Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 178/2025 - 34

- 35

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Václava Štencla v právní věci žalobce: M. M., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2025, č. j. OAM1016/ZAZA11K112024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2025, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení případu

[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu. Důvodem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly žalobcem tvrzené ekonomické důvody a s tím spojená snaha o legalizaci pobytu na území České republiky.

[2] Žalobce je státní příslušník Kyrgyzstánu, je uzbecké národnosti a vyznává islám. V žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že nemá žádné politické přesvědčení, je zdravý, s ničím se neléčí. Manželka a čtyři děti pobývají ve vlasti. Žalobce opustil zemi původu v květnu roku 2023, kdy přicestoval do Maďarska na maďarské vízum, kde zůstal asi měsíc a půl. Poté odjel do České republiky, kde strávil přibližně dva týdny jako turista. Následně odjel do Varšavy, v Polsku strávil přibližně deset měsíců. Žalobce dále uvedl, že patrně dne 30. 7. 2024 přijel taxíkem do České republiky, kde požádal o mezinárodní ochranu, neboť se mu nepodařilo vyřídit povolení k pobytu v Polsku. V České republice by si žalobce chtěl legalizovat pobyt a pracovat zde. Během osobního pohovoru, který proběhl dne 6. 8. 2024, žalobce vypověděl, že opustil zemi původu kvůli tomu, že tam není práce a že má dluh. Kvůli dluhům z podnikání si vypůjčil peníze od fyzických osob. Věřitelé mu volají a nadávají, chtějí vrátit peníze. Žalobce vypověděl, že pokud by se vrátil do země původu, přišli by za ním věřitelé a chtěli by zpět peníze, které však žalobce nemá. Dále uvedl, že se v Kyrgyzstánu nemůže přestěhovat na místo, kde by byla lepší ekonomická situace. Všude jsou totiž stejně nízké mzdy. Doplnil, že se státními orgány v zemi původu neměl žádné problémy.

[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Praze, který ji rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. V odůvodnění rozsudku krajský soud poukázal na skutečnost, že žalobcova tvrzení nesměřovala k tomu, že by mu jeho věřitelé vyhrožovali a že by se žalobce nemohl před hrozbou ze strany věřitelů domoci ochrany u domovských státních orgánů. Žalobce rovněž netvrdil, že by se kvůli neplacení dluhů obával v zemi původu nějakého trestního postihu, případně jakého. Žalovaný tak tyto důvody nemohl za žalobce domýšlet. Krajský soud posoudil rovněž důvody pro udělení humanitárního azylu, přičemž s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu uzavřel, že se v tomto případě nejedná o případ zvláštního zřetele hodný.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítal, že krajský soud založil napadený rozsudek na nevěrohodnosti stěžovatele, kterou odůvodnil rozpory mezi jeho počáteční a pozdější výpovědí. Krajský soud však dle stěžovatele nezohlednil, že žadatelé o mezinárodní ochranu jsou často v psychicky náročné situaci, mohou mít jazykové bariéry, nemusejí plně chápat právní dopady svých výpovědí, anebo se jejich obavy mohou v čase vyvíjet s narůstajícím povědomím o rizicích. Krajský soud tak byl povinen se zabývat problematikou kriminalizace dluhů v zemi původu a funkčností tamní policie a v této souvislosti byl povinen posoudit, zda je stát schopen a ochoten svým občanům poskytnout efektivní ochranu. Stěžovatel se rovněž domnívá, že s ohledem na celkovou nedobrou životní situaci naplňuje minimálně důvody pro udělení humanitárního azylu.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na obsah správního spisu a na podané vyjádření k žalobě. Dle žalovaného je kasační stížnost nepřijatelná, neboť nepřináší žádnou otázku, kterou by judikatura Nejvyššího správního soudu dosud neřešila. Dle žalovaného je nepochybné, že stěžovatel podal žádost o mezinárodní ochranu pouze ve snaze legalizovat svůj pobyt na území České republiky. Stěžovatelem tvrzení ekonomické důvody však nemohou vést k udělení mezinárodní ochrany v kterékoli z jejích forem.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[6] Podle , (dále jen „“), Nejvyšší správní soud odmítne pro nepřijatelnost kasační stížnost ve věci, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, jestliže svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

[7] Kritéria přijatelnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vymezil již v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS. Kasační stížnost je přijatelná v případech, k nimž se judikatura doposud nevyjádřila, v nichž existuje judikatura rozporná (nejednotná), nebo je potřeba učinit judikaturní odklon. Dále je kasační stížnost přijatelná rovněž v případech zásadního pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

[8] Nejvyšší správní soud konstatuje, že je to právě žadatel o mezinárodní ochranu, kdo je primárním zdrojem informací podstatných pro udělení mezinárodní ochrany (viz např. již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, č. j. , usnesení ze dne 20. 6. 2013, č. j. , usnesení ze dne 11. 21. 2015, č. j. , nebo usnesení ze dne 1. 8. 2025, č. j. ). Správní orgán tak zjišťuje skutkový stav věci v rozsahu možných důvodů pro udělení mezinárodní ochrany, jež vycházejí právě ze žadatelovy výpovědi poskytnuté v průběhu řízení. Žalovanému nepřísluší domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a posléze k nim činit příslušná skutková zjištění (viz již zmiňovaný rozsudek č. j. , nebo usnesení ze dne 19. 10. 2020, č. j. ).

[9] Není pravda, že by krajský soud „založil značnou část svého rozhodnutí na tvrzené nevěrohodnosti žalobce“, jak stěžovatel namítá v kasační stížnosti. Krajský soud pouze v souladu se shora citovanou judikaturou dovodil, že chtělli stěžovatel uvést podrobnější informace k povaze dluhů, osobám věřitelů, charakteru jejich výhrůžek nebo obavám z trestního stíhání a případného jednání státních orgánů, měl tak učinit již v řízení před správním orgánem, v němž se jej žalovaný při pohovoru dotazoval na konkrétní situaci a potíže v zemi původu a poskytl mu opakovaně možnost cokoli k výpovědi doplnit. Také v žalobě stěžovatel uplatnil pouze obecné námitky, aniž by konkrétně uvedl, čeho konkrétně se kvůli nesplácení dluhů v zemi původu vlastně obává.

[10] Ekonomické důvody a s tím související obtížné životní podmínky nemohou být podle dlouhodobé a ustálené judikatury Nevyššího správního soudu relevantním důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, a to ani pro udělení azylu humanitárního (shodně viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2003, č. j. , nebo ze dne 27. 8. 2003, č. j. ). K důvodům udělení humanitárního azylu a k výkladu pojmu případ hodný zvláštního zřetele již také existuje početná a ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 22. 1. 2004, č. j. , rozsudek ze dne 19. 7. 2004, č. j. , č. NSS, ze dne 28. 1. 2015, č. j. , č. 3200/2015 Sb. NSS, nebo ze dne 3. 5. 2018, č. j. , č. 3751/2018 Sb. NSS). Z ní vyplývá, že humanitární azyl lze udělit „např. osobám zvláště těžce postiženým nebo nemocným, osobám přicházejícím z oblastí postižených humanitární katastrofou způsobenou lidskými či přírodními faktory“ (viz usnesení ze dne 31. 3. 2010, č. j. , nebo již zmiňovaný rozsudek č. j. ). Krajský soud z uvedené judikatury vycházel a v souladu s ní dospěl ke správnému závěru, že se o žádnou z uvedených situací ve stěžovatelově případě nejednalo.

[11] Z judikatury Nejvyššího správního soudu také vyplývá, že relevantním důvodem pro udělení mezinárodní ochrany nemohou být snahy o legalizaci pobytu (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2004, č. j. , ze dne 16. 2. 2005, č. j. , ze dne 24. 2. 2005, č. j. , ze dne 20. 10. 2005, č. j. , nebo usnesení ze dne 1. 8. 2025, č. j. ).

IV. Závěr a náklady řízení

[12] Vzhledem k výše uvedenému tak Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle odmítl pro nepřijatelnost.

[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle a 7 ve spojení s K odmítnutí pro nepřijatelnost dochází na základě zjednodušeného věcného posouzení případu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , č. 4170/2021 Sb. NSS), a proto je namístě rozhodnout o náhradě nákladů řízení podle úspěchu ve věci (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. , č. 4219/2021 Sb. NSS). Žalobce (stěžovatel) neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec obvyklé úřední činnosti, náhrada nákladů řízení se mu tudíž nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. února 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu