Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 341/2017 - 54

- 55

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyň: a) V. N., a b) nezl. A. N., zast. Mgr. Bc. Ivou Jónovou, advokátkou se sídlem Bozděchova 97/2, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2017, čj. OAM-649/ZA-ZA14-K01-PD1-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 9. 2017, čj. -34,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené zástupkyni Mgr. et Bc. Ivě Jónové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 12 729,20 Kč, která jí bude proplacena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím vydaným dne 5. 5. 2017 žalovaný neprodloužil žalobkyním doplňkovou ochranu podle , o azylu, neboť politická a bezpečnostní situace na Ukrajině včetně místa dřívějšího pobytu žalobkyň se již uklidnila. Proti rozhodnutí se žalobkyně bránily u krajského soudu, který však zamítl jejich žalobu rozsudkem uvedeným v záhlaví.

[2] Žalobkyně (stěžovatelky) proto podaly proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítaly, že v oblasti, ze které pocházejí, nadále probíhají boje mezi separatistickými skupinami a vládními silami, používá se zde např. těžká raketová technika. Pro udělení doplňkové ochrany není potřeba individuální ohrožení – stačí ohrožení vyvolané obecnými podmínkami v zemi původu. Dále mají stěžovatelky obavy z osob, které se z války vracejí s psychickými potížemi. Nebezpečí jim hrozí také kvůli jejich ruskému původu, neboť na Ukrajině panují protiruské nálady v podobě tzv. rusofobie (vznikají např. hnutí podporující potlačování lidských práv osob s ruskou národností). Svá tvrzení se v předchozích řízeních stěžovatelky snažily prokázat články, soud však tyto zprávy nijak nehodnotil a neodůvodnil, proč tak učinil; jeho rozsudek je proto nepřezkoumatelný. Stěžovatelky mají za to, že žalovaný byl povinen zjišťovat také skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu, neboť ze správního spisu lze dovodit, že uváděly obavy z pronásledování kvůli svému etnickému původu; žalovaný je však nevyzval, aby svá tvrzení doplnily a prokázaly. To vede stěžovatelky k závěru, že žalovaný nezjistil dostatečně skutkový stav věci. Krajský soud se touto otázkou nezabýval, což také způsobuje nepřezkoumatelnost jeho rozsudku.

[3] Žalovaný odkázal na své rozhodnutí, obsah správního spisu, vyjádření k žalobě a na odůvodnění rozsudku krajského soudu. Navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.

[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti v souladu s zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS).

[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[6] NSS zkoumal, zda otázka aktuální bezpečnostní situace v Záporožské oblasti Ukrajiny, resp. její změna od roku 2015, je právní otázkou, kterou ve své judikatuře dosud neřešil. Zjistil přitom, že touto otázkou se zabýval v rozsudku ze dne 14. 2. 2018, čj. -48, ve věci manžela stěžovatelky a). Zde NSS dospěl k závěru, že aktuální bezpečnostní situace v této oblasti Ukrajiny je stabilizovaná a nehrozí zde újma, která by založila důvod k udělení či případnému prodloužení doplňkové ochrany.

[7] Stejně tak nemůže vést k přijatelnosti kasační stížnosti tvrzení stěžovatelek o rusofobii a obavám z pronásledování kvůli ruské národnosti. Žalovaný i krajský soud se těmito otázkami zabývali a jejich závěry jsou podloženy obsahem spisu; ostatně tvrzení, podle nichž se stěžovatelky cítí na Ukrajině osobně ohroženy kvůli svému ruskému původu, poprvé zazněla až v žalobě.

[8] Přijatelnost kasační stížnosti by zakládala nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS neshledal. Krajský soud se dostatečně věnoval zjištěním žalovaného i tvrzením stěžovatelek, popsal rozhodný skutkový stav a se všemi žalobními námitkami se řádně a srozumitelně vypořádal.

[9] Zákon o azylu a judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.

[10] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelek, a NSS ji proto odmítl podle

[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[12] NSS dále ustanovené zástupkyni přiznal odměnu za zastupování ( ). Jde o odměnu za dva úkony právní služby u každé ze dvou stěžovatelek [převzetí zastoupení a podání kasační stížnosti (4 x 3 100 Kč) podle a d), , (advokátní tarif), tj. 6 200 Kč za jednu stěžovatelku a 12 400 Kč za obě stěžovatelky; tato částka se pak v souladu s advokátního tarifu snižuje o 20 %, celkem tedy odměna za dva úkony pro dvě stěžovatelky činí 9 920 Kč]. Naproti tomu náhrada hotových výdajů podle (advokátní tarif) se nepočítá ke každému úkonu za každou stěžovatelku zvlášť – právě proto, že jde vždy o společný úkon pro všechny zastupované osoby ve smyslu advokátního tarifu. Na náhradě hotových výdajů tak náleží 2 x 300 Kč. Zástupkyně stěžovatelek je plátkyní DPH, soud proto zvýšil odměnu o částku 2 209,20 Kč odpovídající DPH ve výši 21 % z částky 10 520 Kč, celkem tedy odměna činí 12 729,20 Kč. Tato částka bude zástupkyni vyplacena z účtu NSS do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. března 2018

Daniela Zemanová předsedkyně senátu