Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 A 57/2017 - 159

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy

senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka,

v právní věci

žalobce: D. Z. – K.,

zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D.

sídlem Štěpánská 640/45, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822

sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice

za účasti: 1) Ředitelství vodních cest ČR

sídlem Nábřeží L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1

zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Stránským

sídlem Jandova 8, 190 00 Praha 9

2) Z. p. P. z.s.

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017, č. j.

42782/2017/OŽPZ/VR

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Shodu s prvopisem potvrzuje

-2-

Vymezení věci:

1. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku změnil žalovaný podle ust. § 90 odst. 1 písm.

c) , (dále jen „ “) rozhodnutí Městského úřadu

Přelouč (dále jen „správní orgán I. stupně“) č.j. MUPC/1326/2017/OŽP/Fe, ze dne 23.1.2017,

kterým bylo k žádosti 1. osoby zúčastněné na řízení Ředitelství vodních cest ČR (dále jen „1.

osoba zúčastněná na řízení“) podle ust. , o ochraně přírody a

krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) povoleno za dále stanovených podmínek

kácení dřevin rostoucích mimo les - konkrétně 17 ks trnovníku akát, rostoucích na pozemku

parcelní č. X, dále 2 ks trnovníku akát rostoucích na pozemku parcelní č. X, dále 6 ks trnovníku

akát, rostoucích na pozemku parcelní č. X a 1 ks javoru jasanolistého, rostoucího na pozemku

parcelní č. X, všechny pozemky v Katastrálním území Přelouč - a dále bylo 1. osobě zúčastněné

na řízení uloženo podle ust. § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny provedení náhradní

výsadby 36 ks stanovištně vhodných listnatých stromů s balem, školkařské velikosti 10/12, na

pozemcích parcelní č. X, X v Katastrálním území Přelouč s následnou péčí po dobu 5 let.

Uvedené rozhodnutí změnil žalovaný tak, že výrok II., který se týkal uložení náhradní výsadby,

nahradil konkretizací náhradní výsadbu, když uložil vysazení 36 ks stanovištně vhodných

listnatých stromů na pozemku parcelní č. X v Katastrálním území Přelouč, a to javor mléč – 5 ks,

habr obecný – 3 ks, jasan ztepilý – 2 ks, lípa srdčitá – 5 ks, jilm habrolistý – 9 ks, dub letní – 2 ks;

na pozemku parcelní č. X Katastrální území Přelouč, habr obecný – 3 ks, lípa srdčitá – 3 ks, jilm

habrolistý – 2 ks, jilm vaz – 2 ks; s balem, velikost 10/12 (obvod kmene v cm měřený ve výšce 1

m nad zemí) a dále uložil následnou péči po dobu 5 let; následnou péčí se rozumí provádět

taková opatření, aby vysazené dřeviny i na konci stanoveného období byly v perspektivním a

života schopném stavu, v případě úhynu vysazené dřeviny bude tento jedinec nahrazen jedincem

stejného druhu stanovené velikosti. V ostatních částech bylo uvedené rozhodnutí správního

orgánu I. stupně potvrzeno.

2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a následující

, (dále jen „ “), přičemž svoji aktivní procesní

legitimaci odvozuje od skutečnosti, že je spolkem, jehož účelem podle stanov je ochrana přírody

a krajiny, tedy má právo namítat procesní i hmotně právní dotčení svých práv, jak vyplývá

z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 19.1.2017, č.j. -57

(rozsudky NSS jsou dostupné na www.nssoud.cz).

Žalobní body:

3. Žalobce namítá nezákonnost žalovaného rozhodnutí. Tvrdí, že žalovaný se s námitkami, které

žalobce vznesl v odvolání, vypořádal pouze formálně a nepřezkoumatelným způsobem, zejména

nebylo doloženo, že existuje závažný důvod ke kácení a proběhlo pouze formální vyhodnocení

významu kácených dřevin bez použití doporučených kritérií dle metodického pokynu

Ministerstva životního prostředí České republiky (dále jen „MŽP“) a dále, že vyhodnocení

významu dřevin je v rozporu s teoretickými úvahami samotného žalovaného v jeho rozhodnutí.

4. Žalobce tvrdí, že skutečným důvodem ke kácení vybraných 26 ks místně nepůvodních dřevin na

vybraném místě je příprava stavby Stupeň Přelouč II., jak to vyplývá z původní žádosti osoby

zúčastněné na řízení ze dne 24. 9. 2015, která byla následně účelově a formálně měněna. Žalobce

zdůraznil, že v dané lokalitě Slavíkových ostrovů rostou desítky místně nepůvodních dřevin, ty

však zůstaly bez povšimnutí 1. osoby zúčastněné na řízení a nebudou proto káceny. Dle žalobce

je to však právě z toho důvodu, že se nejedná přímo o dřeviny, které by bránily budoucí stavbě.

Žalobce zdůraznil, že 1. osoba zúčastněná na řízení pro předmětnou stavbu vykoupila pozemky,

na nichž provádí ekologický management, a to bez projednání a schválení plánu péče Agenturou

ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „AOPK“).

Shodu s prvopisem potvrzuje

-3-

5. Tedy žalobce je toho názoru, že skutečným důvodem pro žádost o povolení kácení byla

plánovaná výstavba stavby kanálu, plavebního kanálu Stupeň Přelouč II., proto s odkazem na

rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2008, č.j. -84 a dále na rozsudek Krajského soudu

v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2013, č.j. -100 má za to, že za závažný důvod pro

kácení ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny lze považovat až pravomocné

územní rozhodnutí pro stavbu tohoto kanálu. To však nebylo dosud vydáno, neboť od 16. 7.

2014 je řízení přerušeno, mimo jiné pro absenci souhlasného stanoviska EIA a pro absenci

výjimky ke škodlivému zásahu do biotopů 44 cenných druhů organismů.

6. Dále má žalobce za to, že i pokud by nebyla prokázána souvislost se stavbou plavebního kanálu,

tak nebyl prokázán závažný důvod ke kácení nepůvodních dřevin, když tento jeho názor

potvrdila dvě odborná stanoviska AOPK a veškerá podání žalobce, případně dalších spolků na

ochranu přírody a krajiny v průběhu správního řízení. Žalobce tvrdí, že pokud by totiž

opravdovým důvodem byla nepůvodnost druhů, tak by musely být vybrány všechny takové

dřeviny, nikoliv jen tyto. Dále žalobce tvrdí, že pokud by mělo být skutečně zabráněno dalšímu

rozšíření těchto nepůvodních druhů, tedy trnovníku akátu, tak by musely být na uvolněná místa

vysazeny další druhy, což se dle žalobce neplánuje, naopak žalobce tvrdí, že se v daném území

bude aplikovat toxický herbicid Roundup, který metodika AOPK nedoporučuje.

7. Žalobce dále tvrdí, že nebyl v průběhu správního řízení vyhodnocen řádně funkční a estetický

význam kácení dřevin, ačkoliv na to žalobce ve svém odvolání důrazně upozorňoval. Správní

orgán I. stupně uvedl pouze stručný popis dotčených 26 kusů stromů, z čehož vyplynulo, že 19

kusů stromů má dobrý stav a 7 kusů stromů má stav zhoršený. Absentuje řádné a přesvědčivé

vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin dle metodiky MŽP. Žalobce přitom

poukázal na odborné stanovisko AOPK ze dne 12. 1. 2016, podle kterého jsou kmeny stromů

zdravé, zdravotní stav posuzovaných stromů je dobrý a ponechání předmětných jedinců

nezpůsobí závažné změny přirozených ekosystémů.

8. Žalobce dále namítá absenci zákonných podkladů ve spise k vykácení 26 kusů místně

nepůvodních dřevin s ekologickou hodnotou přibližně 743 tisíc Kč, když byla uložena náhradní

výsadba 36 kusů místně původních dřevin s ekologickou hodnotou přibližně 375 tisíc Kč, čímž

dle žalobce došlo k porušení ust. , , odst. 2, odst. 4 a .

Žalobce tvrdí, že na základě svých dlouholetých zkušeností a odborných znalostí a podkladů

odhadnul, že by mělo být vysazeno cca 5 až 10x více nových místně původních dřevin a nikoliv

36 kusů původních dřevin. Žalobce tvrdí, že uložení náhradní výsadby je neobhajitelné a

nepřezkoumatelné. Dle žalobce by totiž náklady na výsadbu nových dřevin činily jen 215,3 tisíc

Kč, což je nejen nižší než vypočítaná ekologická hodnota kácených dřevin, ale dokonce nižší než

vypočtená ekologická hodnota 36 ks nových dřevin (374,6 tisíc Kč). Rovněž poukázal na to, že

existuje metodika AOPK o oceňování dřevin dostupná na www.ochranaprirody.cz pro výpočet

hodnoty dřevin, kdy se nerozlišuje místní původnost či nepůvodnost dřevin, tedy vlastnost, která

je pro tuto hodnotu dřeviny a její funkci v ekosystému zcela zásadní. Žalobce tvrdí, že postupem

pro stanovení náhradní výsadby bylo omezeno jeho právo podle ust. § 70 odst. 1 zákona o

ochraně přírody a krajiny na spoluúčast při rozhodování správních orgánů. Žalobce zdůraznil, že

ve vztahu k náhradní výsadbě byl zcela akceptován návrh osoby zúčastněné na řízení, tedy

žadatele, a nelze hovořit přitom o přiměřenosti náhradní výsadby. Ve vztahu ke zdroji metodiky

pro stanovení náhradní výsadby navrhl žalobce důkaz rozhodnutím Magistrátu města Frýdek-

Místek ze dne 18. 12. 2012, č.j. 143443/2012, kde bylo dle žalobce transparentním způsobem

objasněno posouzení funkčního a estetického významu kácených dřevin a uložení náhradní

výsadby. Žalobce shrnul, že bylo uloženo vysadit méně než 2x více nových dřevin, což považuje

za nesprávné, jestliže dvěma používanými metodikami jiných správních orgánů vyšla výsadba

vyšší než 5x více dřevin, než těch, které byly pokáceny. Žalobce rovněž poukázal na to, že

Shodu s prvopisem potvrzuje

-4-

v CHKO České středohoří v souvislosti s výstavbou dálnice D8 se obvykle sází minimálně 3x více dřevin než se kácí.

9. Žalobce tvrdí, že i pokud by důvodem kácení nebyla příprava stavby přípravy stavby Stupeň

Přelouč II, tak i tak měl žadatel předložit souhlasné stanovisko k zásahu do významného

krajinného prvku a výjimku k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů organismů. Takové

podklady však chybějí. Žalovaný se touto odvolací námitkou dle žalobce vůbec nezabýval. Na

druhé straně však žalobce připouští, že žalovaný ve svém rozhodnutí uvedl, že nedojde ke

škodlivému zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů organismů, neboť kácené dřeviny

nejsou hostiteli žádných druhů a navíc vzniklým osluněním se zlepší biotop páchníka hnědého.

Ve vztahu k nutnosti výjimky pak žalobce ještě uvádí, že správní orgán I. stupně na straně 7

svého rozhodnutí uzavřel, že k poškození či zničení významného krajinného prvku údolní niva

nedojde, neboť nejde o škodlivý postup, proto nebylo třeba vydávat závazné stanovisko

k zamýšlenému kácení. Žalobce však tvrdí, jak již uvedeno shora, že takové stanovisko se má

vydat vždy, aby nedocházelo k úřednické libovůli a aby bylo zřejmé, na základě jakých podkladů

byl zásah povolen. Žalobce v této souvislosti poukázal na metodický pokyn Ministerstva

životního prostředí dostupný na stránkách Ministerstva životního prostředí, v němž je v bodu

3.2.7 uvedeno, že závazné stanovisko je potřeba i v případě, že je zde byť jen možnost, že by

jeho ekostabilizační funkce byla ohrožena nebo oslabena. Žalobce namítá, že se žalovaný

k tomuto metodickému pokynu přezkoumatelným způsobem nevyjádřil. Dle žalobce je jeho

názor podpořen rovněž stanoviskem uvedeným na serveru Fórum přírody

(www.forumochranyprirody.cz). Z odkazovaného textu vyplývá, že zákon o ochraně přírody a

krajiny vychází z principu předběžné opatrnosti a proto i možnost hrozby závažného poškození

životního prostředí vyúsťuje v nutnost vydání závazného stanoviska, které bude činnost případně

regulovat. Žalobce dále tvrdí, že takové závazné stanovisko by nutně mělo podobu správního

rozhodnutí, odkazuje rovněž na server časopisu Ochrana přírody

(www.casopis.ochranaprirody.cz). Z uvedených důvodů proto žalobce tvrdí, že jak rozhodnutí

žalovaného, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně jsou nepřezkoumatelná.

10. Dále žalobce odkázal na rozsudek NSS ze dne 11. 9. 2008, č.j. – 84 a na rozsudek

Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2013, č.j. – 525, z nichž dovozuje nutnost

vydávání závazných stanovisek vždy, jedná-li se o zásah do významného krajinného prvku,

případně nutnost zdůvodnění, proč tomu tak není. Žalobce rovněž tvrdí, že s ohledem na to, že

ve spise nebyla založena výjimka ke škodlivému zásahu nebo řádně odůvodněné stanovisko

žalovaného, že ke škodlivému zásahu nedojde, tak, aby se s ním mohli účastníci řízení seznámit

podle ust. , došlo k porušení jeho práv.

11. Žalobce rovněž namítá absenci přezkoumatelného vypořádání vyjádření a odvolání žalobce.

V podstatě zde žalobce opakuje námitky, které jsou již uvedeny shora, zejména zdůraznil, že bylo

ignorováno doporučení AOPK. Žalobce tvrdí, že úvaha o tom, že vykácením dojde k prosvětlení

a zlepšení letového koridoru modrásků, postrádá odůvodnění, není podložena konkrétními

výzkumy, přestože je území Slavíkových ostrovů odborně sledováno přibližně 10 let

12. Žalobce namítá, že neměl možnost seznámit se a vyjádřit se ke skutečnostem ve spise ve věci

škodlivého zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů organismů, čímž došlo k porušení ust. §

36 odst. 3, , .

13. Součástí žaloby byl návrh na přiznání odkladného účinku, k čemuž krajský soud uvádí, že

odkladný účinek byl přiznán usnesením nadepsaného soudu ze dne 21. 8. 2017, č.j. 52A

57/2017-76.

Vyjádření žalovaného:

Shodu s prvopisem potvrzuje

-5-

14. Žalovaný ve svém vyjádření odmítl důvodnost žaloby, přičemž zejména odkázal na odůvodnění

žalovaného rozhodnutí. K námitce nedoložení vážného důvodu kácení 26 kusů místně

nepůvodních dřevin zdůraznil, že v žádném případě nelze usuzovat na to, že by důvodem podání

žádosti ke kácení nepůvodních dřevin byla výstavba Plavebního stupně Přelouč II, neboť

v současné době teprve probíhá nové posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Dle

žalovaného se tak projednávání uvedené stavby fakticky vrací na samý začátek a vůbec není

zřejmé, zda bude v dané lokalitě povoleno umístění stavby. Žalovaný nutně vycházel ze skutečně

uvedeného důvodu pro kácení předmětných trnovníků akát a javoru jasanolistého, kterým je

invaze těchto nepůvodních druhů do území, které je z hlediska přírodovědného velmi cenné,

v čemž se se žalobcem shoduje, neboť se jedná o biocentrum územního systému ekologické

stability, významný krajinný prvek ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a o biotop

mnoha zvláště chráněných druhů. Žalovaný trval na tom, že to, zda dojde kácením nepůvodních

dřevin ke snížení ekostabilizačních funkcí významného krajinného prvku, byl kompetenčně

schopen posoudit správní orgán I. stupně. Pokud šlo o žalovaného, ten zamýšlení zásah

vyhodnotil jako nikoliv škodlivý zejména na základě stanoviska AOPK ze dne 9. 5. 2017. Pokud

šlo o posouzení stavu jednotlivých stromů, pak u řady z nich byl shledán nevyhovující stav, jak

vyplývá z hodnocení provedeného správním orgánem I. stupně na místě samém dne 26. 10. 2016.

15. Ve vztahu k odstraňování nepůvodních dřevin žalovaný zdůraznil, že sám kácení nepůvodních

dřevin nařídit nemůže. I s ohledem na to je na místě uvítat takový přístup 1. osoby zúčastněné na

řízení, která požádala o kácení, neboť se jedná o cennou lokalitu Slavíkových ostrovů. Zdůraznil,

že trnovník akát zde tvoří břehový porost odstaveného ramene v místě křížení s elektrickým

vedením a roste na pozemcích jak ve vlastnictví Města Přelouč, České republiky, tak i na

soukromých pozemcích. Žalovaný připomenul, že ve spolupráci s Povodím Labe s.p. řešil

například kácení nepůvodních hybridních druhů topolů, kdy řada z nich byla pokácena a některé

byly ořezány na staticky zajištěná torza z důvodu přítomného biotopu zvláště chráněných druhů

hmyzu. Žalovaný trvá na tom, že mu nepřísluší za dané situace spekulovat o pohnutkách

vedoucích 1. osobu zúčastněnou na řízení k ochranářské péči o pozemky. Pro žalovaného bylo

stěžejní stanovisko AOPK ze dne 9. 5. 2017, které je aktuálnější než stanovisko AOPK ze dne 12.

1. 2016, podle kterého z důvodu zlepšení vlastností biotopu zvláště chráněných druhů je možné i

vhodné, za předpokladu důsledného potlačování výmlatků, kácet uvedené nepůvodní druhy.

Žalovaný zdůraznil, že k likvidaci akátů byla stanovena podmínka, a to provést taková opatření,

aby bylo zabráněno kořenové a pařezové výmladnosti, tedy v žádném případě nedošlo ke

stanovení povinnost použít chemické přípravky, jak se snad domnívá žalobce.

