Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 82/2014 - 87

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

žalobců: a) J. R.

b) Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Ústřední hasičská škola

Jánské Koupele, IČO 66144591

sídlem Moravice 136, 747 84

zastoupeni advokátkou JUDr. Hanou Reclíkovou

sídlem Masařská 323/6, 746 01 Opava

proti

žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28.října 117, 702 18 Ostrava

za účasti: Ing. T. V.

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23.5.2014 č.j. MSK 33844/2014, ve věci nakládání s povrchovými vodami,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobci se domáhali přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Vítkov ze dne 23.1.2014 č.j. . Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím bylo Ing. T. V. (dále jen „zúčastněná osoba“) povoleno nakládání s povrchovými vodami k využívání jejich energetického potenciálu na pozemku parc.č. X v k.ú. Moravice.

2. Žalobci v žalobě namítli, že 1) správní řízení trvalo od roku 2008, tedy po dobu 6 let byla zablokována jakákoliv jiná řízení. Komunikace mezi zúčastněnou osobou a prvostupňovým orgánem byla podle žalobců více než přátelská, řízení nemělo být přerušováno, ale zastaveno pro nedodání podkladů. Žalobce a) chtěl zabezpečit provoz odchovny ryb, žalobce b) měl zájem o obnovení malé vodní elektrárny, žalobci byli nad míru povolenou zákonem obtěžováni délkou řízení. 2) Dojde k nedostatku vody v řece – podstatným způsobem se v ní změní průtokové poměry. 3) Bylo rozhodnuto na základě neaktuálních, zastaralých posudků a vyjádření, které neodrážely současný stav věci. 4) Prvostupňový správní orgán odmítl převzít od žalobců jejich žádost s tím, že nebude projednávat nové žádosti, dokud nebude ukončeno toto řízení. Správní orgán mylně informoval žalobce, že si nemohou podat žádost o další povolení nakládat s povrchovými vodami. 5) Prvostupňový správní orgán nevyslyšel návrh žalobců na společné jednání se zúčastněnou osobou dne 6.1.2014.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, když žalobní námitky kopírují námitky odvolací. Zdůraznil k námitce 4), že není ničím podložena, nesouvisí s napadeným rozhodnutím, žalobcům nic nebránilo v podání žádosti. K námitce 5) poukázal na to, že dne 6.1.2014 žalobci pouze požádali o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

4. Zúčastněná osoba ve vyjádření podrobně zrekapitulovala vývoj správního řízení a veškeré své aktivity, které nakonec vedly k vydání napadeného rozhodnutí. Zdůraznila problémy spojené se získáním výjimky ministra zemědělství a následně vyjádření Povodí Odry s.p. (správce toku). Žalobci si velikost svých odběrů v letech 2007-2008 stanovili zcela sami a nebyli nijak ovlivněni zúčastněnou osobou, která podala žádost o odběr vody až v 8/2008. Žalobce b) je spolu se zúčastněnou osobou spoluzodpovědný za dodržování povolení. Žalobce a) má povolen odběr až jako „druhořadý“, tj. povolení pro žalobce b) v sobě obsahuje i množství vody pro žalobce a). Zúčastněná osoba se zcela ohradila proti poznámce o protěžování vodoprávním úřadem a navrhla zamítnutí žaloby.

5. Krajský soud rozhodl ve věci rozsudkem dne 15.9.2016 č.j. -59, který byl však Nejvyšším správním soudem zrušen dne 26.10.2017 pod č.j. -43, a to s odůvodněním, že krajský soud neoslovil všechny v úvahu přicházející zúčastněné osoby, konkrétně Český rybářský svaz, územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko, dále Obec Moravici a Povodí Odry, státní podnik.

6. Krajský soud tedy vyzval osoby zmíněné v odstavci 5. v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zda hodlají uplatnit právo zúčastněných osob, avšak ve stanovené lhůtě a ani později do dne rozhodnutí se žádná z těchto osob nepřihlásila jako zúčastněná osoba.

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Soud považuje za vhodné předeslat, že žalobní námitky (s výjimkou bodu 5) jsou formulovány velmi obecně, a ve stejném duchu budou soudem vypořádány, neboť není povinností soudu dohledávat či domýšlet za žalobce jednotlivosti, které by takto koncipované námitky konkretizovaly – to je věc úvahy žalobců a jejich zástupkyně – právní profesionálky.

9. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že zúčastněná osoba podala žádost o nakládání s povrchovými vodami k využívání jejich energetického potenciálu dne 11.8.2008, prvostupňový správní orgán vydal rozhodnutí poprvé v roce 2013, to bylo zrušeno žalovaným, poté opět v roce 2013, i toto rozhodnutí bylo zrušeno, následně dne 23.1.2014, o němž k odvolání žalobců rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím. Součástí správních spisů je Technicko ekonomické posouzení záměru na zřízení MVE Jánské Koupele z 15.12.2008 (Energotis, s.r.o., Ing. J. H., autorizovaný inženýr v oboru vodních staveb), v němž se autor zabýval rovněž vlivem záměru na platná povolení k nakládání s vodami žalobců a) a b), a to se závěrem, že nebudou ovlivněna, když koryto je pro požadovaný průtok dostatečně kapacitní. Dále se ve spisech nachází Hydrotechnický výpočet rozdělení průtoků – MVE Jánské Koupele z června 2012 (Ing. J. N., autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství), z jehož závěrů plyne, že s ohledem na doporučenou minimální hladinu vzdouvané vody nebude budoucím provozem MVE nijak dotčena možnost povoleného odběru vody z náhonu. Povodí Odry, státní podnik jako správce povodí a správce vodního toku Moravice ve stanovisku ze dne 4.10.2010 souhlasil s předmětným nakládáním s vodami a stanovil podmínky (např. aby bylo respektováno stávající povolení k nakládání s vodami, aby při provozu MVE nedocházelo k tzv. špičkování – tato podmínka byla převzata do podmínek rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 23.1.2014 – pozn. soudu). Stanovisko bylo dále doplněno dne 25.11.2010 a 3.10.2011, s tím, že Povodí Odry, státní podnik nemá námitek proti vydání povolení k nakládání s vodami.

10. K žalobní námitce 1) je možno uvést, že , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), potažmo , obsahují nástroje, které jsou k dispozici účastníkům řízení pro případ, že shledávají v postupu správních orgánů průtahy. Žalobci v žalobě neuvedli, zda, případně s jakým výsledkem těchto nástrojů využili. K průběhu řízení se vyjadřoval žalovaný již v předchozím rozhodnutí ze dne 13.5.2013 (řízení bylo dvakrát přerušeno z moci úřední z důvodu vyřešení vyvstalých předběžných otázek, dále vodoprávní úřad vyhověl žádostem osoby zúčastněné o prodloužení lhůt k dodání podkladů, a dále byly průtahy v řízení zapříčiněny zčásti opatřením Ministerstva zemědělství ČR, což nemohl ovlivnit ani vodoprávní úřad, ani osoba zúčastněná). Žalobci poté již žádnou námitku k délce řízení či průtahům v něm nevznesli, a to ani v odvolání proti rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 30.7.2013, ani ze dne 23.1.2014. Také k tvrzení, že komunikace mezi zúčastněnou osobou a prvostupňovým orgánem byla více než přátelská, neuvedli žalobci cokoli konkrétnějšího, takže lze opět jen obecně poukázat na institut námitek podjatosti, uplatnitelný ve správním řízení. Žalobní námitka 1) je nedůvodná.

11. Námitkami obdobnými jako jsou nyní žalobní námitky 2) a 3) se žalovaný zabýval již v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to podrobně na str. 4-5, kdy zejména poukázal na oba posudky předložené zúčastněnou osobou, a k namítané neaktuálnosti podkladů zdůraznil, že správce dotčeného vodního toku byl povinným účastníkem řízení a měl po celou dobu možnost se vyjadřovat. Soud souhlasí se závěry učiněnými žalovaným, a vzhledem k tomu, že žalobci v žalobě na toto téma již nic nového nevznesli, nepovažuje za nutné se k věci dále vyjadřovat. Pokud jde o „důkaz“ – vyjádření žalobce b) ze dne 9.6.2014, který je zmíněn v žalobě, tím se soud nezabýval, neboť z povahy věci nejde o důkazní návrh, ale o žalobní tvrzení, které by bylo třeba vtělit přímo do žaloby, což se v daném případě nestalo. Žalobní námitky 2) a 3) jsou nedůvodné.

12. Žalobní námitka 4) se poprvé objevila až v žalobě, proto na ni žalovaný mohl reagovat jen ve vyjádření, kde ji rezolutně odmítl. Tvrzení žalobců i zde zůstalo pouze ve velmi obecné rovině a nebylo podpořeno žádnými relevantními důkazními návrhy, které by bylo třeba provést v soudním řízení. To, že žalobce b) hodlal obnovit malou vodní elektrárnu (vyjádření Povodí Odry a.s. z roku 1997 a 1998, návrh na změnu územního plánu obce Moravice z roku 2011) nevypovídá zhola ničeho o tom, zda prvostupňový správní orgán odmítl převzít žádost žalobců. Ani z obsahu správních spisů se nic takového nepodává, proto soud považuje žalobní námitku 4) za nedůvodnou.

13. Pokud jde o 6.1.2014, podle obsahu správních spisů se tohoto dne dostavili žalobci spolu se svou právní zástupkyní k prvostupňovému správnímu orgánu a požádali o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům do 13.1.2014. Nic jiného se v písemnosti neuvádí a žalobci v žalobě nenavrhli k tomuto tvrzení žádné důkazní návrhy. Žalobní námitka 5) je nedůvodná.

14. Krajský soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou podle

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.

16. Výrok o náhradě nákladů osoby zúčastněné je odůvodněn , když soud jí neuložil žádné povinnosti v řízení a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání náhrady nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 8. března 2018

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje