Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 156/2025 - 35

- 36

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: V. P., zastoupený JUDr. Adamem Valíčkem, MBA, advokátem se sídlem náměstí Svobody 87/18, Brno, proti žalovanému: Nejvyšší státní tajemník, se sídlem Jindřišská 967/34, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2024, č. j. MV1104794/SR2024, ve věci zařazení žalobce mimo výkon služby z organizačních důvodů podle , o státní službě. Současně žalobce v žalobě uvedl, že napadá rovněž příkaz ministra kultury ze dne 5. 10. 2018, č. 19/2018, č. j. 62917/2018 KST, kterým bylo bezdůvodně zrušeno služební místo č. 293. Městský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem odmítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zrušení příkazu ministra kultury a ve zbývající části žalobu zamítl.

[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu dne 27. 10. 2025 kasační stížnost. Následně podal dne 6. 11. 2025 rovněž návrh na vyslovení neúčinnosti doručení napadeného rozsudku. Návrh postoupil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 11. 2025, č. j. , k vyřízení městskému soudu, jakožto soudu věcně a místně příslušnému. Městský soud následně usnesením ze dne 13. 1. 2026, č. j. , návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení napadeného rozsudku odmítl pro jeho opožděnost. Uvedl, že se stěžovatel s doručovanou písemností dle vlastních tvrzení seznámil dne 16. 10. 2025, návrh měl tedy podat nejpozději dne 31. 10. 2025. Učinil tak ovšem teprve dne 6. 11. 2025. Nejvyšší správní soud konstatuje, že závěr městského soudu je souladný s právní úpravou vyslovení neúčinnosti a odpovídá obsahu soudního spisu.

[3] S ohledem na to, že návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení napadeného rozsudku nebyl pro jeho opožděnost úspěšný, zabýval se Nejvyšší správní soud tím, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.

[4] Podle , (dále též „ “) kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. (…) Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle téhož zákona kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, bylali kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle věty první lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Neníli takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 věty první daného ustanovení platí, že připadneli poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Konečně podle je lhůta zachována, byloli podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanovíli tento zákon jinak.

[5] Podle prohlášení doručujícího orgánu zaznamenaného na doručence založené na č. l. 50 spisu městského soudu byla (právně nezastoupenému) stěžovateli zásilka obsahující napadený rozsudek doručována dne 30. 9. 2025; jelikož adresát (stěžovatel) nebyl zastižen, byla zásilka téhož dne uložena a připravena k vyzvednutí a současně mu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Z uvedeného prohlášení doručujícího orgánu dále vyplývá, že si adresát (stěžovatel) zásilku nevyzvedl v úložní době, pročež byla vložena do domovní schránky dne 16. 10. 2025.

[6] K tvrzení stěžovatele, že mu nebyla zanechána žádná písemná výzva k vyzvednutí zásilky obsahující napadený rozsudek, pročež nemohla řádně nastat fikce doručení, Nejvyšší správní soud odkazuje především na , (dále též „ “), který se aplikuje na základě obdobně i ve správním řízení soudním. Dle citovaného ustanovení má doklad o doručení písemnosti soudu (doručenka) povahu veřejné y. Za předpokladu, že je doručenka řádně vyplněna, jako je tomu v nyní projednávané věci, je tedy veřejnou u potvrzující pravdivost toho, co je v ní osvědčeno, neníli prokázán opak (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2018, č. j. ). Stěžovatel by tak musel nejen tvrdit, ale i prokázat skutečnost, že údaje vyplněné na doručence nejsou pravdivé. Důkazní břemeno totiž nese ten, kdo správnost veřejné y popírá (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2005, č. j. či ze dne 23. 2. 2017, č. j. ). Stěžovatel přitom vyslovil pouze domněnku zpochybňující údaje uvedené na doručence (že mu žádná písemná výzva k vyzvednutí napadeného rozsudku nebyla zanechána), aniž by se pokusil tuto svou domněnku nějak prokázat. Za takové situace vycházel Nejvyšší správní soud z toho, že údaje vyplněné na doručence jsou správné a pravdivé.

[7] Dle věty první , platí, že nevyzvedneli si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pro právě posuzovanou věc to znamená, že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen dne 10. 10. 2025 fikcí. Tímto dnem tedy nastala skutečnost určující počátek lhůty pro podání kasační stížnosti podle Konec dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti proto v souladu s připadl na pátek 24. 10. 2025. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. Nejpozději tohoto dne by tedy musela být kasační stížnost podána u soudu, nebo alespoň předána k poštovní přepravě ve smyslu Pro řízení o kasační stížnosti stěžovatel udělil plnou moc zástupci, který však podal kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím své datové schránky až v pondělí 27. 10. 2025, tedy opožděně. Pozdní podání kasační stížnosti nelze nikterak zhojit, neboť zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti není možné prominout.

[8] S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle ve spojení s kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 11. února 2026

Mgr. Lenka Krupičková

předsedkyně senátu