Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 12/2017 - 11

-13

U S N E S E N Í

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Olomouci a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o zaplacení částky 15 785 Kč s příslušenstvím: žalobkyně BAJA Group s.r.o., se sídlem v Olomouci, Holická 1173/49a, IČO 27781755, zastoupené Mgr. Petrem Maršálkem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Stará cesta 676, a žalované I. K.,

t a k t o :

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o zaplacení částky 15 785 Kč s příslušenstvím, j e s o u d .

II. Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 8. 2015, čj. -34, s e z r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

1. Návrhem ze dne 17. 2. 2017 se Český telekomunikační úřad (dále též „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl kompetenční spor vzniklý mezi ním a Okresním soudem v Olomouci ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

2. Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

3. Žalobkyně podala dne 27. 4. 2015 u Okresního soudu v Olomouci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 15 785 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že poskytovala na základě Smlouvy o poskytování služeb č. 70120207 ze dne 16. 2. 2012 žalované telekomunikační služby BajaNet a žalovaná se zavázala řádně a včas za tyto služby hradit sjednanou cenu. Protože žalovaná tento závazek neplnila, podepsala nejdříve žalovaná uznání dluhu dne 27. 3. 2014, a následně se žalobkyní (zastoupenou na základě mandátní smlouvy společností CREOL Invest s.r.o.) uzavřela dne 2. 12. 2014 dohodu o privativní novaci, v níž se zavázala uhradit částku ve výši 11 000 Kč ve splátkách po 500 Kč. Účelem dohody o privátní novaci bylo nahradit veškerá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací novými právy a povinnostmi a umožnit žalované svůj již splatný dluh splácet. V důsledku neuhrazení jedné splátky se pak podle podmínek dohody stal splatný celý dluh.

4. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. 8. 2015, čj. -34, řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud vycházel z ustanovení , , a , o elektronických komunikacích (dále též jen „zákon o elektronických komunikacích“), a dospěl k závěru, že k rozhodování sporů ve věcech úhrady za telekomunikační služby je příslušný Český telekomunikační úřad.

5. Český telekomunikační úřad s postupem okresního soudu nesouhlasil a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. V návrhu odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 1. 2011, čj. -9, ze dne 14. 9. 2009, čj. -12, a ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/214-12, ve kterých zvláštní senát vyslovil, že k tomu, aby mohl ve sporu rozhodovat navrhovatel, musí být splněna osobní a věcná podmínka stanovená v § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Navrhovatel namítl, že v nyní rozhodované věci není splněn osobní ani věcný předpoklad pravomoci podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, neboť podle článku II.a) dohody o privativní novaci byl závazek z původně sjednané smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací nahrazen novým závazkem vyplývajícím z dohody o privativní novaci. Tím nemůže být naplněn věcný předpoklad pravomoci, neboť nelze již mluvit o tom, že se spor týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Dále je navrhovatel toho názoru, že po uzavření dohody o privativní novaci již žalobkyně v předmětném sporu nemůže vystupovat jako osoba vykonávající komunikační činnost ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, stejně tak žalovaná nemůže vystupovat v pozici účastníka podle ustanovení § 2 písm. a) zmíněného zákona. K rozhodování ve věci proto není příslušný navrhovatel, ale okresní soud.

6. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

7. Podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Okresní soud v Olomouci a navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů.

8. Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. rozhodnutí č. NSS).

9. Zvláštní senát v usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. -12, vysvětlil, že k tomu, aby mohl navrhovatel rozhodovat účastnické spory, musí být podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad.

10. Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele je splněn, vznikne-li spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost podle § 7 zákona o elektronických komunikacích (zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů), a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Osoba účastníka musí splňovat charakteristiku stanovenou v § 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích („účastníkem se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat charakteristiku stanovenou v § 2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích („uživatelem se rozumí každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“).

11. Věcný předpoklad pravomoci navrhovatele rozhodovat účastnické spory je splněn, týká-li se spor povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě; povinnost uhradit cenu za poskytnutou službu je podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích základní povinností účastníka resp. uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

12. Zvláštní senát se nejprve zabýval tím, zda byl naplněn osobní předpoklad podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, tedy zda se jedná o spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost podle § 7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé.

13. Podle obsahu spisu a stejně jako podle návrhu na vydání platebního rozkazu mělo k uzavření Dohody o privativní novaci č. X (dále jen „Dohoda“) dojít dne 2. 12. 2014. V Dohodě se smluvní strany dohodly, že jejím účelem je nahradit veškerá práva a povinnosti vzniklé na základě Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené dne 16. 2. 2012, novými právy a povinnostmi (privativní novace) a umožnit dlužníkovi svůj již splatný dluh splácet.

14. Privativní novace představuje v soukromoprávních vztazích způsob zániku závazku, kdy se na základě dohody stran dosavadní závazek ruší a nahrazuje se závazkem novým (srov. právní úpravu privativní novace v až 573 , , ve znění pozdějších předpisů, či nově v , větě první, a a , ). Základním předpokladem zrušení závazku a jeho nahrazení novým je ovšem existence závazku. Z podstaty privativní novace vyplývá, že její podmínkou je vždy vznik nového závazku. Privativní novace je přitom samostatným důvodem vzniku závazku (který se nijak neopírá o samostatný právní důvod). Privativní novace působí zánik původního závazku, který již nelze obnovit.

15. V této souvislosti je možno připomenout, že pokud dohodu o novaci není existence původního závazku dotčena, a takový závazek trvá dále, jde o novaci kumulativní. Jestliže však v důsledku dohody stran původní závazek zanikne a je nahrazen závazkem novým, jde o novaci privativní. Jinak řečeno, pokud při dohodě o změně jeho obsahu závazek trvá, představuje novace (v tomto případě kumulativní) změnu závazku, pokud však závazek netrvá, představuje novace (u této alternativy – privativní) způsob jeho zániku. Z podstaty privativní novace vyplývá, že její podmínkou je vždy vznik nového závazku. Privativní novace je přitom důvodem vzniku závazku.

16. Žalobkyně sama svůj nárok uplatněný u okresního soudu opírá o uzavřenou Dohodu, kterou smluvní strany nahradily veškerá práva, uvedená v čl. I. Dohody novými právy a povinnostmi (není přitom věcí zvláštního senátu posuzovat případnou platnost či neplatnost takového ujednání stran). Za tohoto stavu tak žalobkyně neodvozuje svůj nárok z původní smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, tudíž nevystupuje ani jako osoba, která tyto služby poskytuje. Ze stejného důvodu pak nelze ani žalovanou považovat za účastníka podle § 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích. Protože žalobkyně odvozuje svůj nárok z Dohody o privativní novaci, nemůže být naplněn ani věcný předpoklad pravomoci, neboť nelze hovořit o tom, že spor se týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě.

17. Vzhledem k vyloženým následkům skutečnosti, že mezi účastníky byla uzavřena dne 2. 12. 2014 Dohoda o privativní novaci řídící se ustanoveními , jde o odlišný případ, než na který by bylo možno vztáhnout věta druhá zákona o elektronických komunikacích, který stanoví, že „Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost ( ) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku“. Smyslem citovaného ustanovení je zachování pravomoci navrhovatele k rozhodování sporů i tehdy, došlo-li ke změně subjektů závazkového vztahu, aniž by se změnil jeho obsah. V daném případě, jak výše uvedeno, však došlo ke změně obsahu závazku v důsledku privativní novace. Vzhledem k tomu nejsou ve věci naplněny podmínky ani pro použití věty druhé zákona o elektronických komunikacích.

18. Zvláštní senát proto uzavřel, že ve věci nebyla naplněna osobní ani věcná podmínka podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích. Pravomoc Okresního soudu v Olomouci je tak dána v celém sporu o požadovanou částku.

19. Zvláštní senát podle zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 8. 2015, čj. -34.

20. Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle , závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Olomouci pokračovat v řízení o podané žalobě.

21. Jak bylo shora předesláno, není věcí zvláštního senátu posuzovat případnou platnost či neplatnost ujednání stran. Je tedy nyní na soudu v občanském soudním řízení, aby zvážil, zda v projednávané věci jde o privativní novaci, a případně v rozsahu, v jakém shledá, že o privativní novaci nejde, řízení znovu zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 21. února 2018

JUDr. Michal Mazanec

předseda zvláštního senátu