Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 4/2025 - 40

22. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

23. Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. rozhodnutí č. NSS).

24. Zvláštní senát poznamenává, že nerozhoduje o nároku na náhradu újmy, ale pouze o pravomoci o něm rozhodnout, a při svém rozhodování nepředjímá rozhodnutí ve věci samé. Stejně tak mu nepřísluší posuzovat, zda je právní úprava náhrady újmy vhodná či nikoliv, či jak by o věci případně rozhodly správní orgány, respektive soudy. Tato otázka je předmětem řízení ve věci samé. Pravomoc státního orgánu nemůže být určena podle toho, u kterého orgánu je snazší či vůbec možné se nároku úspěšně domoci. Systémové řešení určité problematiky je pak otázkou rozhodnutí zákonodárce, ne soudu jako orgánu právo aplikujícího.

25. V projednávané věci popřely svou pravomoc jak soudy v občanském soudním řízení (Městský soud v Brně a Krajský soud v Brně), tak správní orgán (ředitel KŘP JMK pro ekonomiku), a proto je zde negativní kompetenční spor ve smyslu § 1 odst. 2 věty druhé zákona o některých kompetenčních sporech, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát dle tohoto zákona.

26. V posuzované věci se, v rozsahu podstatném pro rozhodnutí kompetenčního sporu, žalobkyně domáhá zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu za účelově vedená kázeňská řízení, avšak jak konkrétně uvedla, nesnaží se „žalovat rozhodnutí vydaná“ v oněch kázeňských řízeních, neboť ta (v kázeňském řízení č. 4) již úspěšně žalovala v rámci správního soudnictví, ale žaluje, jakým způsobem a z jakých důvodů byla kázeňská řízení vůbec vedena. Z tvrzení žalobkyně se přitom podává, že služební funkcionáři zahajováním kázeňských řízení vytvářeli na žalobkyni nátlak s cílem dosáhnout toho, aby dobrovolně opustila své služební místo, jinak daná kázeňská řízení povedou k jejímu propuštění. Posuzovaná kázeňská řízení měla podle žalobkyně šikanózní charakter, vedla k její diskriminaci a snížení lidské důstojnosti.

27. Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odst. 1). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odst. 3).

28. Podle bezpečnostní sbor ani příslušník nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužívat k újmě jiného účastníka služebního poměru nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti (odst. 1). Ve služebním poměru je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, či povinností k rodině. Obtěžování a sexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci (odst. 2). Obtěžováním se rozumí jednání, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí (odst. 5). Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění; toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo (odst. 9). Bezpečnostní sbor nesmí postihovat příslušníka nebo jej znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru. Postihovat či znevýhodňovat nelze ani osobu, která příslušníka v řízení zastupuje (odst. 10).

29. Z dikce obecně vyplývá zásada rovného zacházení se všemi příslušníky bezpečnostního sboru, zákaz přímé i nepřímé diskriminace ve služebním poměru, zákaz zneužití práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného účastníka služebního poměru nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti a zákaz postihu nebo znevýhodňování příslušníka bezpečnostního sboru proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru.

30. Všechny nároky vyplývající z porušení shora uvedených zásad a zákazů je třeba chápat jako nároky vyplývající ze služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru, pro něž v zásadě platí procesní režim podle části dvanácté Jedinou výjimku z tohoto pravidla představuje citovaného zákona, který zakládá výluku z obecné procesní úpravy řízení ve věcech služebního poměru svěřených jinak služebnímu funkcionáři, a v uvedených typech řízení zakládá přímou pravomoc soudu v občanském soudním řízení. Ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů je podle dána pravomoc soudu rozhodovat pouze tehdy, je-li žaloba podána z důvodu porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním, než rozhodnutím služebního funkcionáře vydaným podle Takovým jiným jednáním je, jak již bylo výše uvedeno, například obtěžování a sexuální obtěžování, pronásledování, odmítnutí nebo opomenutí přijmout určité rozhodnutí nebo opatření, jehož důsledkem je znevýhodnění jednoho příslušníka oproti jiným apod. Má-li však porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení základ v konkrétním rozhodnutí služebního funkcionáře, má příslušník k dispozici opravné prostředky (v prvé řadě odvolání jakožto řádný opravný prostředek), jako v jakémkoliv jiném případě (viz Chrobák, J., Blahut, A., Kulhánek, J., Vodička, S. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019. s. 170. ISBN 978-80-7598-539-2).

31. V posuzované věci však porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nemá základ v konkrétním rozhodnutí služebního funkcionáře. Není totiž vůbec podstatné, že kázeňská řízení byla ukončena rozhodnutím služebního funkcionáře, ani s jakým výsledkem. Žalobkyně tvrdí, že byla vystavena jednání ze strany nadřízených služebních funkcionářů, kteří zneužívali kázeňské pravomoci nad žalobkyní jako prostředku, který měl vést k diskriminaci (nerovnému zacházení) a šikaně žalobkyně, rovněž jím mělo dojít ke snižování její lidské důstojnosti; v důsledku vedení kázeňských řízení měl být na žalobkyni rovněž vyvíjen nátlak k opuštění jejího služebního místa. Zahajování a vedení kázeňských řízení s takovým motivem je dle zvláštního senátu právě oním jiným jednáním, než kterým by bylo rozhodnutí služebního funkcionáře, jež by bylo možné kvalifikovat jako obtěžování ve smyslu , tedy tzv. bossing, jako jednání vedoucích příslušníků spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování příslušníka, které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený sám skončil služební poměr (viz Tomek, P., Fiala, Z. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem, poznámkami a judikaturou. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: Anag, 2019. ISBN 978-80-7554-234-2; nebo usnesení zvláštního senátu ze dne 24. 9. 2021, čj. Konf 8/2020-21, publikované pod č. 4265/2021 Sb. NSS, a ze dne 22. 5. 2023, čj. Konf 13/2020-48).

32. Vzhledem k tomu, že žalobkyní popisované jednání v rámci služebního poměru, z něhož dovozuje svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy, vykazuje ve smyslu znaky porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení a na zachování její lidské důstojnosti a současně nemá základ v rozhodnutí služebního funkcionáře (rozhodnutí v kázeňských řízeních zjevně žalobkyně pojímá až jako důsledek vytýkaného jednání), je zde založena přímá pravomoc soudu v občanském soudním řízení ve smyslu

33. Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona o řešení některých kompetenčních sporů zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem II. zrušil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2024, čj. , a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2025, čj. .

34. Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle zákona o řešení některých kompetenčních sporů závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Městský soud v Brně bude tedy dále pokračovat v řízení o náhradě nemajetkové újmy, která měla žalobkyni vzniknout v důsledku jednání kvalifikovaného jako obtěžování ve smyslu , které lze označit rovněž za tzv. bossing. Je následně věcí příslušného soudu, které tvrzené a prokázané skutečnosti bude v rámci aplikace práva považovat z hlediska rozhodnutí o uplatněném nároku za relevantní.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 23. ledna 2026

JUDr. Pavel Simon

předseda zvláštního senátu