16. Pokud jde o význam akátů pro opylovače, pak se v podstatě jedná o jediný pozitivnější význam

těchto stromů, avšak vzhledem k pestrosti dané lokality, kdy jsou kácené dřeviny soustředěny

prakticky do jedné skupiny, nelze očekávat významnější dopad na opylovače (včely). Žalovaný

zdůraznil, že již přítomnost zvláště chráněného druhu, resp. jeho biotopu může být dostatečně

silným argumentem pro provedení managementových opatření pro zachování či zlepšení

biotopu. A právě v daném případě pokácením nepůvodních invazivních druhů dřevin dojde ke

zlepšení biotopu pro modrásky, tedy biotopu těch druhů, na ochraně kterých má zájem Evropská

unie. Pokud by byla zvolena jiná alternativa, a to kácení domácích druhů, které tvoří alej, v daném

případě by se jednalo o lípy, bylo by zasahováno do biotopu dalších, zvláště chráněných druhů,

zejména páchníka a zlatohlávka. Proto takový přístup žalovaný odmítá. Dále uvedl, že akáty

nejsou biotopy zvláště chráněných druhů, jak vyplynulo z šetření v místě, nejsou ani biotopem

obecně chráněných ptáků, nebyla tam zjištěna žádná hnízda. Pokud jde o metodický pokyn, na

který se žalobce odvolává, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí,

ročník XIV, červenec až srpen 2014, částka 5, pak uvádí k výkladu pojmů závažnosti: „Závažné

důvody pro kácení dřevin jsou skutečnosti, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými

prostředky nebo postupy jinak, než pokácením dřeviny.“ Pokud jde o funkční a estetické zhodnocení

Shodu s prvopisem potvrzuje

-6-

kácených dřevin, žalovaný zdůraznil, že bylo nutno zohlednit danou lokalitu, tedy jedná se o

odlišnou záležitost, než kdyby se jednalo například o kácení ve veřejném městském parku a

zdůraznil, že správní orgán I. stupně provedl vyhodnocení předmětných dřevin v době, kdy byly

olistěné, a pro každou dřevinu zaznamenal zjištěný stav do přehledné tabulky. Hodnotil i

přítomnost defektů, vitalitu a perspektivu v místě. Zaznamenal rovněž fotografickou přílohu.

Hodnotil proto stav dřevin tak, aby mohlo být zodpovědně stanoveno, zda ve vztahu k důvodu

uváděnému pro kácení, je možné povolení tohoto kácení. Pokud jde o stanovisko AOPK ze dne

12. 1. 2016, to bylo vydáno na základě posouzení stavu v místě kácení ze dne 11. 1. 2016, tedy

v době, kdy byly dřeviny v bezlistém stavu, přičemž sama AOPK uvedla: „Vitalitu je vhodné hodnotit

v době plné vegetace a na základě zjištěného výsledku lze odstranit případné suché jedince“. Právě správní

orgán I. stupně takové náležité zhodnocení v době olistění provedl, nikoliv paušální zhodnocení,

jaké provedla pouze AOPK v době, kdy nebyly dřeviny v plné vegetaci. Proto žalovaný rovněž

vycházel zejména z místního šetření provedeného správním orgánem I. stupně.

17. Pokud žalobce namítal absenci podkladů, zejména závazného stanoviska, k tomu žalovaný uvedl,

že závazné stanovisko je namístě, pouze pokud by mohlo dojít k ohrožení či oslabení

ekostabilizační funkce významného krajinného prvku, kterým je v daném případě niva řeky Labe.

Přičemž stanovit hranice tohoto významného krajinného prvku v podstatě nelze, neboť provází

řeku po celé její délce, vyjma úseků, které již zanikly nebo byly přetvořeny činností člověka.

S ohledem na rozsáhlost tohoto významného krajinného prvku za žalovaného pokácení 26

nepůvodních druhů, které rostou v podstatě jako jedna skupina v ploše 20 x 30 m, nelze

vyhodnotit tak, že by mohlo znamenat poškození, zničení významného krajinného prvku či

ohrožení nebo oslabení jeho ekostabilizační funkce. Naopak ponecháním trnovníků akát jako

invazivní dřeviny by došlo k nekontrolovanému šíření této dřeviny, která navíc ovlivňuje místo,

kde roste, a to chemickou cestou v kořenovém prostoru, což by právě ve svém důsledku mohlo

vést k narušení obnovy významného krajinného prvku a narušení ekostabilizační funkce

významného krajinného prvku, neboť by se původní druhy nemohly obnovovat a byla by snížena

pestrost druhové skladby porostů, která by měla vliv na pestrost druhů živočichů a rostlin. Tedy

zásah, kdy bude vykáceno 26 stromů nepůvodních druhů invazivního typu, je zásahem zcela

pozitivního vlivu. Žalovaný zdůraznil, že žalobce neuvedl konkrétně, v čem závažnost nebo

snížení ekostabilizační funkce shledává. Tedy žalovaný shrnul, že jestliže žadatel nezamýšlel

provést škodlivý zásah do biotopu, pak nebyl důvod vydávat závazné stanovisko. Tento názor

potvrdila v podstatě i AOPK v odborném stanovisku ze dne 9. 5. 2017 a ze dne 12. 1. 2016.

18. K rozsahu uložené náhradní výsadby za způsobenou ekologickou újmu žalovaný uvedl, že je opět

třeba zhodnotit zejména nežádoucí invazivnost ke kácení navržených nepůvodních druhů akátů a

javoru jasanolistého, navíc v nevhodném zdravotním stavu a se sníženou vitalitou. Žalovaný zcela

zpochybnil, zda vůbec pokácením vzniká ekologická újma, která je definována tím, jak plní

uvedené dřeviny v místě své funkce, a to biologickou, hygienickou, asanační, izolační, meliorační,

mikroklimatickou, rekreační, naučnou, kulturní, estetickou atd. Dále zdůraznil, že pro zvláště

chráněné druhy, a to pro modrásky a páchníka je odstranění dřevin žádoucí. Proto, mluví-li

žalobce o ekologické újmě ve výši 750 tisíc Kč, tak takové zhodnocení neodpovídá realitě. Ve

vztahu ke koridoru pro bělásky žalovaný upřesnil, že bude přerušena bariéra, která je pod

vzrostlým lipovým stromořadím vytvořena, a právě toto přerušení bude představovat koridor

žádoucí pro výměnu jedinců mezi jednotlivými metapopulacemi modrásků. Případné kácení zcela

hodnotných stromů, jakými jsou původní lípy, je dle žalovaného absurdní. Pokud ještě namítal

žalobce, že mu nebylo umožněno seznámit se s některými skutečnostmi škodlivého zásahu do

biotopu zvláště chráněných druhů, pak žalovaný zopakoval, že jestliže ke škodlivému zásahu vůči

biotopu vůbec dojít nemohlo, pak nebyly dány předpoklady pro to, aby se k tomu správní orgány

vyjadřovaly. Žalovaný zdůraznil, že ani žalobce neuvedl, biotopem kterých druhů by předmětné

Shodu s prvopisem potvrzuje

-7-

kácené dřeviny měly být, proto, jestliže kácené dřeviny nevytvářejí biotop pro žádný z druhů, pak

se nemohlo jednat o škodlivý zásah do biotopů zvláště chráněných druhů.

Vyjádření osob zúčastněných na řízení:

19. 1.osoba zúčastněná na řízení navrhla zamítnutí žaloby a zcela podpořila názor žalovaného. Trvala

na tom, že zpochybnění skutečně deklarovaného závažného důvodu, a to nepůvodnost a

invazivnost dřevin, která byla uvedena v jeho žádosti ze dne 24. 3. 2016, nebyla nepodloženými

tvrzeními žalobce nijak zpochybněna. 1. osoba zúčastněná na řízení zdůraznila, že je zřejmé, že

případný budoucí záměr splavnění Labe bude muset projít novým kompletním schvalovacím

procesem, přičemž je třeba vycházet ze skutkového stavu v době podání žádosti a v době

rozhodování. Není přitom zřejmé, zda konkrétní území zasažené kácením bude vůbec dotčeno

stavebním záměrem v budoucnu. Pokud se jedná o závažný důvod ve smyslu ust. § 8 odst. 1

zákona o ochraně přírody a krajiny, zdůraznila, že se jedná o neurčitý pojem, a proto je třeba

závažný důvod vykládat v jednotlivém případě na základě specifik a znalostí dané věci. Dále

zdůraznila, že podle generální klausule § 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je účelem zákona

zajišťovat ochranu a vytvářet územní systém ekologické stability krajiny. K tomu chtěla tato 1.

osoba zúčastněná na řízení přispět svojí aktivní formou. Dále poukázala na stanovisko AOPK

prezentované na www.ochranaprirody.cz v sekci Obnova nelesních biotopů, kde je uvedeno:

„Likvidace nepůvodních invazivních druhů – Na mnoha cenných lokalitách došlo i vlivem nevhodné lidské

činnosti k rozšíření nepůvodních a často i invazivních druhů. Z dřevinných druhů se jedná především o trnovník

akát, borovici černou, žanovec apod. Takovéto druhy v našich podmínkách nemají přirozenou konkurenci, velice

snadno a rychle se šíří, a tedy svým invazivním působením vytlačují naše původní druhy a snižují tak biodiverzitu.

Navíc je poměrně obtížné se takovýchto druhů zbavit.“ Dále se vyjádřila k tzv. funkci opylovače, kdy

uvedla, že nelze vnímat pozitivně, když nepůvodní druhy, a to zejména trnovník akát, mohou

produkovat velké množství nektaru, neboť to má za následek častější návštěvy opylovačů a

negativní vliv na populaci původních druhů. Pokud šlo o vyhodnocení vlivu funkčního a

estetického významu, zdůraznila, že metodický pokyn není obecně závazným právním předpisem

a že je třeba brát v potaz individuální okolnosti případu, přičemž žalovaný na straně 9 – 11

napadeného rozhodnutí předkládá podrobnou úvahu v mezích své diskreční pravomoci, kdy se

zabývá funkčním a estetickým zhodnocením nepůvodních invazivních dřevin.

20. Žalobce se mýlí, pokud je toho názoru, že je třeba vydávat v každém případě závazná stanoviska.

1. osoba zúčastněná na řízení poukazuje na to, že odkazovaný článek samotným žalobcem na

serveru Fórum přírody uvádí, že: „Častěji se v praxi setkáváme s tím, že orgán ochrany přírody vydává

závazné stanovisko zásahu do VKP i tam, kde je evidentní, že záměr nepovede k poškození či zničení VKP, ani

nijak neovlivní jeho ekostabilizační funkce. Bezdůvodné uplatňování tohoto právního názoru pak vede k jeho

devalvaci a navíc zbytečně zatěžuje jak vlastní orgán ochrany přírody, tak i subjekty, které záměr realizují.“ Ve

vztahu k uvedené judikatuře NSS a Krajského soudu v Brně uvedla 1. osoba zúčastněná na řízení,

že se nejedná o přiléhavou argumentaci pro na daný případ, neboť se v posuzovaných věcech

jednalo o věci stavebního záměru, kdy je třeba predikovat, že existence stavby může mít vždy

negativní vliv na krajinný ráz ve smyslu ust. § 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny.

V dané věci se však o záměr stavby nejedná.

21. Pokud žalobce namítá, že mu byla upřena práva podat vyjádření a že nebylo jeho vyjádření a

odvolání řádně vypořádáno, pak toto 1. osoba zúčastněná na řízení odmítá, neboť žalobci nebyl

znemožněn vstup do správního řízení ani jeho aktivní účast na jednotlivých procesních úkonech.

Pokud jde o pozitivní dopad na populaci modráska bahenního a očkovaného, 1. osoba

zúčastněná na řízení uznala, že toto není důvodem kácení, nýbrž jedná se o další velmi pozitivní

efekt kácení. Žalovaný k závěru o vyloučení škodlivého vlivu kácení na zvláště chráněné druhy

především proto, že podkladem rozhodnutí nebyl jakýkoliv podklad prokazující výskyt

chráněného druhu v lokalitě stromů navržených ke kácení. Pokud se jednalo o argumentaci

Shodu s prvopisem potvrzuje

-8-

uvedenou na straně 9 žalovaného rozhodnutí, totiž že může být vyloučen škodlivý vliv

zamýšleného zásahu na zvláště chráněné druhy, a to především z toho důvodu, že uvedené

stromy nejsou jejich nositeli, neboť krajskému úřadu je dostatečně známa druhová bohatost

z širší lokality Slavíkových ostrovů, neboť ve vztahu k § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny

vedla řadu správních řízení, tak tuto argumentaci považuje za doplňkovou. Nejednalo se přitom o

chybějící podklad ve smyslu ust. .

22. 2. osoba zúčastněná na řízení zdůraznila v souladu s žalobou, kterou podporovala, že důvod

kácení dle ní nespočívá v tom, že by měly být odstraněny invazivní nepůvodní dřeviny, nýbrž že

se jedná o přípravu na výstavbu plavebního kanálu.

Replika žalobce:

23. Žalobce následně podal repliku, v níž zopakoval 5 stěžejních žalobních bodů, a to absenci

závažného důvodu vykácení 26 kusů dřevin, absenci všech potřebných podkladů ve spise,

nepřiměřenost náhradní výsadby, absenci přezkoumatelného vypořádání vyjádření odvolání a

nemožnost vyjádřit se k podkladům ve spise ve věci zásahu do biotopů cenných druhů

organismů. Žalobce teprve v replice uvedl, že trnovník akát tvoří funkci hnízdiště pro

strakapouda velkého a chráněného moudivláčka lužního nebo žluvu hajní, jak se lze dočíst na

internetových zdrojích (www.dodinart.cz, www.wirdlifeforum.cz ). Dle žalobce proto ve vztahu k

moudivláčku lužnímu a žluvě hajní mělo být o dané výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody

rozhodnuto. Výskyt chráněných druhů moudivláčka lužního a žluvy hajní byl potvrzen

přírodovědnými průzkumy v letech 2003 a 2008 na území Slavíkových ostrovů. Ačkoliv v roce

2017 nebyla na těchto stromech žádná hnízda nalezena, nelze vyloučit, že by mohla zahnízdit

v jiných letech. K tvrzení, že kácením bude způsoben pozitivní vliv na populaci modrásků,

žalobce tvrdí, že se jedná o účelové spekulace ze strany žalovaného a AOPK.

Rozhodné okolnosti ve věci:

24. Dne 24. 3. 2016 podala 1. osoba zúčastněná na řízení žádost o vydání povolení ke kácení shora

specifikovaných nepůvodních dřevin, kdy jako důvod uvedla: „Káceny budou výhradně nepůvodní

druhy dřevin – trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a javor jasanolistý (Acer negundo). Kácení bude provedeno

v rámci údržby výše uvedených pozemků, kdy každoročně probíhá monitoring a management (likvidace)

nepůvodních, invazně se šířících druhů rostlin. Vedle pravidelné likvidace nepůvodních druhů bylin je zejména na

okrajích ploch modráskových luk a zatravňovaných polí každoročně likvidováno i mnoho semenáčů nepůvodních

druhů dřevin, konkrétně trnovníku akátu a javoru jasanolistého. Tato činnost však nepřináší kýžený efekt,

kterým je postupné omezení až eliminace nepůvodních druhů dřevin na lokalitě, protože vzrostlé exempláře

trnovníku akátu a javoru jasanolistého, které se zde vyskytují, jsou trvalým zdrojem velkého množství semen.

Důvodem kácení je likvidace fertilních vzrostlých jedinců trnovníku akátu a javoru jasanolistého. Jejich odstranění

umožní efektivní péči o předmětné pozemky a zlepšení stavu vegetace.“ Součástí žádosti bylo navržení

náhradní výsadby geograficky původních a stanovištně příslušných druhů dřevin v počtu 36 ks

stromů. Opatřením ze dne 5. 4. 2016 oznámil správní orgán I. stupně zahájení správního řízení ve

věci povolení kácení. Kromě 1. osoby zúčastněné na řízení bylo oznámení zasláno i dalším

spolkům, které měly podanou generální žádost o informování. Do řízení se tak přihlásil spolek Z.

p. P. z. s. (2. osoba zúčastněná na řízení), spolek D.Z. – K. (žalobce), spolek Občanské sdružení

Š. P., spolek P. S. o., z. s., přičemž k projednávané věci se vyjádřila právě 2. osoba zúčastněná na

řízení, která zpochybnila v žádosti uplatněný důvod kácení a poukázala na přípravu realizace

záměru Stupeň Přelouč II s tím, že k uvedenému záměru dosud nebylo vydáno pravomocné

územní rozhodnutí, což představuje podle rozsudku NSS ze dne 21. 8. 2008, čj. –

84 nezbytný předpoklad v řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les ze stavebních

důvodů a dále poukázala na to, že vládou ČR nebyl dosud schválen návrh evropsky významné

lokality Louky u Přelouče a doporučila vycházet v řízení o žádosti ze stanoviska AOPK ze dne

8. 10. 2015. Spolky Občanské sdružení Š. P. a P. S. o. se rovněž odkázaly na odborné stanovisko

Shodu s prvopisem potvrzuje

[OBRÁZEK]-9-

AOPK ze dne 8. 10. 2015 a konstatovaly, že na základě uvedeného stanoviska neexistuje důvod

pro povolení kácení javoru jasanolistého; pokácení akátů označily za vhodné, ovšem vzhledem

k jejich pařezové a kořenové výmladnosti navrhly podmínit povolení kácení požadavkem na

opatření k zabránění výmladnosti; navrženou náhradní výsadbu označily za nedostatečnou.

25. Z odborného stanoviska AOPK č. j. 01890/ZH/2015 ze dne 12. 1. 2016, tj. vydaného před

podáním shora uvedené žádosti, vyplývá tento závěr: „Zdravotní stav posuzovaných stromů je dobrý,

v jejich nadzemních částech nebyly zjištěny defekty. Vitalitu je vhodné vyhodnotit v době plné vegetace a na základě

zjištěného výsledku lze odstranit případné suché jedince. V korunách stromů, které se nacházejí v blízkosti cesty,

lze realizovat bezpečnostní řez a tím zajistit bezpečnost okolí…Ponechání předmětných jedinců (25 ks trnovníku

akátu a 1 ks javoru jasanolistého) nezpůsobí závažné změny přirozených ekosystémů (negativně neovlivní

strukturu ani funkci), ani krajinného rázu v řešeném území. Odstraňování dřevin lze v rámci běžné údržby, tzn.

v případech, kdy je vitalita jedinců nulová, nebo je jejich stav vyhodnocen jako havarijní. Při odstraňování akátů je

nutné provést taková opatření, aby se zabránilo pařezové a kořenové výmladnosti. Odstraňování nepůvodních

dřevin by splnilo svůj účel v případě, že by v místech s plošným kácením větších skupin stromů byla provedena nová

výsadba geograficky původních dřevin.“ Následně k e-mailovému dotazu správního orgánu I. stupně,

který byl učiněn s ohledem na aktuální znění žádosti podané až po datu uvedeného stanoviska

AOPK, původní žádost ze dne 24. 9. 2015 byla totiž vzata zpět (ta vedle důvodů nepůvodnosti

dřevin zahrnovala i přípravu stavby plavebního kanálu), AOPK upřesnila svůj názor na kácení

takto: „Stav stromů byl vyhodnocen jako dobrý, z čehož vyplývá, že kácení z důvodu zajištění bezpečného okolí

stromů není nutné. Odstranění těchto stromů s odůvodněním, že jsou nepůvodní dřevinou, není v tomto případě

nutné. V závěru našeho odborného stanoviska je věta: „Odstraňování nepůvodních dřevin by splnilo svůj účel

v případě, že by v místech s plošným kácením větších skupin stromů byla provedena nová výsadba geograficky

nepůvodních dřevin.“ Tato skutečnost není splněna. Pokud by se odstranily jednotlivé stromy v porostu, a nová –

náhradní – výsadba by byla provedena mimo tuto plochu, lze předpokládat, že kořenové a pařezové výmladky

akátů stávající plochu ještě více zahustí a jejich likvidace bude náročnější než za stávajícího stavu. Náhradní

výsadba by splnila svůj účel v místech, kde se na větších plochách odstraní porost nebo větší skupiny nepůvodních

dřevin, plochy budou intenzivním způsobem likvidace od výmladků vyčištěny, aby nově vysazené stromy měly šanci

přežít a lokalita by se postupně nevracela do původního charakteru tohoto území.“

