Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 15/2018 - 30

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: I. T. G., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2017, č. j. OAM-151/LE-VL17-VL13-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2018, č. j. - 42,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2018, č. j. - 42, se ve výroku I. a II. zrušuje.

II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 10. 2017, č. j. OAM-151/LE-VL17-VL13-2017, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení o žalobě ani v řízení o kasační stížnosti.

IV. Soudem ustanovenému zástupci žalobce, Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se sídlem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti ve výši celkem 3.400 Kč. Tato částka bude zástupci žalobce vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního zastoupení žalobce nese stát.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví podle , o azylu, zastavil řízení ve věci žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany, neboť dne 9. 10. 2017 obdržel písemné prohlášení žalobce z téhož dne, kterým vzal svou žádost zpět.

[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, v níž namítal, že si zpětvzetí žádosti není vědom. Poukázal na skutečnost, že disponuje pouze minimální znalostí českého jazyka a nedisponuje žádnými znalostmi českého práva. O zastavení řízení a podstatě tohoto rozhodnutí se dozvěděl až doručením rozhodnutí žalovaného. Vyjádřil přesvědčení, že údajné zpětvzetí nebylo učiněno v průběhu pohovoru s žalobcem ani nebylo obsaženo ve veřejnéě, a nelze tedy s určitostí zjistit skutečný obsah jeho vůle. Podle žalobce je třeba zkoumat pravost a správnost soukroméy, jíž jeho zpětvzetí je.

[3] Krajský soud v Ostravě shora uvedeným rozsudkem výrokem I. žalobu zamítl, výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem III. určil ustanovenému zástupci odměnu ve výši 6 800 Kč. Krajský soud poukázal na skutečnost, že formulář zpětvzetí žádosti je vlastnoručně vyplněn žalobcem a je jím vlastnoručně podepsán. To, zda k vyplnění tohoto formuláře došlo v rámci pohovoru či bez pohovoru s žalobcem, není rozhodné. Za podstatné krajský soud označil, že uvedený formulář je opatřen razítkem a vlastnoručním podpisem tlumočníka, což znamená, že při vyplňování tohoto tiskopisu žalobcem byl tlumočník přítomen a nepochybně žalobci v případě potřeby obsah formuláře přeložil. Námitce žalobce, že si zpětvzetí žádosti o mezinárodní ochrany nebyl vědom a že se o něm a jeho důsledcích dozvěděl až doručením žalobou napadeného rozhodnutí, krajský soud nepřisvědčil. S ohledem na výše uvedené skutečnosti krajský soud neshledal ani důvod k pochybnostem, proč by zpětvzetí žádosti nebylo možné považovat za pravé a vyplněné žalobcem, který tímto způsobem vyjádřil svou vůli vzít žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti tomuto rozsudku krajského soudu kasační stížnost, v níž rovněž požádal o přiznání odkladného účinku. Setrval na svém závěru, že správní soud je povinen zkoumat autenticitu úkonu, kterým měl cizinec vzít svoji žádost zpět nejen s odkazem na obsah správního spisu, nýbrž i na základě tvrzení stěžovatele a vyhodnocení jeho skutečné vůle. Stěžovatel poukázal na rozsudek NSS ze dne 7. 9. 2005, sp. zn. , a uvedl, že i zdánlivě dostatečný projev vůle cizince vedoucí k zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany, může být za jistých okolností podroben soudnímu přezkumu z hlediska skutečného obsahu takového jednání. Stěžovatel trvá na tom, že jeho tvrzení, že si nebyl vědom obsahu a významu úkonu, jímž měl údajně vzít zpět svoji žádost o udělení mezinárodní ochrany, nemůže být přezkoumáváno pouze na základě spisového materiálu, nýbrž i s ohledem na další okolnosti, za nichž mělo k takovému úkonu dojít. Pokud by se správní soud spolehnul pouze na existenci tlumočnické doložky a podpis cizince na formuláři, jímž měla být vzata jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět, nebylo by možné zjednat nápravu v případě zpětvzetí žádosti učiněného za situace, v níž žadatel o mezinárodní ochranu není ve skutečnosti srozuměn s následky takového úkonu. Skutečný obsah vůle žadatele o mezinárodní ochranu musí být zkoumán i pomocí jiných důkazních prostředků a nelze se spolehnout pouze na přezkoumání splnění formálních náležitostí spisového materiálu.

[5] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že ze spisu vyplývá, že stěžovatel byl v řízení poučen o svých právech, mohl využívat pomoci neziskových organizací i pracovníků žalovaného. Žádost o mezinárodní ochranu vzal zpět ze své vůle, dobrovolně a tento úkon podepsal. Stěžovatel nezpochybnil, že se jedná naě o jeho podpis. Krajský soud se s námitkami stěžovatele přiměřeně vypořádal a své rozhodnutí dostatečně odůvodnil. Žalovaný má za to, že ve správním ani v soudním řízení nebyly porušeny právní předpisy ani mezinárodní závazky České republiky.

III. Posouzení kasační stížnosti

[6] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu , (dále jen „“) přípustná a přijatelná, a stěžovatel je v souladu s zastoupen advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s a 4 , v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.

[7] Kasační stížnost je důvodná.

[8] Z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že stěžovatel zpochybňuje zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, přičemž namítá, že je třeba se celkově zabývat autenticitou úkonu a nelze spoléhat pouze na formální náležitosti, tj. podpis účastníka řízení a tlumočnickou doložku.

[9] Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel předmětné zpětvzetí učinil na formuláři v českém jazyce, na kterém doplnil své jméno, datum narození, státní příslušnost, datum a podpis. V souvislosti s poukazem stěžovatele na formální náležitosti zpětvzetí a tlumočnickou doložku Nejvyšší správní soud konstatuje, že na zpětvzetí se nachází rovněž razítko Mgr. Pavla Kostelníka, tlumočníka jazyka ruského, a jeho podpis. Na tomto dokumentu však tlumočník nikde neuvedl, že by stěžovateli jeho obsah přeložil, popř. že by s ním stěžovatel vyjádřil souhlas. Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud dále zjistil, že stěžovatel v předcházejícím řízení o žádosti o mezinárodní ochranu uvedl moldavštinu jako jazyk, kterým je schopen se dorozumět. V tomto jazyce s ním byl také veden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, za přítomnosti pana Ing. Gheorghe Stanesca, tlumočníka z moldavského jazyka. Tento tlumočník stěžovatele posléze seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí žalovaného.

[10] Zpětvzetí stěžovatele sice formálně splňuje všechny podstatné náležitosti. Nelze však odhlédnout od toho, že došlo k situaci, kdy stěžovatel podepsal předpřipravený formulář zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v českém jazyce za přítomnosti tlumočníka z jazyka ruského, ačkoli v předchozím řízení i při následném převzetí rozhodnutí byl přítomen tlumočník z jazyka moldavského, který stěžovatel zmínil jako jediný jazyk, jímž je schopen se dorozumět. Ve správním spise se přitom nenachází žádná, z níž by vyplývala schopnost stěžovatele dorozumět se v českém jazyce, tj. v jazyce, v němž měl stěžovatel učinit zpětvzetí, či v ruském jazyce, tj. v jazyce tlumočníka, který byl u podpisu zpětvzetí přítomen. Nelze proto postavit najisto, zda a do jaké míry stěžovatel skutečně rozuměl obsahu úkonu, který činí, tj. zda si byl vědom toho, že bere žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět, neboť jako jediný jazyk, kterým je schopen se dorozumět, žalobce uvedl moldavštinu. V posuzované věci tudíž nelze argumentovat podpisem tlumočníka v neprospěch stěžovatele, jak to činí krajský soud. S ohledem na výše uvedené specifické okolnosti Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovateli, že jeho podpis a existence tlumočnické doložky na formuláři nedokládá, že byl dostatečně obeznámen a srozuměn s obsahem a následky tohoto úkonu, tj. že tento úkon byl řádně učiněn. Tuto otázku bude třeba v dalším řízení náležitě vyjasnit.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[11] Jelikož již v řízení před krajským soudem existoval důvod ke zrušení rozhodnutí žalovaného spočívající v tom, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu [ ], zdejší soud zrušil vedle výroků I. a II. rozsudku krajského soudu i rozhodnutí žalovaného [ ve spojení s ]. Výrokem III. rozsudku krajského soudu bylo rozhodnuto o odměně ustanoveného zástupce stěžovatele, kterou platí stát podle Proti tomuto výroku stěžovatel nijak nebrojil a ani k tomu není oprávněn. Žalovaný v dalším řízení bude vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu ( ve spojení s ), a bude proto na něm, aby vyjasnil a znovu posoudil, zda žalobce skutečně vzal svou žádost o mezinárodní ochranu řádně zpět, a zda tedy byl dán důvod pro zastavení řízení.

[12] Nejvyšší správní soud rozhodl o náhradě nákladů v řízení o žalobě a v řízení o kasační stížnosti dle Stěžovatel měl v řízení sice úspěch, avšak žádné uplatnitelné náklady mu nevznikly. Žalovaný byl v řízení neúspěšný, a právo na náhradu nákladů řízení tak nemá.

[13] Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ze dne 8. 11. 2017, č. j. – 19, ustanoven zástupce Mgr. Ladislav Bárta, advokát, se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava. Podle na konci zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.

[14] Nejvyšší správní soud proto přiznal ustanovenému zástupci stěžovatele v řízení o kasační stížnosti odměnu za 1 úkon právní služby (sepsání kasační stížnosti) podle , advokátní tarif, a to ve výši 3.100 Kč [srov. , advokátního tarifu] a náhradu hotových výdajů paušální částkou za tento úkon právní služby ve výši 300 Kč (srov. advokátního tarifu). Ustanovený zástupce nedoložil, že je plátcem DPH. Celkem proto činí odměna ustanoveného zástupce 3.400 Kč a bude mu vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

[15] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozhodl bezodkladně o kasační stížnosti samé, bylo by již nadbytečné rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. března 2018

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu