Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 23/2018 - 32

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Mgr. S. W., zast. JUDr. Janem Walterem, advokátem, se sídlem Volyňských Čechů 837, Žatec, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 4, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2018, č. j. 59112/2017-NH-30.1.4.-8.12.17, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2018, č. j. – 25,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2018, č. j. – 25, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Přehled dosavadního řízení

[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím podle , o svobodném přístupu k informacím, potvrdil postup Zdravotníhou se sídlem v Ústí nad Labem, který podle téhož zákona odložil žádost žalobkyně o poskytnutí informací.

[2] Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobu.

[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 1. 2018, č. j. – 25, věc podle postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem s odůvodněním, že v prvním stupni správního řízení rozhodoval o odložení žádosti Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, tedy správní orgán se sídlem mimo obvod působnosti Městského soudu v Praze. K projednání žaloby tak je podle městského soudu založena místní příslušnost Krajského soudu v Ústí nad Labem podle s ř. s., neboť zdravotní ústav má sídlo v obvodu tohoto krajského soudu.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[4] Proti tomuto usnesení městského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost, v níž namítala, že rozhodnutí žalovaného je rozhodnutím o stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Tato stížnost je prostředkem na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, a nikoli opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2013, č.j. – 25). Rozhodnutí žalovaného je proto třeba považovat za rozhodnutí vydané v prvním stupni. Místní příslušnost soudu se určuje podle místa jeho sídla, kterým je Praha. Místně příslušný je proto podle stěžovatelky Městský soud v Praze.

[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Posouzení kasační stížnosti

[6] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu přípustná. Nejvyšší správní soud v této souvislosti pro úplnost konstatuje, že kasační stížnost směřuje proti procesnímu usnesení městského soudu učiněnému v řízení o žalobě. Stěžovatelka proto s ohledem na závěry uvedené v bodech 28 a 29 usnesení rozšířeného senátu zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. – 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, nemusela být v řízení před Nejvyšším správním soudem zastoupena advokátem podle a nevznikla jí ani s podáním kasační stížnosti nová poplatková povinnost, neboť za řízení o žalobě je již zaplaceno.

[7] Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s a 4 , v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

[8] Kasační stížnost je důvodná.

[9] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná o posouzení, zda městský soud postupoval správně, když věc podle postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

[10] Podle , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[11] V posuzované věci se jedná o případ, kdy zdravotní ústav odložil žádost stěžovatelky o informace, která proti tomuto postupu podala stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, o níž rozhodl žalovaný podle § 16a odst. 6 písm. a) téhož zákona.

[12] Místní příslušností soudu k přezkumu takovéhoto rozhodnutí správního orgánu o stížnosti, se již Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne 13. 11. 2013, č. j. Nad 65/2013 – 25, na které přiléhavě poukazuje stěžovatelka v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto z tohoto usnesení vycházel i v nyní projednávané věci.

[13] Stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím lze podat v případě, kdy žadateli o informace nebyla poskytnuta požadovaná informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Tuto stížnost je proto třeba považovat za jiný prostředek na ochranu proti postupu povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace, a nikoli za řádný opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu. Rozhodnutím napadeným projednávanou žalobou podanou podle a násl. tak, jak je formulována, je rozhodnutí žalovaného o stížnosti, nikoli úkon povinného subjektu – zdravotníhou, kterým dle názoru stěžovatelky nesprávně reaguje na její žádost o poskytnutí informací. Správním orgánem, který vydal v prvním stupni (a zároveň posledním stupni, neboť dle věty druhé zákona o svobodném přístupu k informacím proti němu není přípustný řádný opravný prostředek) rozhodnutí, jehož zrušení se dle žaloby stěžovatelka domáhá, proto není zdravotní ústav, ale žalovaný. Vzhledem k tomu, že sídlo žalovaného je v obvodu Městského soudu v Praze, je tento soud podle místně příslušný k projednání věci.

[14] Nejvyšší správní soud v této souvislosti upozorňuje, že městský soud bude v dalším řízení muset zohlednit budoucí rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci sp. zn. . V této věci se rozšířený senát má vyjádřit k otázce, zda rozhodnutí o stížnosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím je rozhodnutím, kterým se zakládají, mění nebo závazně určují práva jednotlivců, a které tedy může být napadeno žalobou dle Pokud by rozšířený senát dospěl závěru, že napadené rozhodnutí není rozhodnutím ve smyslu , bylo by případně namístě, aby městský soud stěžovatelce postupem dle umožnil upravit žalobní petit tak, aby odpovídal rozhodnutí rozšířeného senátu v citované věci.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[15] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené usnesení městského soudu podle zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť zde je dán důvod kasační stížnosti dle – nesprávné posouzení právní otázky městským soudem.

[16] Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí městského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je tento vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí ( ). Na městském soudu, který je místně příslušný k projednání věci, tak bude, aby se věcí meritorně zabýval.

[17] V rozhodnutí ve věci městský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. března 2018

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu