Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 13/2018 - 13

- 14

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobců a) F. Š. a b) M. Š., zastoupených JUDr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem Dlážděná 4, Praha 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem 28. října 117, Ostrava, za účasti zúčastněné osoby Ředitelství silnic a dálnic ČR se sídlem Na Pankráci 56, Praha 4, zastoupené JUDr. Markem Křížem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 91/28, Karviná - Fryštát, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2015, č. j. MSK 46258/2015, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2017, č. j. - 73, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 1. 2018 kasační stížnost žalobců (dále též „stěžovatelé“) proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného, vydaného ve věci umístění stavby osoby zúčastněné na řízení, kromě jiného, na pozemcích ve společném jmění stěžovatelů.

[2] Stěžovatelé uplatnili v kasační stížnosti rovněž návrh na přiznání odkladného účinku. Mají za to, že neprodlený výkon rozsudku nebo jeho jiné právní následky by pro ně znamenaly značnou újmu, spočívající zejména v tom, že by mohlo započít vyvlastňovací řízení, v rámci něhož by jim mohly být definitivně odejmuty pozemky dotčené projednávaným záměrem. Hrozící újma je tak dle jejich názoru nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku současně není v rozporu důležitým veřejným zájmem.

[3] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu stěžovatelů nevyjádřili.

[4] Podle , (dále jen „“ nebo „“), „[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.“

[5] Podle „[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“

[6] Podle „[p]řiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“

[7] Ze shora citovaných ustanovení plyne, že v řízení o kasační stížnosti může Nejvyšší správní soud podle přiměřeně aplikovaného ustanovení (srov. věta poslední ) přiznat kasační stížnosti odkladný účinek tehdy, pokud by výkon rozhodnutí případně jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Nynější kasační stížnost je ve věci přezkumu napadeného rozhodnutí žalovaného druhá, neboť Nejvyšší správní soud k předchozí kasační stížnosti rozsudkem ze dne 20. 9. 2017, č. j. - 42 zrušil kasační stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2016, č. j. – 53. Také v tomto řízení vedeném pod sp. zn. rozhodoval Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud zjistil, že nynější návrh stěžovatelů nepřináší žádné nové skutečnosti o možné újmě stěžovatelů způsobené právními účinky napadeného rozhodnutí, které by bylo nutno posoudit odlišně oproti již návrhu na přiznání odkladného účinku uplatněného dříve v řízení vedeném pod sp. zn. . Nejvyšší správní soud proto neshledal nyní žádný důvod odchýlit se od závěrů, které v této věci vyslovil již v usnesení ze dne 5. 10. 2016, č. j. - 30, jímž zamítl totožný návrh stěžovatelů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[9] Nejvyšší správní soud již ve výše citovaném usnesení ze dne 5. 10. 2016, č. j. – 30 vyložil, přezkoumávané rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci a vykonatelnosti dnem 3. 7. 2015 (viz kopie přezkoumávaného rozhodnutí s doložkou právní moci a vykonatelnosti na č. l. 25 soudního spisu), přičemž stěžovatelé v řízení o žalobě (řízení zahájeno dnem 12. 8. 2015 – viz záznam o ověření elektronického podání žaloby proti přezkoumávanému rozhodnutí na č. l. 5 soudního spisu; srov. ) o přiznání odkladného účinku nepožádali; účinky spojené s právní mocí a vykonatelností přezkoumávaného rozhodnutí tedy nastaly již před samotným zahájením řízení o žalobě (srov. a contrario ) a nikdy jich nepozbylo.

[10] Řízení o kasační stížnosti přitom z procesního hlediska představuje zcela odlišnou situaci, než je tomu v řízení o žalobě. Stěžovatelé kasační stížností napadají rozhodnutí krajského soudu (srov. ), odkladný účinek kasační stížnosti proto může znamenat toliko odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě o zamítnutí žaloby. Z toho vyplývá, že v projednávané věci by ani eventuálně přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti nemohl ovlivnit stále trvající právní účinky přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2015, č. j. – 23).

[11] Jelikož přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelů by nebyla zachována kontinuita suspenzívního efektu soudního přezkumu vůči rozhodnutí žalovaného, Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než uzavřít, že výkon napadeného rozsudku by pro stěžovatele nemohl znamenat újmu ve smyslu ve spojení s větou poslední , a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 15. února 2018

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu