Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3834/25

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatele M. L., právně zastoupeného Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, sídlem Na strži 2102/61a, Praha 4, proti zásahu orgánů veřejné moci spočívajícím v opakovaném vydávání rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d)y a a násl. , o Ústavním soudu, stěžovatel brojí proti postupu orgánů veřejné moci v procesu rozhodování o žádosti stěžovatele o poskytnutí informace podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Správním orgánem prvního stupně (Vězeňská služba České republiky) dochází k opakovanému odmítání poskytnutí stěžovatelem požadované informace a v návaznosti na to nadřízený orgán (Ministerstvo spravedlnosti) opakovaně rozhoduje o vrácení věci k dalšímu projednání, v důsledku čehož dochází dle stěžovatele k odepření práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a práva na informace.

2. Stěžovatel se domáhá toho, aby Ústavní soud vyslovil, že zásahem Vězeňské služby České republiky a Ministerstva spravedlnosti byla porušena jeho práva chráněná a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; a aby uložil Vězeňské službě ČR a Ministerstvu spravedlnosti, aby nepokračovaly v průtazích a v této věci neprodleně konaly a rozhodly.

3. Před posouzením projednávané věci Ústavní soud nejprve zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady a zda je přípustná. Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti [ ], je zastoupen advokátem ( až 31 ) a ve stížnosti uvedl všechny zákonné náležitosti ( ). Stěžovatel však nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv ( ) a jeho ústavní stížnost je proto nepřípustná ( ).

4. K rozhodování ve věcech týkajících se svobodného přístupu k informacím se váže judikatura rozšířeného senátu Nejvyššího správní soudu (dále jen "rozšířený senát NSS"). V rozsudku ze dne 24. 10. 2018 č. j. -35 rozšířený senát NSS upozornil, že pokud jde o režim zákona o svobodném přístupu k informacím, disponuje správní soud atypickou pravomocí nařídit přímo povinnému subjektu, aby žadateli informaci poskytl, aktuálně zakotvenou v § 16 odst. 6 citovaného zákona. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je zabránit "ping-pongu" mezi povinným subjektem, resp. odvolacím orgánem, na straně jedné, a správními soudy, na straně druhé. "Správní soud musí zajistit, že prostřednictvím soudní ochrany bude rychle a účinně dosaženo poskytnutí informace v případech, kdy poskytnuta být má, avšak povinný subjekt ani odvolací orgán tak neučinily." Správní soudy skrze pravomoc zakotvenou v § 16 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím mohou ukončit procesní obstrukce či procesní "ping-pong" mezi odvolacím správním orgánem a povinným subjektem. Z toho pak rozšířený senát NSS dovodil, že žadatel o informace může ve věcech svobodného přístupu k informacím podat žalobu přímo proti rozhodnutí povinného subjektu, kterým povinný subjekt po předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího orgánu znovu odmítl požadovanou informaci poskytnout (§ 16 odst. 6 zákona o svobodném přístupu k informacím).

5. Z uvedeného plyne, že stěžovatel má k dispozici procesní prostředky k ochraně svých práv, které nevyčerpal, a sice správní žalobu.

6. Soudkyně zpravodajka proto ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítla [ ve spojení s ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2026

Dita Řepková v. r.

soudkyně zpravodajka