Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 278/2017 - 18

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: J. V., proti žalovaným: 1) Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem Praskova 194/11, Opava a 2) Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, se sídlem T. G. Masaryka 453, Frýdek-Místek, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem a určení jeho nezákonnosti, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2017, čj. -13,

t a k t o :

I. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalovaným s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci

[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaných; nezákonný zásah měl spočívat v tom, že žalovaný vedl vkladové řízení, aniž by pro to byly dány zákonné podmínky, svévolně měnil obsah katastrálního operátu a v probíhajícím řízení žalobce dostatečně nepoučoval o jeho právech ve vkladovém řízení. Žalobce s žalobou spojil žádost o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[2] Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě žádosti žalobce zamítl. Konstatoval, že žalobce podal v letech 2015-2017 k soudu přes 50 žalob; zároveň uzavřel, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce disponuje majetkem, který mu umožňuje soudní poplatek uhradit; odkázal přitom na věc vedenou pod sp. zn. .

II.

Argumenty kasační stížnosti

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti poznamenal, že je zoufalý z postupů veřejné moci České republiky a jejích orgánů. Uvedl, že když se u Nejvyššího správního soudu domáhal možnosti dodat do uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti protidůkazy ke lživým tvrzením „ŘSDčka“, Nejvyšší správní soud mu rozhodnutím čj. -31, neustanovil zástupce a zároveň porušil jeho právo na přístup k soudu, neboť řízení ukončil.

[4] Stěžovatel konstatoval, že napadené usnesení zakládá odůvodnění na několika rozhodných tvrzeních, která jsou lživá nebo nezákonně uplatňovaná. Uvedl, že „'[z]nát' stav reálné věci z lejster je blbost. Je to výsměch lidskému smýšlení a cítění. 'Znát' momentální reálný stav věci (či skutkovou podstatu či jak se to říká) z úředního lejstra, které není přímým důsledkem procesu dokazování reálných skutečností v dané věci k určitému časovému momentu (které z povahy fyzikálních zákonů navíc nutně mohou něco dosvědčovat o minulosti – tedy pouze o stavu minulém, nikoli o stavu současném pro posouzení žádosti o osvobození a ustanovení).“ Konstatoval, že pokud soud někde rozhodl, aby mu byly vydány peníze, neznamená, že mu vydány skutečně byly. Uvedl, že ačkoliv Nejvyšší správní soud v minulosti Krajský soud v Ostravě upozornil, že užití institutu „známost z úřední činnosti“ je nezákonné bez existence konkrétního výroku konkrétního soudního rozhodnutí; krajský soud tuto výtku nereflektoval.

[5] Současně s podáním kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

III.

Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[6] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě v rozsahu a v rámci kasační stížností uplatněných námitek, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [ a 4 ].

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval v kasační stížnosti uplatněnými žádostmi stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. K povinnosti hradit soudní poplatky se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 9. 6. 2015, čj. -19; konstatoval, že „jestliže je … poplatková povinnost spojena s řízením o žalobě, v jehož rámci rozhoduje Nejvyšší správní soud o „procesní“ kasační stížnosti, nevzniká podáním takové kasační stížnosti stěžovateli nová poplatková povinnost, neboť za řízení ve věci je již zaplaceno (případně se tato otázka řeší)“. Nejvyšší správní soud proto v uvedené věci k žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků za kasační stížnost nepřihlížel, neboť nebylo třeba rozhodovat o osvobození od povinnosti, kterou stěžovatel nemá.

[9] Závěry rozšířeného senátu citovaného rozhodnutí je možné promítnout také do úvah o povinném zastoupení stěžovatele. Jestliže je podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce, je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde ustanovení a 2 neuplatní. Stěžovatel tedy v tomto řízení nemusel být zastoupen; mohl však o zastoupení požádat, což také učinil. Kasační stížnost obsahuje všechny zákonné náležitosti, a proto Nejvyššímu správnímu soudu nic nebránilo v tom, aby o kasační stížnosti rozhodl; žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce nevyhověl, neboť základním zákonným předpokladem pro ustanovení zástupce je nezbytná potřeba takového postupu ( ); tato potřeba naplněna nebyla.

[10] Nejvyšší správní soud k posouzení věci samé zdůrazňuje, že předmětem přezkumu v projednávané věci je usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a žádosti o ustanovení zástupce. Může se proto zabývat pouze námitkami stěžovatele směřujícími proti tomuto rozhodnutí. Nemůže se zabývat námitkami týkajícími se meritorního posouzení věci samé. V řízení o žalobě je k jejich posouzení povolán prvořadně krajský soud, Nejvyšší správní soud proto stěžovatelovu naříkání vyhovět nemohl.

[11] Souhlasit nemohl ani s tím, že by krajský soud postupoval nesprávně, pokud žádostem stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nevyhověl. Krajský soud konstatoval, že mu v letech 2015 – 2017 bylo podáno stěžovatelem přes 50 žalob. Z úřední činnosti bylo soudu známo, že stěžovatel disponuje majetkem, který mu umožňuje soudní poplatek uhradit; odkázal přitom na věc vedenou pod sp. zn. , v níž Ředitelství silnic a dálnic ČR uvedlo, že dne 15. 4. 2015 požádalo stěžovatele, aby mu sdělil bankovní spojení k výplatě částky 1 278 260 Kč dle pravomocného rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku ze dne 11. 3. 2015, čj. MMFM 28913/2015. Protože stěžovatel na uvedenou výzvu nereagoval, složilo Ředitelství silnic a dálnic ČR předmětnou částku do soudní úschovy Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

[12] Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než i v této věci zopakovat, že osvobození od soudních poplatků podle je výjimečným institutem, jehož smyslem je zajistit přístup k soudu účastníkům, kterým by v tom jinak bránila jejich nemajetnost. V případě stěžovatele však žádné významné okolnosti bránící mu v přístupu k soudní ochraně neexistují. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nebylo možné mu podle ani ustanovit zástupce; krajský soud proto postupoval správně, pokud žádosti stěžovatele zamítl.

IV.

Závěr a náklady řízení

[13] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( věta druhá ). O věci soud rozhodl bez jednání postupem podle

[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle věty první za použití Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť jim v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jejich běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 1. února 2018

JUDr. Miloslav Výborný

předseda senátu