Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
5 Azs 100/2016 - 47.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 Azs 100/2016 - 47
[33] Ačkoliv v těchto případech je třeba vždy brát v úvahu jakožto zcela zásadní (primární) kritérium rovněž nejlepší zájem dítěte, v daném případě stěžovatel neprokázal své tvrzení, že by družka s dítětem byly na stěžovateli závislé, neboť družka stěžovatele byla v době rozhodování žalovaného výdělečně činná, nežila s ním ve společné domácnosti a její existenční závislost na své osobě stěžovatel tvrdil až v řízení před krajským soudem. Při posuzování této otázky a též samotného nejlepšího zájmu dítěte v daném případě je třeba brát v úvahu rovněž předchozí pravomocné odsouzení stěžovatele, byť soudem jiného členského státu EU, za nikoliv bagatelní trestnou činnost, resp. probíhající trestní stíhání stěžovatele pro obdobnou trestnou činnost na území ČR. O výjimečný případ, kdy by v rozporu s mezinárodními závazky ČR bylo samotné vycestování stěžovatele, se v tomto případě tedy nejedná.
V.
Závěr a náklady řízení
[34] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že jeho dosavadní judikatura poskytuje dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti. Žalovaný i krajský soud se dopustili již konstatovaných dílčích pochybení, která ovšem neměla vliv na hmotněprávní postavení stěžovatele, a v ostatním se krajský soud prima facie neodchyluje od výkladu příslušných ustanovení podaného v citovaných rozhodnutích. Nejvyšší správní soud tedy neshledal žádný z výše vymezených důvodů pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
[35] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., z nichž vyplývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[36] Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem Mgr. et Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., který převzal zastoupení advokáta ustanoveného krajským soudem již v řízení o žalobě, neboť tomuto ustanovenému advokátovi byla pozastavena činnost dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, toto zastoupení pokračovalo i v následném řízení o kasační stížnosti [§ 35 odst. 8 (nyní odst. 9) poslední věta s. ř. s.)]. Náklady spojené se zastoupením, tj. hotové výdaje advokáta a odměnu za zastupování, hradí v takovém případě stát. Nejvyšší správní soud přiznal ustanovenému zástupci odměnu ve výši 3100 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a dále částku odpovídající DPH ve výši 21 %, celkem tedy 4114 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 12. dubna 2018
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu