Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 A 66/2017 - 50

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry

Balejové a soudkyň JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci

Žalobce: R. Č.

bytem P. P. 543, 386 01 S.

zast. Jiřím Hřídelem, advokátem sídlem Fráni Šrámka 136, 397 01 Písek

proti

žalovanému: Krajský úřad Jihočeský kraj

sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29. 8. 2017, č. j. KUJCK 102254/2017/ODSH

za účasti: I) P. K., bytem N. Š. 330, 386 01 S.

II) P. V., bytem P. 20, 386 01 S.

III) Město Strakonice, sídlem V. n. 2, 386 01 S.

takto:

I. Rozhodnutí krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 29. 8. 2017 č. j. KUJCK

102254/2017/ODSH a rozhodnutí Městského úřadu ve Strakonicích ze dne 26. 1. 2017

č. j. MUST/004713/2017/OD/rod se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Pokračování - 2 - 50A 66/2017

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů

od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

III. Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 18. 10. 2017 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce

domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2017 č. j. KUJCK

102254/2017/ODSH, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu

ve Strakonicích o změně stavby před jejím dokončením.

2. V žalobě se namítá, že došlo k nesprávné aplikaci hmotného práva a porušení procesních

předpisů, které měly za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Pro stavebníka P. V. bylo

speciálním stavebním úřadem vydáno dne 30. 11. 2012 povolení ke stavbě obslužné komunikace.

Stavba byla zahájena po skončení platností stavebního povolení. Přitom je v rozporu

s projektovou dokumentací, konkrétně se jedná o nedodržení šíře komunikace, sklon a spád

komunikace, nesprávné složení vrstev komunikace a provádění stavby svépomocí místo

autorizovanou osobou. Proto žalobce požádal o provedení kontrolní prohlídky stavby za účelem

ověření, zda ta je v souladu s projektovou dokumentací. Prohlídka se uskutečnila 19. 5. 2016,

přičemž bylo zjištěno, že stavba projektové dokumentaci neodpovídá co do šíře, sklonu a spádu,

vedle komunikace nachází se deponie zeminy, není k dispozici stavební deník a není doloženo,

zda stavbu provádí a.s. Znakon. Žalobci bylo uloženo, aby stavbu uvedl do souladu

s projektovou dokumentací a odstranil deponii zeminy. Z toho plyne, že v době kontrolní

prohlídky stavba neodpovídala schválené projektové dokumentaci.

3. Žalobce v řízení o změně stavby před dokončením podal námitky proti upravené stavební

dokumentaci, které se vztahovaly k neexistující osobě projektanta, absence řádné projektové

dokumentace a bylo poukázáno na faktické provedení žádané změny před jejím povolením

svépomocnou činností stavebníka.

4. Odvolací námitka, že J. M. není veden v seznamu autorizovaných osob, byla odbyta odkazem na

červené razítko se státním znakem.

5. Při kontrolní prohlídce před podáním žádosti byly provedeny změny a tato námitka byla

žalovaným vypořádána tak, že výsledek řízení by dopadl stejně, ať by se jednalo o změnu stavby

před jejím dokončením, či bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Dovozuje se, že zúžení

komunikace, její sklon a spádování žalovaný řadí mezi nepodstatné odchylky. To je v rozporu

s nařízením stavebního úřadu o tom, že stavebník má uvést stavbu do souladu s projektovou

dokumentací.

6. Hydrologické poměry v místě jsou hodnoceny na základě fotodokumentace pořízené jiným

účastníkem řízení. Přitom z této dokumentace ohledně hydrologických poměrů neplyne vůbec

nic. Deponie zeminy pak předmětem řízení o změně stavby před jejím dokončením není.

7. Odvolací námitkou byly výhrady k tomu, jak se stavební úřad vypořádal s námitkami

proti stavebníkem předložené projektové dokumentaci. Nesprávný a nesrozumitelný je závěr

žalovaného o zkoumání soukromoprávních aspektů stavby. Uzavírá se, že rozhodnutí je ve svém

odůvodnění nedostatečné, místy nesrozumitelné, a tudíž nepřezkoumatelné jakož i nesprávné.

Dovozuje se, že bylo vydáno vyloučenou osobou.

Pokračování - 3 - 50A 66/2017

8. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Vyjadřuje nesouhlas se žalobním tvrzením o tom, jak žalovaný

nahlíží judikaturu, avšak žalovaný se vyjadřoval nikoli k judikatuře, ale komentářové literatuře.

Materiální rozdíl mezi řízením o změnu stavby před jejím dokončením a dodatečným povolením

stavby není. K uložení deponie, o níž stavebník tvrdí, že patří žalobci, byl učiněn úsudek,

že k odtokovým změnám v daném prostoru nedošlo. Námitku vztahující se k autorizované

osobě, která vyhotovila projektovou dokumentaci, žalovaný dostatečně vypořádal. Na stavebním

úřadu je hodnotit veřejnoprávní aspekty povolované stavby, kdežto institut věcného práva je

institutem soukromoprávním. K uplatněné námitce podjatosti oprávněné úřední osoby

s právnickým vzděláním se uvádí, že ta vydala řadu rozhodnutí a v měsíci září zaměstnanecký

poměr ukončila. Žalobci přitom nic nebránilo námitku podjatosti uplatnit v průběhu odvolacího

řízení, což se však nestalo.

9. Jako osoby na řízení zúčastněné se přihlásili P. K., P. V. a Město Strakonice. K věci samé nebylo

jimi vyjádření podáno.

10. Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti.

11. Stavebník podal dne 6. 3. 2016 žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Odkázal

na stavební povolení ze dne 30. 11. 2012, změna stavby je popisována tak, že stavba byla

provedena v souladu se stavebním povolením, v místě, kde stojí vzrostlá borovice, směrem

k výjezdu na stávající místní komunikaci došlo k zúžení. Důvodem je skutečnost, že stavebník

neobdržel povolení ke kácení tohoto stromu. V závěru žádosti se uvádí, že zároveň došlo

k celkovému zúžení obslužné komunikace z 6 m na 5,5 m.

12. K žádosti byla připojena projektová dokumentace na obslužnou komunikaci – prodloužení

sjezdu, přičemž dokumentace zachycuje skutečné provedení. V příslušných řezech se uvádějí

kóty, složení komunikace a tloušťka jednotlivých vrstev. Projektovou dokumentaci vyhotovil J.

M. autorizovaný technik pro pozemní stavby, dále se uvádí ČAIK a číslo 0100671.

13. K projektu označeném jako skutečné provedení stavby, na němž je doplněno, že jedná se

o navrhovanou situaci, se vyjadřoval dopravní inspektorát Policie. Byl udělen souhlas s návrhem

na zúžení obslužné komunikace podle předložené projektové dokumentace. V této písemnosti

ze dne 24. 3. 2016 se uvádí, že v případě stavebních prací na komunikaci musí být Policie

v dostatečném předstihu před zahájením stavebních prací požádána o nové stanovisko ve vztahu

k označení pracovního místa. Vedle takto uděleného souhlasu ze dne 24. 3. 2016 byl vydán

souhlas k lokálnímu zúžení obslužné komunikace na 4 – 4,5 m. V blízkosti stojící vzrostlé

borovice je tu další souhlas téhož orgánu z 27. 4. 2016 k zúžení komunikace ze schválené šíře 6 m

na šíři 5,5, m.

14. V průběhu zahájeného řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením se dne 19. 5. 2016

uskutečnilo ústní jednání spojené s místním šetřením. Protokol neobsahuje žádná zjištění učiněná

speciálním stavebním úřadem, odkazuje se na námitky podané Městem Strakonice a bylo sděleno,

že stavebník se vyjádří dodatečně.

15. Žalobce podal námitky, ve kterých poukázal na to, že stavba byla fakticky změněna a vymezil se

proti projektové dokumentaci a způsobu provádění stavby.

16. Další projektová dokumentace o skutečném provedení stavby byla vypracována J. M. a jako

zodpovědný projektant je uveden S. B., autorizovaný technik pro dopravní stavby, specializace

nekolejová doprava, ČKAIT- 0007834. Dokumentace je datována v únoru 2016. Podle průvodní

a technické zprávy změna spočívá v zúžení komunikace se zřetelem k ochraně vzrostlé borovice.

Pokračování - 4 - 50A 66/2017

Dále k změně původního záměru dochází u vrchního krytí obslužné komunikace, kdy

v návaznosti na vybudovaný sjezd k parcele č. 194/7, kdy byl použit asfaltový recyklát, navrhuje

se zhotovit vrchní kryt obslužné komunikace z téhož materiálu.

17. Rozhodnutím ze dne 26. 1. 2017 byla změna nedokončené stavby obslužné komunikace

na konkrétních pozemkových parcelách v kat. úz. Přední Ptákovice, obec Strakonice povolena

podle předložené projektové dokumentace. Změna stavby spočívá v lokálním zúžení komunikace

5 m na 4,5 m a rozhraní pozemků č. 194/1 a 191/29 a celkovém zúžení komunikace ze schválené

šíře 6 m na šíři 5,5 m a provedení svrchní vrstvy z živičného recyklátu. Námitky žalobce byly

vyhodnoceny jako bezpředmětné, poukazuje se na souhlas dopravního inspektorátu Policie,

k předložené projektové dokumentaci se uvádí, že ta byla vyhotovena autorizovanými techniky,

jimž byla udělena autorizace ČKAIT. Vyjadřuje se nesouhlas s tím, že stavba byla již provedena,

avšak bylo shledáno, že dosud dokončena není a probíhá, a tudíž zkolaudována není. Proto lze

o změnu stavby před dokončením v průběhu stavby požádat.

18. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání v podstatě z důvodů odpovídajících žalobním

bodům.

19. Odvolání bylo projednáno napadeným rozhodnutím, které je odůvodněno tím, že tu není důkaz

o tom, že stavba byla již ukončena. Dokumentace ke stavbě byla pouze pozměněna tím, že došlo

k úpravě projektové dokumentace. Nepodstatné odchylky vzniklé při provádění stavby mohou

být projednány v řízení o povolení stavby před jejím dokončením namísto v řízení o odstranění

stavby a v jeho rámci o jejich dodatečném povolení. Šlo by o přepjatý formalismus. Stavebník

rozprostřením zeminy nezměnil odtokové poměry, deponii odložil právě žalobce na cizí

pozemek. Fotodokumentace pořízená stavebníkem prokazuje, že hydrologické poměry v místě

zůstaly nezměněny. Projektová dokumentace byla vyhotovena autorizovanými osobami a je

opatřena razítky těchto osob s uvedením čísel, pod nimiž jsou jako autorizované osoby vedeny

u ČKAIT, razítko je opatřeno státním znakem. Výhrady k projektové dokumentaci nejsou blíž

konkretizovány. Hodnocení titulu stavebníka k pozemku, na němž má být stavba umístěna, není

v kompetenci správního orgánu.

20. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle v mezích daných

žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

21. Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením.

Rozhodování o takové změně je regulováno ustanovením § 118 stav. zák. Ustanovení § 118

odst. 1 zákona ukládá stavebníkovi povinnost provádět stavbu v souladu se stavebním

povolením. Rozhodování o změně stavby upravuje § 118 odst. 3 zákona, přičemž žádost o vydání

takového povolení vyžaduje mimo jiné porovnat stav mezi stavbou, tak jak je povolena

podle ověřené projektové dokumentace a navrhované změny. Jedná-li se o rozhodování

o navrhovaných změnách, pak to znamená, že takové změny nemohou již být fakticky

prováděny. Ze spisové dokumentace však vyplývá, že v projednávané věci tomu tak není,

že silniční stavební úřad rozhodoval již o změnách, s jejichž realizací bylo stavebníkem započato.

Stavební úřad provedl dne 19. 5. 2016 ústní jednání, které podle názvu protokolu z tohoto data

mělo být spojeno s místním šetřením. Žádná zjištění o stavu stavby však v protokolu o tomto

úkonu zaznamenány nejsou. Uvádí se pouze vyjádření účastníků, přičemž zástupkyně

majetkového odboru městského úřadu podala písemné vyjádření a námitky, stavebník uvedl,

že se vyjádří do 30. 6. 2016. Ve stejné lhůtě se měl vyjádřit další účastník řízení J. V. Žalobce byl

místního šetření podle prezenčníy rovněž přítomen, jeho stanovisko v protokolu zachyceno

není. Okolnost, že došlo k faktickému zahájení změny stavby, vyplývá z vyjádření žalobce o

seznámení s podklady pro rozhodnutí a takovou skutečnost lze dovodit z vyjádření dalších

Pokračování - 5 - 50A 66/2017

účastníků řízení. Požaduje-li zákon v prve uvedené právní normě, že o změně stavby před jejím

dokončením lze rozhodovat pouze před faktickou realizací takové změny, pak není takový

zákonný požadavek prokázán. Skutečnost, že rozhodovat o změně stavby před jejím dokončením

lze výlučně za situace, kdy nebylo se změnou stavby započato, lze dovodit nejen z toho, že

požaduje se v projektu navrhované změny vyznačit, ale odpovídá to též povaze tohoto institutu

tím spíše za situace, kdy na řízení o změně stavby se přiměřeně vztahují předpisy o stavebním

řízení. Pokud však před vydáním rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením stavebník

práce zahájil a tím se odchýlil od stavebního povolení, které je povinen respektovat, musí být

taková změna stavby projednaná postupem podle § 129 stav. zák. Vyvstala totiž situace

předpokládaná ustanovením § 129 odst. 1 písm. b) zákona, protože stavebník prováděl stavbu

účelové komunikace v rozporu se stavebním povolením. To je povinen respektovat, jak plyne z §

118 odst. 1 věta první stav. zák.

22. V souzené věci stav rozestavěnosti dané stavby v určitých obrysech vyplývá z vyjádření účastníků

řízení, silniční stavební úřad, který prováděl místní šetření na místě samém, nezjistil o stavu

rozestavěnosti vůbec nic, jestliže v protokolu o tomto úkonu žádná svá zjištění neuvedl.

Požaduje-li se pro vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením,

aby s takovou změnou stavby nebylo započato, pak rozhodnutí nelze

považovat za přezkoumatelné, chybí-li tu podklad o fázi rozestavěnosti stavby. Stavebníkovi jistě

nic nebránilo stavbu zahájit podle ověřené projektové dokumentace připojené ke stavebnímu

povolení, avšak zjistil-li stavebník dodatečně, že podle schválené projektové dokumentace

postupovat nemůže, protože mu chybí povolení ke kácení borovice stojící poblíž navržené

komunikace, pak bylo zapotřebí v okamžiku nevydání povolení ke kácení stromu o změnu

stavebního povolení požádat.

23. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že správní orgány obou stupňů dostatečně nerozlišily

rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením a dodatečným povolením stavby

pro případ, kdy stavebník při provádění stavby odchýlil se od projektové dokumentace.

Poznamenává se, že právní názor žalovaného uvedený v odůvodnění napadeného rozhodnutí

o aplikaci § 118 stav. zák na stavbu nedokončenou není správný. Ustanovení § 129 odst. 1

písm. b) totiž dopadá nejen na stavby dokončené v rozporu se stavebním povolením, ale též

na stavby, které stavebník ještě provádí a činí tak v rozporu s projektovou dokumentací. To je

z odkazovaného právního předpisu zcela zjevné, je-li rozlišováno mezi prováděnou a provedenou

stavbou. To se vztahuje jak na situaci, kdy nebylo žádné stavební povolení vydáno, tak na stav,

kdy se v rozporu s takovým povolením postupuje.

24. Uvádí-li se v žalobě, že se stavbou komunikace stavebník započal v době, kdy platnost

stavebního povolení vypršela, pak toto tvrzení nelze na podkladě předložené spisové

dokumentace přezkoumat. Oproti původnímu povolení měla povolovaná změna spočívat

v úpravě šíře komunikace a změně povrchového materiálu. O změně sklonu a spádu komunikace

není ve spise založen žádný podklad a z protokolu o místním šetření nevyplývá, na jaké odchylky

oproti stavebnímu povolení měl žalobce v průběhu místního šetření odkázat, jestliže protokol

žádná zjištění silničního stavebního úřadu a vyjádření žalobce neobsahuje. Žalobcem tvrzené

skutečnosti, které měly být shledány při místním šetření dne 19. 5. 2016, zaznamenány nejsou

a jak již soud uvedl v předchozí pasáži rozsudku, sama tato skutečnost má za následek

nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Okolnost, že tu je rozdíl v šíři komunikace,

je nesporná, o změně sklonu a spádu nejsou ve spisové dokumentaci žádné informace, což však

neznamená, že takové rozdíly oproti původní projektové dokumentaci tu nejsou, jestliže silniční

stavební úřad svá zjištění z místního šetření vůbec nezachytil. Správní orgány obou stupňů

nereagovaly na žalobcovy námitky o tom, že komunikace není stavěna odbornou organizací,

ani na chybějící stavební deník.

Pokračování - 6 - 50A 66/2017

25. Soud nesdílí názor žalobce, že vypořádání odvolací námitky o neexistujících osobách projektantů

jsou faktickým výsměchem. Projektová dokumentace je totiž označena razítkem obou

autorizovaných osob, které vydává ČKAIT, v obou razítkách je uvedeno číslo, pod kterým je ten

který technik v seznamu autorizovaných osob zapsán. Žalovaný se neomezil pouze na to,

že dokumentace je ověřena červeným razítkem se státním znakem, ale zabýval se oprávněním

podat projektovou dokumentaci poněkud šířeji, než se tvrdí v žalobě.

26. Naproti tomu má žalobce pravdu, že zůstalo nerozlišeno, bylo-li s požadovanou změnou stavby

fakticky započato či nikoli. Případná již realizovaná změna stavby oproti stavebnímu povolení

nebyla hodnocena a nelze proto dovodit, zda a jakým způsobem by bylo možno v následujících

řízeních takovou odchylku zhojit. Není dostatečně zřejmé, zda jedná se o nepodstatnou odchylku

při provádění stavby, jak se uvádí v napadeném rozhodnutí, a proto v souzené věci případnou

záměnu rozhodování o povolení změny stavby před jejím dokončením a rozhodování

o dodatečném povolení stavby nelze nahlížet jako přepjatý formalismus. Pro souzenou věc má

tak rozhodný význam, že tu nejsou žádná objektivní zjištění o stavu stavby v době rozhodování.

Vyvýšení stavby komunikace u nemovitosti žalobce o 46 cm není napadeným rozhodnutím

hodnoceno a právě pro nedostatečný podklad pro rozhodování není ani doloženo.

27. O tom, jak má být naloženo s deponií zeminy, bylo s největší pravděpodobností pojednáno

ve stavebním povolení. To však soudu nebylo dáno k dispozici. Nelze proto přezkoumat,

jak stavebník s deoponií zeminy naložil a učinil-li tak v souladu se stavebním povolením. Rovněž

není zřejmé, kdo zeminu do konkrétního prostoru uložil, zda to byl stavebník či jiný subjekt.

Účastník řízení J. V. není největší pravděpodobností specialistou pro posouzení hydrologických

poměrů, a proto při rozhodování nelze z úsudku tohoto účastníka řízení vycházet. Předložená

fotodokumentace pak pro posouzení hydrologických poměrů nemá žádný vypovídající význam.

28. V žalobě není konkretizováno, v čem spočívá chyba projektové dokumentace, přičemž na soudu

není, aby za žalobce takovou vadu projektové dokumentace vyhledával.

29. K žalobnímu bodu o vypořádání námitek je zapotřebí uvést, že námitky jsou podávány v řízení

před správním orgánem prvního stupně a tyto námitky je zapotřebí vypořádat. Způsob

vypořádání námitek pak představuje námitku odvolací, kterou je zapotřebí projednat.

V rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením byly žalobcovy námitky označeny jako

bezpředmětné, projektová dokumentace byla nahlédnuta jako dostačující a uvádí se, že byla

vyhotovena autorizovanými osobami. Vypořádání odvolací námitky o nepostačujícím vypořádání

námitek účastníka řízení nelze považovat za zcela správné, požaduje-li se po odvolateli označení

právního předpisu, který měl být porušen. Právní zjištění je na správním orgánu, na žalobci je pak

označení skutkové, co v projektové dokumentaci postrádá, případně je vadné. Vypořádání dané

odvolací námitky proto správné není.

30. Doložení práv stavebníka k pozemkům, na nichž stavba měla být umístěna, mělo být vyřešeno

v řízení o vydání stavebního povolení, v souzené věci bylo pak rozhodovat o změně stavby, ať již

bylo s touto změnou fakticky započato či nikoli. Vztah k pozemkům, na nichž je daná stavba

situovaná, by přicházel v úvahu posuzovat výlučně tehdy, došlo-li v tomto ohledu k nějakým

změnám.

31. K námitce podjatosti oprávněné úřední osoby působící u žalovaného soud především podotýká,

že žádná námitka podjatosti vůči této úřední osobě nebyla v průběhu odvolacího řízení

uplatněna. Po ukončení řízení o odvolání tak již učinit nelze. Okolnost, jakým způsobem bylo

odvolání vypořádáno, nevyvolává žádnou pochybnost o tom, zda konkrétní oprávněná úřední

Pokračování - 7 - 50A 66/2017

osoba nebyla z projednávání věci vyloučena. Skutečnost, že rozhodnutí je vadné a obstát nemůže,

ještě neznamená, že oprávněná úřední osoba byla z projednávání věci vyloučena. Pochybnost

o tom, že o odvolání mohla rozhodovat oprávněná osoba, která mohla být vyloučena, nezakládá

ani možnost, že se zřetelem k místu bydliště se může se stavebníkem znát. Z úřední činnosti je

pak soudu známo, že tato oprávněná úřední osoba nevydala pouze jediné rozhodnutí ve věci

žalobce, ale rozhodovala v řadě jiných věcí podepsaným soudem projednaných. Soud podotýká,

že odůvodnění napadeného rozhodnutí nenahlíží jako výsměšné, jak se uvádí se v žalobě, ale jde

o rozhodnutí, které je vadné a nemá oporu v předložené spisové dokumentaci. O výsměšnosti

odůvodnění tu nemůže být řeči, odpovídajícím výrazem je nesprávnost či nepřezkoumatelnost

napadeného rozhodnutí.

32. Soud proto uzavřel, že řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí trpí vadami, chybí-li tu

objektivní podklad osvědčující stav stavby, o které bylo rozhodováno, v důsledku čehož je

napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důkazů. Žalovanému je dále zapotřebí

vytknout nesprávný právní názor o aplikaci předpisů o změně stavby před jejím dokončením

a rozhodování o stavbě prováděné v rozporu se stavebním povolením.

33. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle napadené rozhodnutí zrušil

a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

34. Postupem podle zrušil současně soud rozhodnutí prvostupňové, které je stiženo

stejnými vadami jako rozhodnutí napadené.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti,

že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka

11.228 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, odměnu advokáta za dva

úkony právní služby po 3.100 Kč, dvakrát režijní paušál po 300 Kč a dalších 1.428 Kč na dani

z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem.

36. O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle ,

podle kterého osoby na řízení zúčastněné mají právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti

s plněním povinností uložených soudem. Jestliže soud osobám na řízení zúčastněným žádné

povinnosti neuložil, nemají tyto osoby právo na náhradu nákladů řízení.

37. Podle a b) nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání,

protože napadené rozhodnutí je zrušováno pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů

a skutkový stav, ze kterého bylo vycházeno, je v rozporu se spisovou dokumentací. Ta vyžaduje

zásadní doplnění v zájmu zjištění, jak se realizovaná stavba odchyluje od stavby původně

povolené. To má pak význam pro další procesní postup.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává v pěti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje

se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty

na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

[OBRÁZEK]Pokračování - 8 - 50A 66/2017

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu

a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových

stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 1. února 2018

JUDr. Věra Balejová v.r.

předsedkyně senátu