26. Usnesením ze dne 9. 5. 2016 oznámil správní orgán I. stupně účastníkům řízení, že byly

shromážděny podklady k vydání rozhodnutí a zároveň jim sdělil, že v souladu s ustanovením § 36

odst. 3 mají právo se ke shromážděným podkladům vyjádřit; v souladu

s ustanovením jim k případnému vyjádření stanovil lhůtu 10 dnů ode

dne doručení oznámení a účastníkům sdělil, že po uplynutí lhůty ve věci rozhodne. Žalobce se

k projednávané věci vyjádřil dne 18. 5. 2016, když požadoval přerušení řízení pro absenci

důležitých podkladů pro rozhodování, případně požadoval zamítnutí žádosti pro její

nedůvodnost. Již v tomto podání žalobce uplatnil námitky, následně v podstatě zopakované

v odvolání a v žalobě, a to tvrzení, že závažným důvodem pro kácení může být podle § 8 odst. 1

zákona o ochraně přírody a krajiny pravomocné územní rozhodnutí pro stavbu Stupeň Přelouč

II, které však nebylo dosud vydáno; správní orgán by měl mít před vydáním rozhodnutí ve spisu

závazné stanovisko EIA, všechna pravomocná rozhodnutí o výjimce dle § 56 zákona o ochraně

přírody a krajiny k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů, souhlasné závazné stanovisko

k zásahu do významného krajinného prvku dle § 4 odst. 2 citovaného zákona, přesvědčivé a

doložitelné doklady o vlastnictví nebo nájemním vztahu ke všem pozemkům a dřevinám

rostoucím mimo les a měl by před vydáním rozhodnutí nechat vyhodnotit funkční a estetický

význam dřevin navržených ke kácení a opatřit odborný znalecký posudek, který zhodnotí stav a

kvalitu kácených dřevin a vypočítá cenu těchto likvidovaných dřevin. Pro případ, že by správní

orgán I. stupně žádosti vyhověl, stanovil žalobce ve svém vyjádření následující požadavky: ke

kácení může dojít až po vydání pravomocného stavebního povolení; bude uložena náhradní

výsadba v počtu pěti- až desetinásobku počtu kácených stromů; kácení proběhne v době

Shodu s prvopisem potvrzuje

[OBRÁZEK]-10-

vegetačního klidu (tedy v období mezi 1. říjnem a 31. březnem); náhradní výsadba bude

provedena do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí o povolení kácení; pokácená dřevní

hmota bude z místa kácení neprodleně odklizena. Ve správním spise je obsažen rovněž protokol

z ústního jednání ze dne 22. 10. 2015, které se uskutečnilo v řízení vedeném o původní žádosti 1.

osoby zúčastněné na řízení podané dne 24. 9. 2015.

27. Dne 20. 6. 2016 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým kácení všech 26 stromů

nepovolil. Žalovaný k odvolání 1. osoby zúčastněné na řízení rozhodnutí správního orgánu I.

stupně pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k novému projednání, přičemž jej zavázal

k tomu, aby v dalším řízení vhodným objektivním způsobem stanovil vitalitu předmětných

stromů (odborným posouzením, šetřením v místě se zhodnocením do protokolu nebo jiným

způsobem) a zejména aby vyhodnotil závažnost důvodu pro kácení, uvedeného v žádosti, a to v

celé jeho šíři, tedy aby posoudil skutečné ohrožení okolí vysemeněním či výmladky akátů.

28. Správní orgán I. stupně opatřením ze dne 21. 10. 2016 oznámil účastníkům nové projednávání

věci. Dne 26. 10. 2016 provedl správní orgán I. stupně šetření na místě samém za účelem

stanovení a zhodnocení vitality posuzovaných stromů. Zjištěné skutečnosti byly pro každý

jednotlivý strom zaznamenány do tabulky (pořadové číslo stromu dle žádosti, obvod kmene ve

výšce 130 cm nad zemí, zjištěný stav stromu). Ke všem stromům bylo v závěru konstatováno, že

stromy nejsou památnými a že v době šetření nebyl zjištěn výskyt ptačích hnízd. Každý strom byl

fotograficky zdokumentován. Následně správní orgán I. stupně provedl ocenění stromů dle

metodiky AOPK verze 2013, zveřejněné na webovém odkazu

http://ocenovanidrevin.natura.cz/skupina-stromu.html. Přehled zařazený do spisu obsahuje pro

každý strom parametry do webové kalkulačky vkládané; výsledná zjištěná hodnota kácených

stromů (742 872 Kč) vznikla součtem zjištěných hodnot pro jednotlivé stromy skupiny. Obdobně

byla stanovena orientační hodnotu vysazovaných dřevin (náhradní výsadby), a to ve výši 374 639

Kč. Opatřením ze dne 21. 11. 2016 oznámil správní orgán I. stupně účastníkům řízení, obdobně,

jak uvedeno shora, že byly shromážděny podklady k vydání rozhodnutí a současně je poučil o

jejich procesních právech podle , a zároveň jim sdělil, že

po uplynutí lhůty 10 dnů k podání vyjádření ve věci rozhodne. Žalobce se ve věci vyjádřil

podáním ze dne 2. 12. 2016, kdy odkázal na svoje shora uvedené předchozí vyjádření ze dne

18. 5. 2016, zejména pak sporoval stanovení ceny kácených dřevin a náhradní výsadby. Tvrdil, že

je nutné navýšit náhradní výsadbu na minimálně 124 ks nových dřevin, resp. vysadit minimálně

5x více dřevin. Rovněž upozornil na fakt, že v okolí rostou další akáty, které nejsou předmětem

žádosti o povolení kácení; nemůže tak dle něho být naplněn důvod pro kácení (zamezení šíření

semen).

29. Dne 23. 1. 2017 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým kácení 26 stromů za

stanovených podmínek povolil a současně uložil náhradní výsadbu v počtu 36 stromů

s následnou péčí po dobu pěti let. Žalobce napadl uvedené rozhodnutí odvoláním, v němž

zopakoval již v průběhu správního řízení uplatněné námitky a ve vztahu ke stavu a přínosu

dotčených dřevin uvedl, že bylo vydáno nesouhlasné vyjádření AOPK a že nebyl předložen

znalecký posudek s vyhodnocením stavu a kvality kácených dřevin a s výpočtem hodnoty

kácených dřevin, proto nelze kácení povolit. Podáním ze dne 17. 3. 2017 reagoval žalobce k

vyjádření 1. osoby zúčastněné na řízení ze dne 20. 2. 2017, v němž v podstatě zopakoval důvody

svého nesouhlasu s vydaným rozhodnutím. Žalovaný z důvodu nejednoznačnosti podaných

vyjádření AOPK ke kácení vyžádal nové podání odborného vyjádření ke kácení i k uložené

náhradní výsadbě, jak z pohledu ochrany dřevin, tak i zvláště chráněných druhů, a to ve vztahu k

následujícím skutečnostem: vytvoření proluky – letového koridoru propojujícího lokality

s výskytem mj. modrásků, zvýšení osvětlení a oslunění lip – biotopu mj. páchníka evropského,

rozčlenění rozsáhlých ploch náhradní výsadbou do menších celků – vhodné z hlediska výskytu

např. modrásků. AOPK vydala odborné stanovisko dne 9. 5. 2017, v němž uvedla: „…pokácení

Shodu s prvopisem potvrzuje

[OBRÁZEK]-11-

předmětné skupiny trnovníků akátů a javoru jasanolistého v lokalitě je především z hlediska ochrany místních

modrásků bahenních a očkovaných možné a pokud bude uvolněná plocha udržována jako letový koridor, pak i

žádoucí. Náhradní výsadba může být za předpokladu důsledného potlačování výmladků trnovníku akátu

umístěna mimo místo uvolněné kácením předmětných stromů.“ Opatřením ze dne 12. 5. 2017 seznámil

žalovaný účastníky řízení s podklady pro vydání rozhodnutí. K aktuálnímu stanovisku AOPK se

vyjádřil toliko žalobce podáním ze dne 25. 5. 2017, když uvedl, že aktuální stanovisko AOPK

nevyvrátilo většinu námitek podaných spolkem v odvolání; zbývající argumenty AOPK jsou dle

názoru spolku pro předmětné řízení zcela irelevantní. Následně bylo vydáno žalované

rozhodnutí, jak již uvedeno shora.

Posouzení věci krajským soudem:

30. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních

bodů, a to podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst.

1, 2 ) po veřejném projednání věci dne 18. 4. 2018, kdy nebylo ve věci prováděno

dokazování, neboť skutkový stav, jak jej vzaly za základ svého rozhodnutí ve věci správní orgány,

byl zjištěn zcela dostačujícím způsobem. Pokud se jednalo o důkazní návrhy uplatněné v žalobě,

pak k tomu je třeba uvést, že byly shledány nadbytečnými, přičemž obsahem správního spisu se

dokazování neprovádí, stejně tak se neprovádí dokazování soudní judikaturou. Pokud se jednalo

o návrh provedení důkazu rozhodnutím Magistrátu města Frýdek-Místek ze dne 187.12.2012, č.j.

