Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 625/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Barbory Hartové, zastoupené JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, sídlem Voršilská 130/10, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Okresního soudu Praha-západ č. j. -64 ze dne 28. listopadu 2025 a č. j. -41 ze dne 10. prosince 2024, za účasti Okresního soudu Praha-západ, jako účastníka řízení, a Martiny Jelínkové Růžičkové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v a d a v y.

2. Napadeným usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. prosince 2024 bylo postupem podle § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních zastaveno pozůstalostní řízení po zůstaviteli Rudolfu Jelínkovi, zemřelém 10. srpna 2024, a nepatrný zůstavitelem zanechaný majetek vydal soud vedlejší účastnici, která se postarala o pohřeb. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 16. prosince 2024.

3. Poté bylo na základě podnětu pozůstalých dětí zahájeno dodatečné projednání pozůstalosti ohledně práv výkonného umělce. Řízení bylo zastaveno rozhodnutím okresního soudu č. j. -51 ze dne 5. září 2025, téhož dne nabylo rozhodnutí právní moci.

4. Také další dodatečné projednání pozůstalosti ohledně práv výkonného umělce bylo zastaveno, a to napadeným usnesením okresního soudu ze dne 28. listopadu 2024, neboť ke dni úmrtí neexistovala pohledávka zůstavitele z titulu nevyplacených majetkových práv umělce, jež by se daly zahrnout do

dědického řízení.

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že nebyla o zastavení řízení soudem informována, měla za to, že v řízení neprobíhají žádné úkony. V pozůstalostním řízení s ní nebylo vůbec jednáno, neměla tak šanci uplatňovat svá práva a nabýt dědictví. Namítá, že nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení, protože majetek zůstavitele (jejího otce) nebyl nepatrné hodnoty (mimo jiné i vzhledem k ekonomické hodnotě autorských práv) a vypravitelkou pohřbu byla stěžovatelka, nikoli vedlejší účastnice.

6. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené .

7. Ústavní stížnost představuje subsidiární procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, jež zákonná úprava stěžovateli k ochraně práva poskytuje (, 3, 4 a ). V je vyjádřen obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (y), kde ochrana základním právům jednotlivce nastupuje jako prostředek ultima ratio, tj. teprve tam, kde ostatní prostředky právní ochrany poskytované právním řádem byly vyčerpány nebo zcela selhávají jako nezpůsobilé či nedostatečné, a kdy základní práva nebyla ostatními orgány veřejné moci respektována.

8. Podle § 133 zákona o zvláštních řízeních soudních může být žalobou pro zmatečnost napadeno pravomocné rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé nebo kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně anebo v odvolacím řízení.

9. Za rozhodnutí, kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně, je třeba považovat také napadená usnesení, kterými bylo pozůstalostní řízení zastaveno.

10. Měla-li stěžovatelka zájem domoci se ochrany svých ústavně zaručených základních práv proti napadeným usnesením, měla nejdříve podat žalobu pro zmatečnost a uplatnit zmatečnostní námitku spočívající v odnětí možnosti jednat před soudem s tvrzením, že vypravitelkou pohřbu byla ona, a nikoli vedlejší účastnice.

11. Protože stěžovatelka žalobu pro zmatečnost proti ani jednomu z napadených usnesení nepodala (v ústavní stížnosti to netvrdí, ani rozhodnutí o ní nenapadá), ústavní stížnost je nepřípustná. Za této procesní situace se již Ústavní soud nezabýval otázkou včasnosti ústavní stížnosti, z jejíhož obsahu není zřejmé, kdy se napadená usnesení dostala do právní sféry stěžovatelky.

12. Z výše uvedených důvodů soudkyně zpravodajka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítla ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 16. března 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka