Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3289/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o ústavní stížnosti stěžovatele V. K., proti „rozsudkům č. j. , , a “, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel podal dne 9. 11. 2025 ústavní stížnost, která trpěla několika vadami: nebyla sepsána advokátem (§ 30 odst. 1), nebyla k ní přiložena speciální plná moc udělená advokátovi (§ 31), neobsahovala důvody, pro které rozhodnutí stěžovatel napadá (§ 34 odst. 1), nebylo z ní zřejmé, jaká rozhodnutí stěžovatel napadal (§ 34 odst. 1) a nebyla k ní přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku nebo mimořádném opravném prostředku (§ 72 odst. 6).

2. Ústavní soud proto stěžovatele vyzval k odstranění vad ve lhůtě 1 měsíce. Stěžovatel byl poučen o tom, že pokud vady ve lhůtě neodstraní, bude jeho návrh odmítnut. Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 4. 12. 2025. Stěžovatel opakovaně žádal o prodloužení lhůty k odstranění vad (dne 2. 1. 2026 a dne 4. 2. 2026), neboť Českou advokátní komoru požádal o určení advokáta a ta o jeho žádosti ještě nerozhodla.

3. Dne 23. 2. 2026 stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad potřetí, s tím, že Česká advokátní komora rozhodnutím ze dne 16. 2. 2026 č. j. 10.01-000730/25-0005 jeho žádost o určení advokáta zamítla a stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal správní žalobu. Stěžovatel proto požádal o prodloužení lhůty do doby pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze o správní žalobě, případně o dalších 60 dnů. Zároveň namítal, že prodlení způsobila Česká advokátní komora.

4. Nejsou-li vytknuté vady ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, nemůže být návrh věcně projednán a Ústavní soud jej podle odmítne.

5. Ústavní soud však prodloužení lhůty pro odstranění vad ústavní stížnosti neshledal účelné (srov. usnesení ze dne 19. 4. 2022

sp. zn.

). Lhůta k odstranění vad uplynula již dne 5. 1. 2026, neboť Ústavní soud lhůtu k odstranění vad neprodloužil. Vyčkal ale na rozhodnutí České advokátní komory o žádosti o určení advokáta. Podmínka povinného zastoupení advokátem přitom musí být splněna již při podání ústavní stížnosti. Samotnou dvouměsíční lhůtu k podání ústavní stížnosti pokládá Ústavní soud za dostatečnou pro zajištění advokátního zastoupení i sepsání kvalifikovaného podání. Vyzval-li Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad, poskytl mu tak již druhou šanci ke splnění povinnosti. Lhůta 1 měsíc byla přitom dostatečná, aby si stěžovatel mohl právní zastoupení opatřit i jiným způsobem než prostřednictvím žádosti o určení advokáta. Od zamítavého rozhodnutí České advokátní komory nadto uběhl již měsíc a stěžovatel měl fakticky na opatření právního zastoupení více než tři měsíce (od data, kdy obdržel výzvu k odstranění vad). Nesouhlas stěžovatele se zamítavým rozhodnutím České advokátní komory o určení advokáta nic na jeho povinnosti být zastoupen advokátem nemění. Zákonná povinnost být v řízení právně zastoupen platí bezvýjimečně a vadu spočívající v absenci právního zastoupení nemůže sám Ústavní soud zhojit. Stěžovatel nadto neodstranil ani jiné vytýkané vady ústavní stížnosti.

6. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj proto návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. března 2026

Josef Baxa v. r.

soudce zpravodaj