se mění , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) je kasační stížnost podle nepřípustná rovněž proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Stěžovatel by proto nemohl uspět ani s kasační stížností směřující proti výroku I. napadeného usnesení.

[7] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že je kasační stížnost nepřípustná a podle ve spojení s ji odmítl.

[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ve spojení s , podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 2. února 2026

JUDr. Viktor Kučera

předseda senátu