Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3086/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatelek obchodních společností AVANT investiční společnost, a.s., sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 - Nusle, a Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. v likvidaci, sídlem Doudlebská 1699/5, Praha 4 - Nusle, zastoupených Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 2025 č. j. , -25, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelky se domáhají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") odmítl odvolání první stěžovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 25. 4. 2022 č. j. -3, jímž městský soud zastavil řízení o přihlášce pohledávky P106 druhé stěžovatelky.

2. Stěžovatelky namítají nepřezkoumatelnost, překvapivost a nepředvídatelnost napadeného rozhodnutí, jakož i porušení práva na ochranu vlastnictví.

3. Ústavní soud si od vrchního soudu vyžádal vyjádření k ústavní stížnosti. Vrchní soud uvedl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná a zřejmě i předčasná, neboť proti napadenému usnesení probíhá řízení o žalobě pro zmatečnost. Ústavní soud poté zaslal toto vyjádření stěžovatelkám na vědomí.

4. Z ústavní stížnosti, vyjádření vrchního soudu i insolvenčního rejstříku (dostupný na https://isir.justice.cz) se podává, že první stěžovatelka skutečně podala proti ústavní stížností napadenému usnesení vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, která byla usnesením městského soudu ze dne 29. 1. 2026 č. j. 159 ICm 3614/2025-15 () zamítnuta. Z insolvenčního rejstříku dále vyplývá, že proti zamítavému rozhodnutí městského soudu podala dne 19. 2. 2026 první stěžovatelka odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.

5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Takovým procesním prostředkem se ve smyslu rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z uvedeného vyplývá, že pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje ve zmíněném požadavku předchozího vyčerpání všech poskytovaných procesních prostředků a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

7. Ústavní stížnost je nepřípustná ( ). Jak bylo zmíněno výše, stěžovatelky dosud nevyčerpaly všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, jelikož proti napadenému usnesení v současnosti probíhá řízení o žalobě pro zmatečnost. K požadavku na vyčerpání žaloby pro zmatečnost se pak vyjadřuje stanovisko Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. (bod 6).

8. Z výše uvedených důvodů soudkyně zpravodajka odmítla ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ve spojení s téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. března 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

soudkyně zpravodajka