Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 96/2025 - 50

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína, soudkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudce Mgr. Lukáše Pišvejce v právní věci žalobkyně: JUDr. Kateřina Tomková, advokátka se sídlem Biskoupky 33, proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 23. 5. 2025, č. j. K 42/2019 a o poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. -93,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. -93 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla podle odmítnuta její správní žaloba pro nepřípustnost.

[2] Při posouzení věci vycházel městský soud z následujícího skutkového stavu. Rozhodnutím ze dne 23. 5. 2025, č. j. K 42/2019 rozhodla žalovaná v probíhajícím kárném řízení tak, že „[p]ředsedkyně kárného senátu Mgr. Jana Andresová a členové kárného senátu JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M a Mgr. Jan Šturm, LL.M nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci kárně obviněné JUDr. Kateřiny Tomkové, advokátky ev. č. 082025, se sídlem Biskoupky č.p. 33, 664 91 Ivančice, vedené pod sp. zn. .“ Rozhodnutí obsahovalo poučení, že proti němu není přípustný řádný opravný prostředek.

[3] Žalobou ze dne 4. 6. 2025 napadla žalobkyně jednak výše uvedené rozhodnutí žalované v rozsahu nevyloučení člena kárného senátu JUDr. Jiřího Matznera z projednávání a rozhodování věci, jednak se domáhala ochrany před nezákonným zásahem, který spatřovala v tom, že žalovaná za této situace nadále vede kárné řízení. Navrhla proto, aby bylo napadené rozhodnutí v uvedeném rozsahu zrušeno a žalované zakázáno v kárném řízení pokračovat.

[4] Městský soud při posouzení věci vyšel ze své předchozí judikatury ohledně téže problematiky a týchž účastníků, konkrétně z usnesení ze dne 19. 3. 2025, č. j. -16. V něm konstatoval, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má subsidiární povahu a uplatnit ji lze pouze tehdy, pokud neexistují jiné prostředky ochrany. Zde ovšem jiný prostředek ochrany existuje a je jím správní žaloba proti konečnému rozhodnutí vydanému v kárném řízení. Projednávaná věc je podle městského soudu výše citované věci podobná, proto soud žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu s ohledem na vyhodnotil jako nepřípustnou. K té časti žaloby, v níž žalobkyně napadla i rozhodnutí žalované o námitce podjatosti, se městský soud nijak nevyjádřil.

[5] Kasační stížnost podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) z důvodu uvedeného v , tedy pro nezákonnost usnesení o odmítnutí návrhu. V ní vyjádřila svůj názor, že řízení ve věci podjatosti člena kárného senátu (JUDr. Jiřího Matznera) svým rozsahem a zaměřením překročilo zákonný rámec, neboť stěžovatelka byla napadeným rozhodnutím předsedy kárné komise zbavena zákonného práva na podání stížnosti podle ustanovení § 31 trestního řádu. Z uvedeného je zřejmé, že zde není žádný zákonný důvod pro pokračování v kárném řízení jako celku, a tedy v pokračování porušování jejího ústavně zaručeného práva žalovanou. Navrhla proto, aby bylo napadené usnesení městského soudu zrušeno a zároveň aby bylo zrušeno též rozhodnutí žalované v části týkající se nevyloučení člena kárného senátu JUDr. Jiřího Matznera z účasti na kárném řízení.

[6] Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaná uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve smyslu , neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Je proto s ohledem na ve spojení s ze soudního přezkumu vyloučeno. Navrhla proto, aby byla kasační stížnost zamítnuta.

[7] Dříve než mohl Nejvyšší správní soud přistoupit k přezkoumání napadeného usnesení z hlediska uplatněného stížnostního bodu, musel posoudit, zda netrpí vadami, které tomu brání a k nimž by musel podle přihlédnout z úřední povinnosti. Zjistil přitom, že napadené usnesení je zatíženo jednou z nejzávažnějších vad – vadou nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost.

[8] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. -75, „za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze obecně považovat takové rozhodnutí soudu, z jehož výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve věci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, případně jehož výrok je vnitřně rozporný. Pod tento pojem spadají i případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán.“

[9] V projednávané věci stěžovatelka v rámci jednoho podání uplatnila dvě žaloby – žalobu proti rozhodnutí žalované o návrhu na vyloučení členů kárného senátu z projednávaní a rozhodování její kárné věci a dále žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, který spatřovala v tom, že žalovaná i s vadně obsazeným kárným senátem pokračuje v kárném řízení.

[10] Městský soud v záhlaví svého usnesení označil věc jako „žalobu proti rozhodnutí předsedy kárné komise žalované ze dne 23. 5. 2025, č. K 42/2019“, a tu pak výrokem I. svého usnesení odmítl. V odůvodnění napadeného usnesení se však k otázce přezkumu tohoto rozhodnutí nijak nevyjádřil a věnoval se výhradně podmínkám zásahové žaloby, aniž by přitom objasnil, k jakému aspektu věci se tyto jeho úvahy (navíc převzaté formou rozsáhlé citace jiného rozhodnutí) vztahují. Z textu odůvodnění nelze zjistit, v jakém procesním režimu městský soud o věci vlastně rozhodoval, zda v režimu zásahové žaloby posuzoval nejen žalobu proti dalšímu vedení kárného řízení, ale i žalobu proti rozhodnutí, eventuálně co jej k takovému postupu vedlo. Pokud jde o samotnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, ta vůbec není uvedena v záhlaví při vymezení věci, takže je více než sporné, zda se výrok o odmítnutí žaloby vztahuje i na ni, přitom odůvodnění opírající se o ustanovení ve spojení s by mělo navazovat právě na eventuální výrok o odmítnutí této žaloby, ten však ve výrokové části chybí.

[11] Za situace, kdy není jasné, o čem městský soud vlastně rozhodl, v jakém procesním režimu tak učinil a kdy je zásadní rozpor mezi výrokovou částí napadeného usnesení a jeho odůvodněním, nelze než uzavřít, že toto usnesení je nepřezkoumatelné pro absolutní nesrozumitelnost. Tato vada brání věcnému vypořádání námitek uplatněných v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto napadené usnesení podle zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán ve smyslu právním názorem Nejvyššího správního soudu tak, že v novém rozhodnutí se výrokově vypořádá s oběma žalobami obsaženými v podání stěžovatelky ze dne 4. 6. 2025 a k oběma výrokům připojí odpovídající odůvodnění. Podle pak rozhodne též o nákladech řízení o této kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky ( ).

V Brně dne 29. ledna 2026

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu