Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 336/2017 - 34

- 35

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce, v právní věci žalobce: Domov seniorů Metuj s.r.o., se sídlem Velké Svatoňovice, Velké Svatoňovice 61, zastoupen JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 10. 2017, č. j. – 125, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 12. 5. 2015, č. j. 8393/SV/2015/Gr/SpD/13-4, byla žalobci uložena pokuta ve výši 250 000 Kč za spáchání správního deliktu podle , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Vytýkaného jednání se měl dopustit tím, že nejméně od září 2014 poskytuje v provozovně na adrese Nové Město nad Metují, Klosova 471, pobytovou sociální službu typu domova pro seniory podle zákona o sociálních službách, aniž by disponoval oprávněním k jejímu poskytování ve smyslu téhož zákona. Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 8. 2015, č. j. 2015/36469-223/1, bylo rozhodnutí I. stupně potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), a současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Krajský soud návrhu žalobce vyhověl usnesením ze dne 19. 10. 2015, č. j. – 30. Samotnou žalobu krajský soud následně zamítl rozsudkem ze dne 21. 10. 2016, č. j. – 76. Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti rozsudkem ze dne 22. 2. 2017, č. j. – 43, napadený rozsudek krajského soudu zrušil, neboť krajský soud ve věci rozhodl v chybném složení podle (dále „“) místo senátem, jak v tomto případě požaduje Jelikož věc rozhodl zdejší soud bez prodlení, nezabýval se návrhem žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu Krajský soud při dalším rozhodování žalobu žalobce opět zamítl, a to rozsudkem ze dne 12. 10. 2017, č. j. – 125. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal i proti druhému rozhodní krajského soudu kasační stížnost, jejíž součástí učinil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle

[2] Na základě výzvy zdejšího soudu odůvodnil stěžovatel svůj návrh tím, že již v řízení před krajským soudem prokázal, že v minulých účetních obdobích končil každý rok ve ztrátě. Jeho finanční situace se měla zhoršit i vlivem investic do objektu jeho provozovny, které musel vynaložit, aby splnil požadavky stavebního úřadu na povolení změny v užívání stavby. Změna v užívání stavby je přitom nezbytným předpokladem pro úspěšnou registraci sociální služby, o kterou stěžovatel usiluje, neboť je na něj dle jeho slov v tomto směru ze strany správních orgánů vyvíjen nátlak. Bez registrace sociální služby by potom stěžovatel musel ukončit svou činnost a ubytovaní senioři by tím pádem zůstali bezprizorní. Stěžovatel pro tyto důvody nemá finanční prostředky k okamžité úhradě pokuty, která by pro něj tedy byla likvidační a vedla by k ukončení jeho podnikatelské činnosti. Současně se stěžovatel domnívá, že přiznání odkladného účinku se nemůže nepřiměřeným způsobem dotknout práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Závěrem stěžovatel zdůraznil, že usnesením krajského soudu č. j. – 30 bylo vyhověno jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, když jím přednesená argumentace ohledně hrozící újmy byla shledána důvodnou.

[3] Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (byť zřejmým omylem hovoří o žalobě) vyjádřil přípisem ze dne 18. 12. 2017, kdy uvedl, že proti jeho přiznání nemá námitek.

[4] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů vyplývajících z , ve spojení s , tj.:

1) existenci nepoměrně větší újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly,

2) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (tj. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována, atd.).

[6] V nyní projednávaném případě stěžovatel založil svou argumentaci především na své nepříznivé finanční situaci, která by při nutnosti okamžité úhrady pokuty vedla k ukončení jeho podnikatelské činnosti. V rámci jednání před krajským soudem stěžovatel v této souvislosti odkázal na veřejné přístupné účetní závěrky, z nichž vyplývá, že hospodaří se ztrátou. Nejvyšší správní soud z obsahu účetních závěrek za roky 2014 a 2015 ověřil, že jakkoliv v posledních letech dosahuje stěžovatel zisku, nachází se celkově ve ztrátě. K datu 31. 12. 2014 činil výsledek hospodaření stěžovatele za minulé roky - 3 016 000 Kč, ke dni 31. 12. 2015 potom – 2 500 000 Kč. Stěžovatel dále na podporu přiznání odkladného účinku uvedl, že do objektu provozovny investuje významné finanční částky, s cílem dosáhnout úspěšného zaregistrování sociální služby. Krajskému soudu k tomuto tvrzení doložil jako přílohu žaloby cenovou nabídku a zálohovou fakturu na nákup protikouřových dveří v celkové hodnotě 378 631 Kč. V rámci ústního jednání před krajským soudem poté žalobce potvrdil, že k nákupu a instalaci dveří došlo v únoru 2016. V rámci první z podaných kasačních stížností (viz výše) potom stěžovatel předložil zdejšímu soudu vyčíslení dalších nákladů vynaložených ve vztahu k objektu jeho provozovny (mj. podlahářské práce, instalatérské práce, pořízení projektové dokumentace atd.) v celkové výši 969 130 Kč. Nejvyšší správní soud má proto za prokázané, že vzhledem k výsledkům hospodaření stěžovatele a jím vynaloženým nákladům, by okamžité uhrazení pokuty 250 000 Kč mohlo do majetkové sféry stěžovatele zasáhnout s takovou intenzitou, že by byl nucen ukončit svou podnikatelskou činnost. Tedy uložená pokuta by pro něj mohla mít likvidační důsledky. Zdejší soud současně neshledal žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by mohlo dojít ke vzniku újmy u třetích osob. Naopak, v případě ukončení podnikatelské činnosti stěžovatele lze presumovat negativní dopady na osoby (seniory), které jsou u stěžovatele ubytovány.

[7] Nejvyšší správní soud konečně posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývající podmínky uvedené v Neshledal přitom žádné skutečnosti, pro které by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V tomto bodě se lze ztotožnit se závěrem krajského soudu z usnesení č. j. – 30, kterým přiznal žalobě odkladný účinek, že odložení případné povinnost stěžovatele se zaplacením pokuty do pravomocného skončení řízení v projednávané věci nepředstavuje rozpor s důležitým veřejným zájmem. Tuto okolnost neshledal ani žalovaný, který ve svém vyjádření k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti výslovně uvedl, že proti jeho přiznání nemá žádných námitek.

[8] Zdejší soud dodává, že z rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze v žádném případě dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude o kasační stížnosti rozhodnuto ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. – 76, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. ledna 2017

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu