Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 470/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Tomáše Langáška o ústavní stížnosti České televize, sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4 - Podolí, zastoupené advokátem Mgr. Markem Lošanem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ č. j. -60 ze dne 10. 12. 2025, za účasti Okresního soudu Praha-západ jako účastníka řízení a Františka Šimka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle d a na ochranu vlastnictví podle y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatelka se po vedlejším účastníkovi domáhala zaplacení 1 620 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného televizního poplatku. Okresní soud Praha-západ napadeným rozsudkem žalobu zamítl, neboť vedlejší účastník televizní poplatek platil jako fyzická osoba; naopak jako podnikající fyzické osobě mu povinnost platit poplatek nevznikla, jelikož jako zámečník televizi ke svému podnikání nepoužíval.

3. Stěžovatelka namítá, že se vedlejší účastník dobrovolně přihlásil do evidence poplatníků, v níž byl veden dvakrát - jako fyzická osoba a jako živnostník. Žaloba se přitom týkala druhé evidence, přičemž tvrzení vedlejšího účastníka, že změnil adresu a v současnosti nepodniká, v rozporu se zákonem stěžovatelce neoznámil. Rozhodnutí soudu tak stěžovatelka považuje za svévolné a v extrémním v rozporu se skutkovým stavem a právní úpravou. Stěžovatelka zdůrazňuje význam věci navzdory bagatelnosti žalované částky, a to s ohledem na svévoli soudu, nejednotnost judikatury soudů a možnou existenci dalších obdobných sporů.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní stížnost se týká sporu o 1 620 Kč, tedy o částku hluboko pod hranicí bagatelnosti, což již samo o sobě odůvodňuje závěr o její zjevné neopodstatněnosti (viz např. bod 20 nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 10. 7. 2024). S argumenty stěžovatelky, proč má věc navzdory tomu ústavní rozměr, se Ústavní soud neztotožňuje. Stěžovatelka zmiňuje nejednotnou judikaturu, ovšem žádnou v ústavní stížnosti necituje. Dále stěžovatelka upozorňuje, že obdobných sporů může být více, ale ani to z ničeho neplyne, když jde o poměrně specifickou situaci vedlejšího účastníka, který měl být dvakrát přihlášen v evidenci poplatníků, z toho jednou jako podnikající fyzická osoba, ačkoliv soud dospěl k závěru, že televizi jako zámečník ke svému podnikání nepoužívá. Za tohoto stavu se pak ani nejeví "svévolným" závěr soudu, že vedlejší účastník měl pouze jednu poplatkovou povinnost, jelikož podle tehdy účinného , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platil televizní poplatek z každého televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.

6. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou odmítl, aniž by za okolností daného bagatelního případu bylo nezbytné podrobněji řešit otázku, zda právě v této věci stěžovatelka vůbec mohla vystupovat jako nositelka ústavně zaučených práv.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu