Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 Af 26/2016 - 39

7. Z uvedeného plyne, že žalovaný měl o žádosti žalobce o úrok z vratitelného přeplatku vydat rozhodnutí ve smyslu § 101 daňového řádu, které bude obsahovat náležitosti stanovené v § 102 téhož předpisu, včetně odůvodnění a poučení o možnosti podat odvolání. Proti takovému rozhodnutí je potom přípustné odvolání, jak určuje § 109 daňového řádu. Rovněž podle komentářové literatury, jejíž závěry byly obsaženy ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, „rozhodnutí musí obsahovat základní náležitosti uvedené v § 102, včetně odůvodnění. To však bude velmi jednoduché a zřejmě též unifikované prostřednictvím jednotného vzoru. Rozhodnutí je třeba doručit, což by mělo přispět k informovanosti daňového subjektu, že došlo k přiznání jeho nároku. Daňový subjekt se pak může odvolat, pokud shledá v rozhodovací činnosti správce daně vady. V praxi by však pochybení ze strany správce daně mělo být z povahy věci výjimečné.“ (BAXA, J. a kol. Daňový řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, k § 155).

8. Z obsahu správního spisu je zjevné, že žalobce proti sdělení žalovaného nepodal odvolání, ačkoli daňový řád tento řádný opravný prostředek připouští. Jestliže tedy žalobce proti žalobou napadenému sdělení, které soud vyhodnotil z materiálního hlediska jako rozhodnutí ve smyslu , nepodal odvolání, nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Na tomto závěru ničeho nemění to, že žalobce podal proti žalobou napadenému sdělení námitku dle daňového řádu, neboť ta není řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí o úroku z vratitelného přeplatku dle daňového řádu [k tomu srov. daňového řádu a téhož zákona].

9. Soud dále konstatuje, že v žalobou napadeném sdělení zcela chybí poučení o možnosti podat odvolání. Podle platí, že podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas. Soud má za to, že odpovídajícím řešením v dané věci je použití Důvodem je to, že právě toto ustanovení bylo zákonodárcem vytvořeno za účelem vypořádání případů, kdy v důsledku chybného postupu žalovaného správního orgánu (typicky nesprávného poučení o nepřípustnosti opravných prostředků) se žalobce domáhá ochrany svých subjektivních veřejných práv přímo u správního soudu, ačkoli dosud nevyčerpal přípustné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. V takovém případě pro urychlení postupu a zachování lhůt předvídá, že soud podání odmítne a věc zároveň postoupí správnímu orgánu s tím, že lhůty zůstávají zachovány. Zároveň soud takto zavazuje správní orgán o podaném opravném prostředku rozhodnout. Použití na předmětnou věc je tedy zcela v souladu s účelem tohoto ustanovení a nabízí nejpříhodnější řešení vzniklého procesního stavu. Judikatura správních soudů již v minulosti dovodila, že o nesprávné poučení správního orgánu o nepřípustnosti opravného prostředku ve smyslu se jedná i tehdy, chybí-li v napadeném rozhodnutí poučení o opravném prostředku zcela (srov. např. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2015, č. j. -40, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2013, č. j. -38, obě rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Vzhledem k chybějícímu poučení o možnosti podat odvolání v napadeném sdělení žalovaného proto soud postoupil žalobu žalobce Odvolacímu finančnímu ředitelství, které je jako nadřízený správní orgán žalovaného příslušné k vyřízení odvolání [viz , o Finanční správě České republiky, ve spojení s daňového řádu].

10. S ohledem na výše uvedené soud žalobu podle odmítl a zároveň z důvodu chybějícího poučení o možnosti podat odvolání v žalobou napadeném sdělení rozhodl o postoupení věci Odvolacímu finančnímu ředitelství, aby o opravném prostředku žalobce rozhodlo. Žalobci tak zůstává zachováno právo napadnout soudní žalobou případné rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství vydané v odvolacím řízení.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle věty první , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

12. O zaplaceném soudním poplatku rozhodl soud dle věty třetí , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí z účtu zaplacený soudní poplatek, došlo-li k odmítnutí návrhu před prvním jednáním. Uhrazený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v téhož zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 24. dubna 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.