Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 343/2017 - 28

- 29

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Mrákoty a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: KONREO, v. o. s., se sídlem Brno, Jana Nečase 1343/29, insolvenčního správce FAU, s. r. o., v konkursu, se sídlem Opava, Pekařská 1639/79a, zastoupeného JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Ostrava, Českobratrská 1403/2, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 427/31, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2017, č. j. - 19,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“), který je insolvenčním správcem daňového subjektu - FAU, s. r. o., v konkursu (dále jen „daňový subjekt“), podal dne 27. 11. 2017 u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2017, č. j. 41871/17/5300-22442-711492, jímž žalovaný zamítl odvolání daňového subjektu a potvrdil šest dodatečných platebních výměrů na daň z přidané hodnoty vydaných Specializovaným finančním úřadem dne 7. 2. 2017.

[2] Usnesením ze dne 30. 11. 2017, č. j. - 19, Krajský soud v Ostravě postoupil věc Krajskému soudu v Brně, což odůvodnil tím, že jakkoli stěžovatel vystupoval jako insolvenční správce daňového subjektu, ničeho to nemění na tom, že vystupuje vlastním jménem, a proto je sám žalobcem (navrhovatelem). S ohledem na skutečnost, že sídlo stěžovatele je v Brně, vyslovil Krajský soud v Ostravě svou místní nepříslušnost a postoupil věc Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému.

[3] Stěžovatel napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě kasační stížností z důvodu podle , (dále jen „ “). Namítl, že určení místní příslušnosti podle sídla insolvenčního správce daňového subjektu jde proti smyslu , o Finanční správě České republiky, v relevantním znění (dále jen „ “). Pouze daňový subjekt je v hmotněprávní rovině daňovým dlužníkem a nositelem všech práv a povinností vůči orgánům finanční a celní správy České republiky. Veškeré předcházející spory daňového subjektu byly koncentrovány u Krajského soudu v Ostravě. Smyslem zákona o finanční správě je, aby nedocházelo ke koncentraci jakékoliv agendy pouze u jednoho soudu. S ohledem na to, že pro výkon činnosti insolventního správce daňového subjektu s obratem vyšším než 100 000 000 Kč nebo s více než 100 zaměstnanci je vyžadováno zvláštní povolení, které má toho času 39 insolvenčních správců, z nichž 16 má sídlo v obvodu Městského soudu v Praze, a naopak např. jen 1 má sídlo v obvodu Krajského soudu v Plzni a po 2 má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Českých Budějovicích, odporuje výklad zákona o finanční správě provedený Krajským soudem v Ostravě záměru zákonodárce rovnoměrně zatížit krajské soudy v případech, kdy se daňový subjekt ocitne v úpadku a je mu ustanoven insolvenční správce. Nadto se insolvenční správce může nezávisle na vůli daňových subjektů měnit, čímž by mohlo docházet (i opakovaně) ke změně místní příslušnosti a bylo by tak nadbytečně zatěžováno soudní řízení. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[5] V mezidobí Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 12. 2017, č. j. – 25, žalobu stěžovatele pro překážku litispendence podle odmítl, neboť tutéž žalobu podal žalobce dne 27. 11. 2017 ve 22:36:01 hod. také u Krajského soudu v Brně; u tohoto soudu tedy byla podána dříve než u Krajského soudu v Ostravě, u něhož byla podána dne 27. 11. 2017 ve 22:36:40 hod. Usnesení nabylo právní moci dne 3. 1. 2018; kasační stížnost proti němu podána nebyla.

[6] Podle ve spojení s Nejvyšší správní soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[7] Nejvyšší správní soud konstatuje, že jednou z podmínek, za níž může krajský soud rozhodnout o postoupení věci z důvodu místní příslušnosti podle (Krajský soud v Ostravě v napadeném usnesení zřejmě v důsledku písařské chyby nesprávně uvedl – pozn. NSS), je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno. Stejně tak Nejvyšší správní soud může o kasační stížnosti směřující proti usnesení krajského soudu o postoupení věci jinému krajskému soudu rozhodovat jedině tehdy, pokud řízení v postoupené věci stále probíhá a nebylo skončeno. Nemůže totiž posuzovat místní příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě, bylo-li takové řízení pravomocně skončeno. Pravomocným skončením řízení před krajským soudem, jemuž byla věc jiným krajským soudem postoupena, tak odpadá předmět řízení o kasační stížnosti proti usnesení o postoupení věci, neboť Nejvyšší správní soud již nemá o čem rozhodovat. Tento nedostatek podmínky řízení je neodstranitelný (srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2014, č. j. – 17, a ze dne 31. 1. 2018, č. j. – 20).

[8] Smyslem rozhodování Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení krajského soudu o postoupení věci místně příslušnému krajského soudu je ochrana jeho procesních práv v rámci probíhajícího soudního řízení. V nyní projednávané věci ovšem bylo řízení o žalobě stěžovatele pravomocně skončeno již dne 3. 1. 2018. To pro rozhodování o této kasační stížnosti znamená neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť již není vedeno řízení o věci, která byla Krajským soudem v Ostravě postoupena Krajskému soudu v Brně.

[9] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ve spojení s odmítl.

[10] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením , podle něhož nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. dubna 2018

Mgr. Ondřej Mrákota

předseda senátu