143443/2012 o kácení dřevin rostoucích mimo les na trase silnice R48 Frýdek-Místek, obchvat,

dospěl krajský soud k závěru, že není důvod provádět takový důkaz, neboť pro posouzení

přiměřenosti uložené náhradní výsadby v projednávané věci nemůže být relevantní jiné

rozhodnutí správního orgánu ve skutkově odlišné věci, a to právě proto, že se týká dřevin,

lokality a účelu kácení se zcela jinými parametry. Další důkazní návrh žalobce, a to oznámením

správního orgánu I. stupně o zahájení předchozího řízení ze dne 29. 9. 2015, byl shledán

nadbytečným, neboť mezi účastníky soudního řízení není sporu o tom, že takové řízení bylo

vedeno a že žádost 1. osoby zúčastněné na řízení podaná dne 24. 9. 2015, jak již uvedeno shora,

byla vzata zpět. Žalovaný správní orgán ani osoby zúčastněné na řízení doplnění dokazování

nenavrhly.

31. Po přezkoumání věci dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná.

32. Krajský soud poznamenává, že není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně

opakovat již jednou vyřčené, a proto se může soud v případě shody mezi názorem soudu a

odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění, což v této věci

činí (viz např. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, č. j. -130 publikovaný pod č.

1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky NSS ze dne 2. 7. 2007, č. j. -86, ze dne 29. 5. 2013,

č. j. -47, dostupné stejně jako všechna další citovaná rozhodnutí NSS na

www.nssoud.cz). K tomu lze ještě uvést, že povinnost posoudit všechny žalobní námitky

neznamená, že je soud povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, jeho

úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek NSS ze dne 3. 4.

2014, č. j. -19). Rovněž je vhodné ve vztahu k samotnému soudnímu přezkumu

uvést i to, že pojem „úplný přezkum“ (plná jurisdikce) není Evropským soudem pro lidská (srov.

rozsudek ze dne 20. 10. 2015 ve věci č. 40378/10 – Fazia Ali proti Spojenému království)

vykládán doslova a Evropský soud pro lidská práva se v zásadě spokojí, bude-li přezkum

dostatečný (sufficient review). Je třeba též přihlédnout ke specifičnosti řízení ve správním soudnictví,

v rámci něhož může být skutkový přezkum v zásadě omezený a soudní orgán se může zaměřit

spíše na přezkum předchozího řízení než na přijímání skutkových závěrů. Z článku 6 Úmluvy o

ochraně lidských práv a základních svobod dle Evropského soudu pro lidská práva nevyplývá

právo na přístup k soudu, který může nahradit názor správního orgánu svým vlastním názorem; v

této souvislosti Evropský soud pro lidská práva zdůrazňuje, že musí být respektována rozhodnutí

Shodu s prvopisem potvrzuje

[OBRÁZEK]-12-

správních orgánů založená na vhodnosti (expediency), která jsou mnohdy přijímána ve

specializovaných oblastech práva (srov. např. Bryan proti Spojenému království, č. 19178/91,

rozsudek ze dne 22. 11. 1995, § 47).

33. Krajský soud se plně ztotožnil se skutkovým a právním zhodnocením věci tak, jak je provedl

žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí, přičemž dále uvádí stěžejní právní argumentaci.

34. Na danou věc je třeba aplikovat právní úpravu obsaženou v zákoně o ochraně přírody a krajiny.

Při výkladu zákona je třeba sledovat jeho smysl a účel (ratio legis), který je jednoznačně vymezen

v ustanovení § 1 citovaného zákona takto: Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a

správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života,

přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských

společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní

potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. To znamená, že veškerá ustanovení zákona o ochraně

přírody a krajiny je třeba interpretovat a aplikovat v uvedeném smyslu tak, aby jejich aplikace

v praxi vedla ke smysluplnému udržování a případně k obnově přírodní rovnováhy v krajině a

k ochraně rozmanitostí forem života. Dle názoru krajského soudu je uvědomění si účelu zákona

o ochraně přírody a krajiny klíčem k objektivnímu a zodpovědnému posouzení důvodnosti

žaloby, resp. zákonnosti žalovaného rozhodnutí. Jinak řečeno, v dané věci je třeba považovat za

zcela zásadní z hlediska ochrany rozmanitosti ostatních původních dřevin právě tu okolnost, že

se jedná o geograficky nepůvodní druhy rostlin, tedy o druhy, které podle § 4 odst. 5 zákona o

ochraně přírody a krajiny nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu. Mimo to se

jedná o invazivní druhy, což v obecné rovině žalobce nesporoval, (žalobce tvrdil určitý přínos

v konkrétní lokalitě - pro opylovače; v replice rovněž uvedl některé druhy potenciálně hnízdících

ptáků). Nelze přitom ani odhlédnout od toho, že ust. § 4 odst. 5 citovaného zákona v zásadě

přísně limituje záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostliny či živočicha do krajiny

povolením orgánu ochrany přírody. Hranice mezi vytvořením podmínek pro šíření nepůvodního

druhu a zanedbáním péče, v jejímž důsledku k rozšíření nepůvodních druhů dochází, přitom

může být velmi tenká, dochází-li jako v dané věci k rozšiřování nepůvodních druhů výmladky,

zejména však dopad na rozmanitost přírody, o jejíž ochranu jde, je srovnatelný. Tedy i

z koncepce ustanovení § 4 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny nelze v obecné rovině

vyloučit důvodnost, resp. závažnost důvodu ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona ochraně přírody a

krajiny, který spočívá v nepůvodnosti a invazivnosti dřevin. Tato ustanovení zákona nelze

vykládat izolovaně, nýbrž systematicky a ve vzájemné korelaci, když se obě ustanovení nacházejí

v jim společné 2. části zákona: Obecná ochrana přírody a krajiny. Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně

přírody a krajiny, přitom platí: Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále

stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Problematika náhradní výsadby je řešena v ust. § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny:

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní

výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o

dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.

35. Žalobce předně namítal, že skutečným důvodem žádosti 1. osoby zúčastněné na řízení je budoucí

výstavba plavebního kanálu Stupeň Přelouč II, nikoliv toliko deklarovaný zájem 1. osoby

zúčastněné na řízení na managementovém udržování lokality a zájem na ochraně přírody. Ze

správního spisu bylo jednoznačně prokázáno, že jako důvod je v žádosti uvedena existence

invazivních nepůvodních druhů, které se rozšiřují výmladky a semeny, přičemž pokácením mají

být zlikvidovány fertilní vzrostlí jedinci trnovníku akátu a javoru jasanolistého. Jejich odstranění

umožní efektivní péči o předmětné pozemky a zlepšení stavu vegetace. Uplatněný důvod žádosti

je na základě jazykového výkladu zcela zřetelný, žadateli nelze podsouvat jiný důvod podání jeho

žádosti. Jestliže byla v minulosti podána žádost s částečně jiným odůvodněním, kdy byla

doplněna plánová stavba plavebního kanálu, avšak tato žádost byla výslovně vzata zpět, což bylo

Shodu s prvopisem potvrzuje

-13-

prokázáno obsahem správního spisu a ani to nikdo nesporuje, pak správní orgány postupovaly

v souladu se zákonem, jestliže při rozhodování o žádosti o kácení dřevin rostoucích mimo les

posuzovaly závažnost skutečně uplatněných důvodů. Správní orgány v dané věci nic

neopravňovalo k tomu, aby výslovně uplatněný důvod nahrazovaly důvodem jiným (Obdobně se

vyjádřil např. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 28.11.2014, č.j. -39). Jedná se

o návrhové řízení a za žadatele nelze domýšlet, ale ani mu jakýmkoliv způsobem vnucovat, jiný

důvod žádosti či proti jeho jasně vyjádřené vůli jiným způsobem uplatněný důvod interpretovat.

Nadto lze doplnit, že, pokud byl uvedený důvod sám o sobě důvodem dostatečným pro povolení

kácení, pak vůbec není rozhodné, zda 1. osoba zúčastněná na řízení tímto fakticky provádí jakési

přípravné kroky pro budoucí v daném čase zcela nejistou výstavbu plavebního kanálu Stupeň

Přelouč II. Jinak řečeno, nyní je posuzována důvodnost zásahu proti nepůvodním invazivním

druhům a to, zda v budoucnu vůbec dojde k nějaké výstavbě, je otázkou zcela odlišnou, která

nutně bude předmětem specifických správních řízení. K tomu lze ještě dodat, že právní názor

žalobce o nutnosti disponovat pravomocným rozhodnutím o umístnění stavby pro případ zásahu

do významného krajinného prvku stavební činností je správný a v souladu s judikaturou NSS

(např. rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2008, č.j. -84), jak uváděl žalobce, nicméně

v dané věci vzhledem k právě uvedenému irelevantní. Z uvedených důvodů byla námitka žalobce

o jiném než deklarovaném závažném důvodu pro kácení a s tím spojená nutnost pravomocného

rozhodnutí o umístění stavby vyhodnocena jako nedůvodná.

36. K posouzení uplatněného důvodu nepůvodnosti invazivnosti ke kácení navržených dřevin

krajský soud uvádí, že považuje v dané věci tento důvod za závažný. Jak žalovaný jednoznačně

zdůvodnil, závažnost je třeba vidět právě v cennosti dané lokality, kdy dochází k invazivnímu

rozšiřování daných nepůvodních druhů dřevin na úkor původních a žádoucích druhů dřevin,

které právě vytvářejí cenné biotopy, jak vyplynulo z místního šetření a zejména ze stanoviska

AOPK podaného v řízení před žalovaným dne 9. 5. 2017: „…pokácení předmětné skupiny trnovníků

akátů a javoru jasanolistého v lokalitě je především z hlediska ochrany místních modrásků bahenních a

očkovaných možné a pokud bude uvolněná plocha udržována jako letový koridor, pak i žádoucí. Náhradní

výsadba může být za předpokladu důsledného potlačování výmladků trnovníku akátu umístěna mimo místo

uvolněné kácením předmětných stromů.“. Toto zhodnocení přitom bylo vysloveno již v rozhodnutí

správního orgánu I. stupně: „…kácení z hlediska nebezpečného invazivního druhu, zlepšení průchodnosti a

prosvětlení dané lokality spatřuje jako závažné důvody k povolení kácení…“. Zákon o ochraně přírody a

krajiny nestanovuje povinnost správnímu orgánu povolit kácení na základě znaleckého posudku s

vyhodnocením stavu a kvality kácených dřevin, proto se obstarání znaleckého posudku nelze

domáhat, naopak správní orgány jsou nadány v daném ohledu dostatečně odbornou kompetencí.

Z citovaného zákona vyplývá povinnost hodnotit funkční a estetický význam dřevin a závažnost

důvodu pro kácení. Zákonným povinnostem bylo proto v dané věci učiněno za dost, přičemž

závěr žalovaného ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně je řádně odůvodněn.

37. Dále žalobce uplatnil námitku absence potřebných pokladů pro vydání rozhodnutí, tj. povolení

k zásahu do významného krajinného prvku a do cenných biotopů (jak sám shrnul 2. žalobní bod

v replice). Žalovaný se s žalobcem v žalovaném rozhodnutí shoduje na tom, že lokalita kácení,

kdy jde o kácení ucelené skupiny trnovníku akátu na pozemcích parcel. č. X a X, k. ú. Přelouč, a o

kácení sedmi stromů rostoucích v zapojeném porostu jiných dřevin na pozemku parcel. č. X, k. ú.

Přelouč, je součástí nivy vodního toku Labe, tedy že se jedná o součást významného krajinného

prvku. Právní úprava závazného stanoviska orgánu ochrany přírody je zakotvena v ust. § 4 odst.

2 zákona o ochraně přírody a krajiny: Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a

ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich

stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku

nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit

závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové

Shodu s prvopisem potvrzuje

-14-

úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným

právním předpisem.

38. Z citované právní úpravy je nepochybné, že vydání závazného stanoviska je třeba pouze u těch

zásahů, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo

ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, nikoliv k jakémukoliv zásahu a už vůbec

ne k zásahu s pozitivním dopadem do významného krajinného prvku. Takový postup by byl ze

strany orgánu ochrany přírody ryze alibistickým postupem. Zákonodárce naopak na orgán

ochrany přírody, který je nutně nadán odbornou kompetencí identifikovat případné možné

škodlivé zásahy, klade v tomto ohledu v rámci správního uvážení zvýšené nároky, které se

v konkrétním případě projeví právě tím, že orgán ochrany přírody, dospěje-li k odbornému

závěru o možných škodlivých důsledcích zásahu, pak závazné stanovisko vydá a rovněž zejména

tím, že bez takového stanoviska k povolení zásahu, např. k povolení kácení dřevin rostoucích

mimo les, nedojde. Lze přitom přisvědčit žalobci, že při posuzování případných škodlivých

důsledků zamýšleného zásahu se vychází ze zásady tzv. předběžné opatrnosti, kterou však, jak již

nastíněno, nelze zaměňovat s nutností vydávat závazné stanovisko vždy, má-li dojít k jakémukoliv

zásahu do významného krajinného prvku. Pokud by totiž zákonodárce takový striktní přístup

skutečně zamýšlel, pak by jej takto jednoznačně zformuloval. Zákon o ochraně přírody a krajiny

mezi takové škodlivé zásahy řadí formou demonstrativního výčtu umisťování staveb, pozemkové

úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžbu

nerostů. U těchto zásahů, pak je třeba vydat závazné stanovisko vždy, čemuž ostatně odpovídá

žalobcem odkazovaná judikatura správních soudů (rozsudek NSS ze dne 11. 9. 2008, č.j. 2 As

57/2008 – 84 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2013, č.j. – 525) ve

věcech zamýšlených stavebních zásahů. Z žalobcem shora uvedené judikatury správních soudů

však nelze dovozovat paušální povinnost vydávání závazného stanoviska pro jakýkoliv záměr

zásahu do významného krajinného prvku ani nutnost v průběhu správního řízení nevydání

stanoviska zdůvodňovat. Zdůvodnění má svoje místo až v odůvodnění rozhodnutí. Krajský soud

má za to, že v dané věci žalovaný ve spojení se správním orgánem I. stupně, a to zejména na

základě podkladů získaných z místního šetření správního orgánu I. stupně a na základě podaného

stanoviska AOPK v řízení vedeném před žalovaným dostatečně odborně zdůvodnil, proč lze

zamýšlený zásah považovat za zásah nikoliv se škodlivými následky, ale naopak s následky spíše

pozitivními pro danou lokalitu. Krajský soud znovu připomíná, že bylo prokázáno a žalobce to

ani nesporoval, že se jedná o plánovanou likvidaci nepůvodních invazivních druhů, které svým

rozšiřováním a chemickým působením kořenových systémů na složení půdy, postupně

negativním způsobem ovlivňují podmínky pro původní dřeviny v dané lokalitě, přičemž nebylo

dle AOPK ani dle místního šetření zjištěno, že by se současně jednalo o biotyp pro konkrétní

živočichy. Žalobce sám takové tvrzení nedoložil, toliko až v replice uvedl, že z výzkumů

prováděných do roku 2008 lze dovozovat potencialitu hnízdění chráněných druhů ptáků

v budoucích letech. Taková potencialita však není s ohledem na zjištění provedená na místě

samém dostatečně podložená. Jak žalovaný přiléhavě ve svém rozhodnutí uvedl, nelze danou

lokalitu zakonzervovat, neboť takový přístup by mohl vést i k degradaci dosud hodnotných

lučních biotopů (tzv. modráskových luk), pokud by přestal být prováděn cílený management luk.

Žalovaný při posouzení důsledků zásahu poukázal rovněž na rozsáhlost významného krajinného

prvku, nivy vodního toku, kdy se ve vztahu k navrhovanému kácení jedná v podstatě o „bodovou

lokalitu“, tedy ani v tomto ohledu nelze zásah považovat za škodlivý ve smyslu ust. § 4 odst. 2

zákona o ochraně přírody a krajiny.

39. Ve vztahu ke zvláště chráněným druhům především živočichů pak žalovaný doplnil, že:

„Krajskému úřadu je dostatečně známa druhová bohatost širší lokality Slavíkových ostrovů (nejen tedy pouze

stejnojmenného odstaveného ramena Labe a jeho okolí), neboť ve vztahu k § 56 zákona (výjimka ze zákazů u

Shodu s prvopisem potvrzuje

-15-

zvláště chráněných druhů) vedl řadu správních řízení. Může proto vyloučit škodlivý vliv zamýšleného zásahu

(kácení trnovníků akátů a javoru jasanolistého) na zvláště chráněné druhy, a to především z toho důvodu, že

uvedené stromy nejsou jejich hostiteli. Případný negativní vliv kácení na hnízdící ptáky je snížen stanovením

povinnosti kácet v mimovegetačním i mimohnízdním období, resp. v období mezi 1. zářím a 31. březnem

následujícího roku. U zásahu lze jistě shledat i vliv pozitivní, především potom u té jeho části, která je situována

na pozemek parcel. č. 1857/47, k. ú. Přelouč. Uvolněním některých v zapojeném porostu rostoucích domácích

druhů dřevin, zejména jejich osluněním, může dojít ke zkvalitnění biotopu např. pro zvláště chráněného páchníka

(Osmoderma eremita); tedy druhu, pro jehož ochranu byla lokalita Slavíkovy ostrovy (spolu s některými okolními

lokalitami) opakovaně navrhována do národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.“

Žalobce namítal postup žalovaného, který v tomto řízení zohlednil svoje poznatky ze svojí úřední

činnosti, když žalobce neměl možnost se k těmto údajům vyjádřit právě proto, že byly získány

v jiných řízeních. Žalobce sám však, jak již uvedeno, závěr žalovaného nijak nevyvrátil, nenabídl

žádné skutečně relevantní důkazy aktuální situace, které by reálné hnízdění ptáků prokázaly,

toliko se omezil na vyslovení potenciality hnízdění. Krajský soud je toho názoru, že za popsané

skutkové situace dle stanoviska AOPK a s přihlédnutím k významu oslunění lokality pro

konkrétní druhy živočichů, které se v dané lokalitě prokazatelně vyskytují, obstojí závěr

žalovaného i bez poukazu na jiná řízení o výjimkách podle § 56 zákona o ochraně přírody a

krajiny, který měl znalost žalovaného o dané lokalitě dokreslit. Krajský soud proto činí ten dílčí

závěr, že škodlivost zásahu nebyla prokázána, tudíž nebylo namístě vydávat závazné stanovisko

do významného krajinného prvku či biotopu, jak tvrdil žalobce. Pro úplnost pak lze zopakovat,

jak v obecné rovině uvedeno v úvodní pasáži části samotného soudního přezkumu tohoto

rozsudku, že správní soudy nejsou nadány k tomu, aby samotnou odbornou úvahu orgánu

ochrany přírody nahrazovaly. Správní úvaha byla dostatečně odborně zhodnocena, soud shledal

logickou vazbu mezi vstupními podklady a odbornými závěry žalovaného.

40. K namítané nepřiměřenosti výsadby je třeba opětovně vyzdvihnout tu okolnost, že bylo

povoleno kácení nepůvodních invazivních druhů, které měly z pohledu žádoucího zachování

původních druhů negativní vliv na chemické složení půdy. To je jistě třeba zohlednit při

stanovení funkčního významu dotčených dřevin. Jak správně uvedl žalovaný, posuzování

funkčního významu skupiny dřevin musí probíhat vždy i s ohledem na okolní prostředí, v němž

dřeviny rostou a s ohledem na jejich potenciál, budou-li v lokalitě ponechány. Žalovaný přitom

dostatečným způsobem význam dřevin zhodnotil, když zejména uvedl: „Jedná se o stromy se sníženou

vitalitou bez dlouhodobé perspektivy setrvání v místě, o čemž svědčí jednak stav jednotlivých dřevin (prosychající

koruny, odlupující se borka kmenů), jednak vychýlení řady kmenů z osy. Předmětné stromy mohou být dle názoru

krajského úřadu ohrožením pro osoby pohybující se lipovou alejí po turisticky značené cestě. Stromy zároveň

představují riziko pro okolí svojí invazívností. Odstraněním navrhované části dřevin (tedy nepůvodních a

invazních akátů, kdy lípy zůstanou zachovány) nedojde dle názoru krajského úřadu k zásadnímu dotčení

funkčního významu tohoto většího celku – lipového stromořadí (jeho společenské, ekologické a krajinotvorné

funkce zůstanou nedotčeny). Odstranění navrhovaných dřevin bude z dlouhodobého hlediska kompenzováno

realizací žadatelem navržené výsadby 36 ks stromů domácích, stanovištně vhodných druhů. Pokácením

předmětných dřevin nebude významně snížena společenská funkce dřevin v místě – dřeviny jsou součástí většího

celku dřevin, dřeviny rostou v plošně omezeném prostoru v části lipového stromořadí, káceny jsou pouze nepůvodní,

nevhodné a invazivní dřeviny (hlavní dominanty stromořadí – lípy zůstanou nedotčeny). Dle názoru krajského

úřadu, vyplývajícího jak ze spisu, tak i vlastních zjištění z místa, nejsou v současné době předmětné dřeviny

významným anebo nenahraditelným biotopem živočichů, zejména ptáků, na ně vázaných. Vzhledem

k nepůvodnosti druhu (jedná se o severoamerický druh dřeviny, introdukovaný a pěstovaný v našich podmínkách;

často se nekontrolovatelně šířící a díky svým vlastnostem, např. chemickému ovlivňování půdy kořeny, likvidující

domácí společenstva bylin i dřevin) nejsou na akáty vázány specifické druhy živočichů. Předmětné dřeviny nejsou

dle názoru krajského úřadu významným ani nenahraditelným krajinotvorným prvkem – jsou součástí většího

celku, jejich odstranění nebude v krajině významně znatelné.

Shodu s prvopisem potvrzuje

-16-

V tomto konkrétním případě dojde (při odstranění předmětných dřevin) ke ztrátě funkční hodnoty jednotlivých

dřevin (navržených ke kácení), avšak funkční hodnota celého komplexu bude snížena pouze minimálně a dočasně.

Odstranění předmětných dřevin i výsadba nových dřevin (vhodných druhů) povede k obnovení přírodě blízkého

charakteru lokality, s delší perspektivou setrvání v čase.

Z hlediska hodnocení estetického významu (i když ani tento pojem není zákonem přesněji definován) je možné

uvést to, že předmětné dřeviny nejsou dle názoru krajského úřadu významným přírodním prvkem, který výrazně

ovlivňuje estetické vnímání místa samého (jsou součástí původně pravidelné lipové aleje, kdy její původní charakter

v místě svého výskytu významně potlačily; nejsou nenahraditelnou dominantou porostu). V této situaci, kdy dojde

k odstranění nevhodně vyrostlého porostu nepůvodních dřevin, není předpokládáno zásadní zhoršení estetického

vnímání daného místa - či spíše naopak.“

41. Pokud šlo o námitku chybného výpočtu počtu kusů dřevin uložených k náhradní výsadbě, pak je

třeba zopakovat, že se jedná o odbornou otázku náležející orgánu ochrany přírody, když krajský

soud shledal uloženou náhradní výsadbu za dostatečně odůvodněnou významem kácených

dřevin, přičemž danou problematiku nelze zjednodušovat na výrok: „Rozsah náhradní výsadby v Kč

neměl být nižší, než je cena dřeva kácených dřevin,“ jak se mylně patrně domnívá žalobce. Takový

přístup by totiž zcela pominul nízkou společenskou hodnotu dřevin a přínos provedeného

kácení. Jak nastínil žalovaný, nabízí se spíše otázka, zda v dané situaci vůbec k ekologické újmě ve

smyslu § 9 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, která má být nahrazována, došlo. Tímto

směrem však žaloba nemířila, proto se touto otázkou krajský soud, vázán při soudním přezkumu

rozsahem uplatněných žalobních bodů ( ), podrobně nezabýval. Nadto žalovaný

ve svém rozhodnutí uvedl, že při výpočtu náhradní výsadby byla použita webová aplikace AOPK,

která umožňuje stanovit obecnou hodnotu dřeviny. Žalovaný správně akcentoval, že: „Výsledné

hodnocení není oceněním dřevní hmoty, nýbrž vyjádřením určité společenské hodnoty (nikoli ceny) dřevin.

Společenský zájem na jejich zachování (často v přírodně významných a hodnotných lokalitách) je potom zcela jiný

než na zachovávání stanovištně vhodných dřevin.“ Vzhledem ke konkrétním okolnostem dané věci nelze

uloženou náhradní výsadbu hodnotit jako nepřiměřenou ve smyslu její nedostatečnosti. Pro

úplnost je třeba dodat, že stanovení přiměřené náhradní výsadby je záležitostí závislou na

konkrétních okolnostech, proto nelze účinně argumentovat počtem či násobkem v jiných

lokalitách uložených kusů dřevin k náhradní výsadbě. Pokud jde o metodický pokyn, tak ten

jednak není obecným právním předpisem, a jednak stanovuje obecný postup, přičemž konkrétní

okolnosti a specifika v něm z logiky jeho účelu, kterým je podání základního vodítka, nelze

postihnout.

42. Žalobce dále namítal, že jeho vyjádření a odvolání nebyla řádně vypořádána. S touto námitkou se

nelze ztotožnit, neboť řádné vypořádání se s odvolacími námitkami žalobce vyplývá ze

samotného textu žalovaného rozhodnutí, které je přehledně dle uplatněných odvolacích bodů

strukturováno. Stejně tak bylo obsahem správního spisu prokázáno, že žalobce byl jak v řízení

před správním orgánem I. stupně, tak v řízení před žalovaným řádně poučen o svých procesních

právech a že také svého práva vyjádřit se ve věci využíval. Není přitom smyslem odůvodnění

rozsudku přepisovat jednotlivé reakce žalovaného na odvolací námitky. To, že žalovaný odvolací

námitky vypořádal, vyplývá i z toho, že na rozhodnutí žalovaného odkazuje krajský soud ve

vztahu k jednotlivým žalobním námitkám, které odvolací námitky v podstatě kopírují. Ostatně

sama skutečnost, že ve správním řízení nebylo žalobcovým námitkám ze strany správních orgánů

obou stupňů přisvědčeno, porušení žalobcových procesních práv nezpůsobuje (např. rozsudek

NSS ze dne 27.10.2004, č.j. -41).

Shodu s prvopisem potvrzuje

-17-

Závěr a náklady řízení:

43. Krajský soud s ohledem na nedůvodnost veškerých žalobních námitek žalobu podle § 78 odst. 7

zamítl, přičemž opakuje, že se plně ztotožňuje s odůvodněním žalovaného rozhodnutí a

v podrobnostech na něj odkazuje.

44. Jako obiter dictum krajský soud dodává, že jakkoliv lze s ohledem na hodnotu lokality a na poslání

žalobce hodnotit zvolenou obranu žalobce jako dílčí krok ve snaze zamezit realizaci v budoucnu

zamýšlené výstavby plavebního kanálu Stupeň Přelouč II, je si v dané věci třeba uvědomit, jak již

bylo několikrát zdůrazněno, že žádost o povolení kácení byla podána z důvodu prokazatelně

nepůvodních invazivních dřevin právě v lokalitě, u níž je zájem na ochraně původních dřevin a na

ně navázaných cenných biotopů a zejména, že ponechání těchto nepůvodních invazivních dřevin

v tak cenné lokalitě by mohlo vést v delším časovém horizontu k jejímu znehodnocení. Pokud jde

o samotné kácení na základě rozhodnutí žalovaného ve spojení s rozhodnutím správního orgánu

I. stupně, je vhodné připomenout, že povolení kácení bylo limitováno datem 31. 3. 2018. Význam

výsledku tohoto soudního řízení tak lze vnímat spíše pro futuro.

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci ( ), když

žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdal. Pokud jde o

osoby zúčastněné na řízení, pak těm žádné náklady řízení nebyly přiznány, neboť 1. osoba

zúčastněná na řízení konkrétní náklady neuplatnila a 2. osoba zúčastněná na řízení se práva na

náhradu nákladů řízení vzdala. Ostatně krajský soud osobám zúčastněným na řízení neuložil

žádnou povinnost, z níž by bylo možno vznik nákladů řízení dovozovat ( a

contrario).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání

lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a

z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových

stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 25. dubna 2018

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje