Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 88/2017 - 49

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a

soudců JUDr. Pavla Kumprechta a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: P. S., bytem X, zast.

JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem KVB advokátní kancelář s. r. o., se sídlem

Teplého 2786, Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem

Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným

zásahem správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Obsah žaloby

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 19. 4. 2017 žalobu na ochranu před nezákonným

zásahem správního orgánu. Uvedl, že na základě jeho žádosti vydal Městský úřad Jičín,

odbor životního prostředí, závazné stanovisko ze dne 13. 4. 2016, č. j.

MuJc/2016/10607/ZP/Smo, k zásahu žalobcova stavebního záměru do krajinného rázu,

kterým vyjádřil nesouhlas s umístěním tohoto stavebního záměru, neboť by se mělo prý

jednat o nepřípustný zásah do krajinného rázu ve smyslu

Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně

přírody a krajiny“).

2. V rámci přezkumného řízení vedeného dle a násl. , ,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), týkajícího se tohoto závazného

stanoviska, vydal pak žalovaný rozhodnutí ze dne 29. 6. 2016, č. j. KUKHK-

16694/ZP/2016-9, kterým výše uvedené závazné stanovisko zrušil především pro jeho

nepřezkoumatelnost.

2

3. Následně vydal Městský úřad Jičín, odbor životního prostředí, nové nesouhlasné stanovisko

ze dne 24. 8. 2016, č. j. MuJc/2016/23762/ZP/Smo, kterým tento dotčený správní orgán

opětovně vyjádřil nesouhlas s umístěním stavebního záměru žalobce – „EKOCENTRUM

ČTYŘLÍSTEK“, který obsahuje stavbu tří objektů na pozemcích p. č. 546/3, 547/3 a 562

vše v k. ú. Čejkovice u Jičína a na pozemku p. č. 452/2 v k. ú. Podhradí u Jičína společně s

komunikací a parkovacím stáním.

4. Žalobce podal podnět žalovanému, jakožto nadřízenému správnímu orgánu, k zahájení

dalšího přezkumného řízení ve smyslu a násl. , protože byl a je

přesvědčen o tom, že vydané závazné stanovisko je nezákonné, je i v rozporu s územním

plánem dotčené obce, a představuje tak též zásah do ústavně zaručeného práva na

samosprávu ve smyslu a y.

5. Na základě žalobcova podnětu žalovaný usnesením ze dne 3. 11. 2016, č. j. KUKHK-

36106/ZP/2016-3, zahájil z moci úřední další přezkumné řízení ve smyslu § 94 a násl.

. Následně dne 8. 11. 2016 vydal žalovaný usnesení, č. j. KUKHK-

36106/ZP/2016-4, kterým byl ustanoven znalec J. V. Znalec byl pověřen odborným

posouzením krajinného rázu dle § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobce byl dne

16. 12. 2016 seznámen se znaleckým posudkem.

6. Posléze - v souladu s výzvou žalovaného – žalobce předložil své vyjádření účastníka řízení ke

shromážděným podkladům rozhodnutí ze dne 11. 1. 2017, ve kterém žalovanému mj.

navrhoval, aby znalecký posudek vypracovaný znalcem J. V. neužil jako důkazní prostředek.

Dále žalovanému navrhl, aby na základě shromážděných skutkových podkladů a z nich

zjištěného skutkového stavu sám provedl výklad neurčitých právních pojmů obsažených v §

12 zákona o ochraně přírody a krajiny a následně změnil nesouhlasné závazné stanovisko, in

eventum nesouhlasné závazné stanovisko zrušil a věc vrátil Městskému úřadu Jičín k novému

projednání.

7. Dne 9. 2. 2017 bylo žalobci doručeno usnesení žalovaného, č. j. KUKH-36106/ZP/2016-11,

ze dne 9. 2. 2017, kterým žalovaný zastavuje přezkumné řízení ve věci závazného stanoviska

Městského úřadu Jičín, odboru životního prostředí, s odkazem na § 97 odst. 1 správního

řádu.

8. Žalobce je přesvědčen, že zastavení přezkumného řízení proběhlo v tomto případě ve zcela

zjevném rozporu se zákonem, skutkovým stavem i ustálenou judikaturou. Žalovaný správní

orgán zásadně pochybil a zastavil přezkumné řízení zcela nepřezkoumatelně a bez řádného

odůvodnění. Zastavení řízení takovýmto způsobem podstatně zasáhlo do práv žalobce,

pročež se musí bránit jediným zákonným způsobem, který je mu v tomto případě poskytnut,

tedy zásahovou žalobou dle a násl. , ,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „”).

9. Tu odůvodnil následovně:

10. Pokud jde o přípustnost dané žaloby, tak žaloba je podávána proti postupu správního

orgánu, který spočívá ve vydání usnesení o zastavení řízení vedeného z moci úřední, které se

poznamenává do spisu. Dle žalobce Nejvyšší správní soud již ve své judikatuře zohlednil

legální možnost bránit se zásahovou žalobou proti nezahájení řízení vedeného z moci úřední,

přičemž žalobce uvádí, že se v tomto případě jedná o situaci typově podobnou, neboť v jeho

věci bylo vedeno řízení zahájené z moci úřední, nicméně nebylo zákonně ukončeno, což v

konkrétním případě přímo zasáhlo do jeho práv.

11. Žalobce je přesvědčen, že zastavení přezkumného řízení v jeho konkrétním případě, které

proběhlo zcela v rozporu se zákonem a nepřezkoumatelně, musí být soudně přezkoumatelné

už jen z toho důvodu, že zásadním způsobem zasahuje do jeho práv i pro futuro, a bude-li mu

odepřena soudní ochrana, pak bude připuštěno takové pochybení na straně orgánu veřejné

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.

3

moci, které bude mít podstatné přesahy do žalobcovy právní sféry chráněné téžu

základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména

do výkonu jeho vlastnických práv.

12. V žalobcově případě sice došlo po formální stránce k zastavení řízení ve smyslu § 97 odst. 1

, nicméně materiálně se situace blíží mnohem více právnímu stavu, kdy se

správní orgán v rámci vedeného správního řízení nijak nevypořádával s právy účastníků

řízení, jejich tvrzeními a dalšími věcmi, jež vyšly najevo v průběhu řízení, ale pouze běžící

řízení ukončil, a to bez dalšího. Žalovaný se tak de facto vrátil zpět k okamžiku obdržení

podnětu a rozhodl, že přezkumné řízení vůbec nemělo být zahájeno, čímž však nepřípustně

překlenul vše, co se odehrálo v rámci řízení, a opomenul práva jeho účastníků.

13. Účastník přezkumného řízení přitom dle žalobce může legitimně očekávat, že bylo-li

přezkumné řízení zahájeno, bude v něm postupováno podle zákonné úpravy se zohledněním

práv účastníků a po zohlednění všech relevantních faktorů dojde k vydání rozhodnutí, jímž

bude rozhodnuto o legalitě napadeného závazného stanoviska či jeho zrušení, a to s

adekvátním odůvodněním. Nebyly-li tyto zákonné požadavky správním orgánem dodrženy,

ale namísto toho došlo k nečekanému a právní úpravě odporujícímu zastavení řízení, pak tím

bylo přímo zasaženo do žalobcovy správní sféry.

14. V návaznosti na to namítl žalobce nepřezkoumatelnost zastavení řízení. Žalovaný totiž svůj

postup odůvodnil z meritorního hlediska toliko jedním odstavcem. V tomto odstavci uvedl,

že stavební činnost ve volné krajině považuje za činnost snižující estetickou a přírodní

hodnotu krajinného rázu. Zcela přitom opomenul jedny z hlavních a nejdůležitějších

argumentů, které byly uvedeny v podnětu k zahájení přezkumného řízení, tj. že stavební

činnost na daných pozemcích možná je, neboť ji předpokládá zákonně přijatý územní plán

městyse Podhradí. Žalovaný správní orgán se ani jediným slovem nevypořádal se zásahem

do práva na samosprávu obce, stejně tak nijak nereagoval na další argumentaci vtělenou do

podnětu k zahájení přezkumného řízení. Nejenže žalovaný zcela ignoroval veškerou

argumentaci uvedenou v podnětu (na základě kterého však sám zahájil přezkumné řízení),

ignoroval též argumentaci a námitky, které žalobce vznesl v rámci svého vyjádření účastníka

řízení ke shromážděným podkladům rozhodnutí.

15. Dle žalobce nemůže obstát takový výklad práva, který by vedl k naprostému popření jeho

práv (práv účastníka řízení, byť vedeného z moci úřední), bagatelizaci zákonnosti postupu

správního orgánu a vyprázdnění ochrany proti nezákonnému postupu správního orgánu, a to

vše jen z toho důvodu, že neexistuje řádný či mimořádný opravný prostředek proti usnesení

o zastavení přezkumného řízení ve smyslu .

16. V posuzované věci žalovaný obdržel podnět k zahájení přezkumného řízení, na jehož

základě opravdu přezkumné řízení zahájil. Jedinou věcí, kterou v přezkumném řízení

provedl, bylo pořízení konkurenčního znaleckého posouzení. Následně přezkumné řízení

zastavil, aniž by reagoval na cokoli uvedené v podnětu či cokoli vyjádřené žalobcem v

průběhu správního řízení. Nejenže tedy správní orgán postupoval zcela nepřezkoumatelně,

ale také naprosto proti smyslu a logice přezkumného řízení.

17. Dle doktríny by měla existovat racionální linka mezi zahájením přezkumného řízení a jeho

zastavením ve smyslu . Taková racionální linka v dané věci

neexistuje, neboť jediné, co žalovaný provedl, bylo pořízení konkurenčního znaleckého

posudku, který měl zodpovídat čistě právní otázku. Jakmile se žalobce vyslovil proti tomuto

nezákonnému postupu, žalovaný přezkumné řízení bez odůvodnění ukončil, aniž by uvedl,

v čem spatřoval možnou nezákonnost závěrů dotčeného orgánu, který závazné stanovisko

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.

4

vydal a aniž by jakkoli zdůvodnil, proč se nakonec přiklonil k zákonnosti závazného

stanoviska.

18. Nepřezkoumatelnost zastavení řízení lze pak dle žalobce spatřovat i v absolutní

nekonzistentnosti výroku a odůvodnění, neboť výrok zní na zastavení přezkumného řízení

ve smyslu , tedy na zastavení řízení pro zákonnost

přezkoumávaného závazného stanoviska, nicméně odůvodnění se vztahuje k zastavení řízení

ve smyslu , tedy k zastavení řízení vedeného na žádost,

neboť se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Žalovaný svým odůvodněním nemohl

účastníky řízení víc zmást a vnést do svého postupu větší nepřezkoumatelnost, ukončil tuto

žalobní výtku žalobce.

19. Dle jeho přesvědčení ovšem žalovaný postupoval nejen zcela nepřezkoumatelně, ale rovněž

v zásadním rozporu se zákonem, když v odůvodnění usnesení o zastavení přezkumného

řízení uvedl: „Dalším důvodem pro zastavení řízení je skutečnost, kdy podle poslední judikatury NSS 10

As 97/2014-127 a ÚS 2866/15 je samostatné odvolání proti závaznému stanovisku či jeho

přezkoumání v přezkumném řízení ve smyslu ust. a násl. a ust. a násl. (či

samostatný soudní přezkum závazného stanoviska) vyloučeno.“

20. Tím dle žalobce žalovaný demonstruje právní neznalost, která se ocitá v evidentním rozporu

s , které je ve po celou dobu jeho účinnosti v

nezměněné podobě.

21. Z uvedeného je zřejmé, že správní orgán zjevně porušil zákon, když zastavil přezkumné

řízení o závazném stanovisku z důvodu, že je toto podle něj samostatně nepřezkoumatelné

v přezkumném řízení.

22. Posledním pomyslným „hřebíčkem do rakve“ zákonnosti a srozumitelnosti zastavení řízení

je pak poslední věta odůvodnění usnesení o zastavení přezkumného řízení, ve které žalovaný

parafrázuje judikaturu rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, když uvádí:

„Rozhodnutí vydané dle má z hlediska soudní přezkoumatelnosti ve smyslu

ust. taktéž povahu závazného stanoviska, neboť opět nezakládá, nemění, neruší ani závazně

neurčuje práva nebo povinnosti stěžovatele.“

23. Žalovaný tedy na jednu stranu uvádí, že o závazném stanovisku nelze vést přezkumné řízení

a hned v dalším odstavci uvádí, že rozhodnutí vydané v přezkumném řízení o závazném

stanovisku je v některých případech nutné chápat též jako závazné stanovisko.

24. Žalovaný tak dle žalobce zastavením řízení ignoruje právní úpravu, nesprávně ohýbá

judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, a to vše vůbec neodůvodňuje, případně

jeho odůvodnění ani vzdáleně nedopadá na řešenou situaci.

25. Navrhl proto, aby krajský soud určil, že zastavení přezkumného řízení prostřednictvím

usnesení žalovaného ze dne 9. 2. 2017, č. j. KUKHK-36106/ZP/2016-11, bylo nezákonné, a

zároveň se žalovanému zakazuje přihlížet k nezákonnému zásahu a nařizuje se mu

pokračovat v zahájeném přezkumném řízení vedeném pod sp. zn. KUKHK-

36106/ZP/2016.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

26. Žalovaný ve shodě s žalobcem popsal průběh přezkumného řízení. Po vypracování

znaleckého posudku J. V. se přiklonil k jeho závěrům, tedy že předmětná stavební činnost ve

volné krajině lze považovat za činnost snižující její estetickou a přírodní hodnotu, která bude

mít dopad na okolní živou přírodu. Proto přezkumné řízení usnesením v souladu s § 97 odst.

1 zastavil.

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.

5

27. Připomněl, že cílem přezkumného řízení je detailní posouzení zákonnosti meritorního

správního řízení ukončeného rozhodnutím (závazným stanoviskem). Tento proces není

veden za účelem akceptace zájmů konkrétního účastníka řízení.

III. Skutkové a právní závěry krajského soudu

28. Krajský soud přezkoumal žalobu v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy

první a druhé dílu třetího Učinil tak bez nařízení jednání dle , když

k takovému postupu udělili účastníci souhlas postupem dle věty druhé téhož ustanovení. O

věci usoudil následovně.

29. Pokud jde o skutkový stav věci, krajský soud ze správního spisu ověřil, že ten je zcela přesně

popsán v žalobě. Mezi účastníky řízení o něm navíc není sporu, a krajský soud proto na popis

skutkového stavu věci (viz shora) v podrobnostech odkazuje.

30. V dané věci jde ostatně zejména o posouzení otázek právních. Tou základní je, zda může mít

usnesení o zastavení přezkumného řízení dle povahu

nezákonného zásahu ve smyslu V daném případě usnesení žalovaného ze dne 9. 2.

2017, č. j. KUKHK-36106/ZP/2016-11.

31. Předmětem uvedeného přezkumného řízení bylo závazné stanovisko Městského úřadu Jičín,

odboru životního prostředí, ze dne 24. 8. 2016, č. j. MuJc/2016/23762/ZP/Smo, k zásahu

žalobcova stavebního záměru (EKOCENTRUM ČTYŘLÍSTEK) do krajinného rázu, kterým

vyjádřil nesouhlas s umístěním tohoto stavebního záměru, neboť by se jednalo o nepřípustný

zásah do krajinného rázu ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

32. Povahou závazných stanovisek se v minulosti zabývala početná judikatura správních soudů,

mnohdy s rozdílnými názory. Ty byly sjednoceny rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího

správního soudu ze dne 23. 8. 2011, č. j. -113.

33. Ten připustil, že existují závazná stanoviska, která mají objektivně vymezený samostatný

předmět řízení. Ta jsou vydávána v rámci samostatného správního řízení ve formě správního

rozhodnutí dle . O takový typ závazného stanoviska se ovšem

v projednávané věci nejedná. Toho si je ostatně velmi dobře vědom i žalobce, neboť jinak by

je jistě napadl žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle a násl.

34. Shora citované závazné stanovisko je totiž nepochybně závazným stanoviskem vydaným dle §

149 , neboť se jedná o podkladové rozhodnutí pro případné konečné

rozhodnutí ve věci, v posuzované věci rozhodnutí vydané stavebním úřadem v řízení o

umístění stavby, kterou žalobce plánuje postavit.

a. povaze uvedeného závazného stanoviska vydaného dle § 12 zákona o ochraně přírody a

krajiny svědčí i znění § 90 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, dle něhož Souhlasy a závazná

stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu

jsou závazná stanoviska podle .

35. K povaze závazných stanovisek vydaných dle rozšířený senát

Nejvyššího správního soudu ve svém shora označeném rozsudku uvedl, že nemají objektivně

vymezený samostatný předmět řízení. Jedná se o podkladové úkony, které se vždy vydávají

v rámci jiného „hlavního“ řízení. Nejsou tedy samostatně přezkoumatelným rozhodnutím ve

smyslu Soudní ochrana před jejich zprostředkovanými dopady je umožněna

v souladu s d v rámci přezkumu konečného

rozhodnutí ve smyslu

36. Ve shodě s uvedenými názory krajský soud uzavírá, že předmětné závazné stanovisko

Městského úřadu Jičín ze dne 24. 8. 2016, č. j. MuJc/2016/23762/ZP/Smo, je závazným

stanoviskem vydaným dle . Tedy není rozhodnutím ve smyslu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.

6

ani , jelikož samo o sobě nezakládá, nemění, neruší nebo závazně

neurčuje práva a povinnosti.

37. Dle lze nezákonné závazné stanovisko zrušit nebo změnit

v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který

vydal závazné stanovisko.

38. V přezkoumávané věci žalovaný přezkumné řízení dle a násl. ohledně

daného závazného stanoviska zahájil. Dospěl tedy k závěru, že lze důvodně pochybovat o

tom, že bylo vydáno v souladu s právními předpisy (srovnej ).

Skutečnost, že příslušný správní orgán zahájí ohledně určitého rozhodnutí nebo závazného

stanoviska přezkumné řízení, však ještě neznamená, že toto rozhodnutí nebo závazné

stanovisko v rozporu s právními předpisy opravdu je. Právě zkoumání této problematiky je

předmětem přezkumného řízení coby prostředku dozorčího práva.

39. Pokud správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl,

řízení usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu (§ 97 odst. 1 správního

řádu).

40. Jaká je povaha tohoto úkonu správního orgánu? Bezpochyby není rozhodnutím ve smyslu §

65 , tedy není možné se proti němu bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.

Dle totiž takovou žalobu může podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na

svých právech v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší

nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.

41. Rovněž této skutečnosti si byl žalobce jistě vědom, proto proti usnesení žalovaného o

zastavení přezkumného řízení nebrojil žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.

42. Ostatně je to logické, pokud závazné stanovisko není rozhodnutím ve smyslu ,

protože není schopné založit, měnit, rušit nebo závazně určit žalobcova práva nebo

povinnosti, pokud tuto schopnost nemá ani posouzení nadřízeného orgánu, zda na základě

podnětu zahájí přezkumné řízení či nikoliv (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

22. 5. 2008, č. j. -135), pak tuto schopnost nemůže mít ani usnesení o zastavení

přezkumného řízení z důvodu zjištění, že přezkoumávaným závazným stanoviskem nebyl

porušen právní předpis.

43. Může se tedy ten, na základě jehož podnětu bylo přezkumné řízení zahájeno, bránit proti jeho

zastavení z důvodů vymezených v zásahovou žalobou? Podle

krajského soudu z níže uvedených důvodů s úspěchem nikoliv.

44. Zásahovou žalobu může dle podat každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na

svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který

není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu

přímo zasaženo.

45. Také úkon správního orgánu, proti kterému by bylo možné se s úspěchem bránit zásahovou

žalobou, tedy musí mít schopnost krátit dotčený subjekt na jeho právech. Obdobně jako

v případě rozhodnutí správního orgánu. Tuto schopnost však usnesení o zastavení

přezkumného řízení dle vůči subjektu, který dal podnět k zahájení

přezkumného řízení, nemá. Nemůže být tedy zásahem ve smyslu

46. Vhodně tuto situaci ilustruje právě projednávaný případ. Po zastavení přezkumného řízení se

postavení žalobce nijak nezměnilo. Je naprosto stejné, jako kdyby podnět k zahájení

přezkumného řízení vůbec nepodal, resp. stejné, jako kdyby jej podal, ale žalovaný

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.

7

přezkumné řízení nezahájil. Nadále zůstává v platnosti závazné stanovisko Městského úřadu

Jičín, které je podkladovým rozhodnutím v územním řízení, jež v souvislosti s výstavbou

zamýšleného objektu musí následovat.

47. Krajský soud proto uzavírá, že předmětným závazným stanoviskem nemohl být (a nebyl)

žalobce zkrácen ze shora uvedených důvodů na svých právech. Tento závěr navíc

neznamená, že žalobci bylo odepřeno právo. Proti správnosti a zákonnosti daného závazného

stanoviska vydaného dle bude moci žalobce brojit v navazujícím

územním řízení, resp., zůstanou-li jeho námitky ve správním řízení oslyšeny, žalobou proti

konečnému rozhodnutí ve smyslu K žádnému zásadnímu (negativnímu)

zásahu do práv žalobce pro futuro, jak žalobce namítal, tedy nedochází. Ostatně v tomto směru

byl žalobce poučen již v závěru odůvodnění předmětného usnesení o zastavení řízení.

48. Na podporu svého závěru krajský soud odkazuje ještě na závěry rozsudku Nejvyššího

správního soudu ze dne 8. 7. 2015, č. j. -127, dle nichž „rozhodnutí, kterým bylo

zrušeno závazné stanovisko, je třeba považovat též za závazné stanovisko a nikoliv rozhodnutí. Tento úkon

formálně nazvaný rozhodnutí je proto stejně jako jemu předcházející závazné stanovisko

přezkoumatelné v soudním řízení správním postupem dle , tedy jako závazný podklad

konečného přezkoumávaného rozhodnutí.“ Stejně tak jako na závěry rozsudku Městského soudu

v Praze ze dne 4. 3. 2011, č. j. -70, podle nichž sdělení o neshledání důvodů

k zahájení přezkumného řízení dle a násl. není zásahem ve smyslu s.

ř. s. Sdělení nezasahuje do právních poměrů osob, nijak nemění existující právní a skutkový

stav věci.

49. Na základě shora uvedeného závěru již bylo nadbytečné, aby se krajský soud zabýval

jednotlivými žalobními důvody, v nichž žalobce spatřoval nezákonnost napadeného usnesení

o zastavení přezkumného řízení dle .

50. Přesto možná stojí za pozornost připomenout, že žalobce spatřoval vady uvedeného usnesení

zejména v jeho nepřezkoumatelnosti. A v návaznosti na to poznamenat, že to je ovšem

právní institut, který spojuje s rozhodnutím správního orgánu ve smyslu §

65 (viz ). Stejně tak považuje krajský soud za irelevantní

skutečnost, že se žalovaný v odůvodnění napadeného usnesení nepřiléhavě odkázal na § 66

odst. 1 písm. g) a částečně chybně interpretoval závěry shora již citovaného

rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2015, č. j. -127.

51. Pro úplnost krajský soud dodává, že v daném případě nešlo o rozhodnutí o zastavení

přezkumného řízení vydané podle , které dle judikatury

Nejvyššího správního soudu (viz jeho rozsudek ze dne 19. 5. 2011, č. j. -79) je

rozhodnutím ve smyslu , a podléhá proto přezkumu ve správním soudnictví

formou žaloby proti správnímu rozhodnutí. K zastavení přezkumného řízení dle § 94 odst. 4

ovšem dochází za zcela odlišné právní situace. A to jestliže po zahájení

přezkumného řízení správní orgán dojde k závěru, že ačkoliv rozhodnutí bylo vydáno

v rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla

některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru

k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu. V podrobnostech krajský

soud odkazuje na odůvodnění uvedeného rozsudku.

52. Krajskému soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou dle

zamítnout.

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.

8

IV. Náklady řízení

53. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení Dle něj má účastník, který

měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně

vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

54. Ve věci měl úspěch žalovaný, ten však náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně krajský

soud ze správního spisu ani nezjistil, že by mu nějaké náklady v souvislosti se soudním

řízením vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( )

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání

lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a

z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových

stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 1. února 2018

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. L.