Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

78 A 6/2017 - 24

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda

a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci

žalobce: M. N.,

zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici

301/2, 147 00 Praha 4

proti

žalovanému: Magistrát města Havířov,

se sídlem Svornosti 2, 736 01 Havířov-Město

o žalobě proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 28. 7. 2017 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému

správnímu orgánu vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 6197/P/62191/2016/Pb.

Žalobci byl doručen příkaz ze dne 20. 7. 2016 pod sp. zn. 6197/P/62191/2016/Pb, č. j.

MMH/62191/2016-4, kterým byl uznán vinným ze spáchání dopravního přestupku. Proti

tomuto příkazu podal žalobce dne 18. 8. 2016 odpor. Na tento odpor žalovaný reagoval

usnesením ze dne 24. 8. 2016, kterým žalobce vyzval k doplnění vlastnoručního podpisu, neboť

odpor nebyl podepsaný. Podepsaný odpor žalobce podal dne 14. 9. 2016 a následně mu bylo

doručeno upozornění na nedoplatek ze dne 1. 11. 2016. Žalobce poté zjišťoval, proč bylo toto

Shodu s prvopisem potvrzuje

2 č. j.

upozornění na doplatek vydáno, když podal řádně a včas odpor. Jelikož žalovaný na jeho dotaz

nereagoval, obrátil se se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu

orgánu žalovaného, tj. ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Ten však jeho žádosti

nevyhověl s odůvodněním, že zaslal poslal pouze scan podepsaného odporu a nikoliv originál.

Žalobce má za to, že žalovaný nebyl oprávněn neakceptovat scan podepsaného odporu, neboť

pro požadavek originálu tohoto podání nebyl důvod. Poukázal na názor uvedený v rozsudku

Nejvyššího správního soudu č. j. -26 ze dne 17. 10. 2014 a dodal, že pokud měl

žalovaný ohledně jeho podpisu pochyby, měl jej vyzvat k odstranění vad, což však neučinil.

Žalovaný navíc ani originální podpis nežádal, když jej vyzval k doplnění podání o podpis ve

smyslu , což učinil; přesto však žalovaný podaný odpor neakceptoval.

Poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2015 č. j. -36

dovozuje žalobce názor, že absence podpisu na podání automaticky nevede k neakceptaci tohoto

podání. Dále vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2017 č. j. 2 As

80/2017-34, podle něhož i nepodepsané odvolání zásadně zahajuje odvolací řízení o přestupkové

věci a je třeba jej ukončit některým ze zákonem předvídaných způsobů. Z těchto rozsudků se dle

žalobce podává, že absence podpisu na odvolání automaticky nevede k jeho neprojednání

a ačkoliv se jeho případ týká odporu a nikoliv odvolání, dají se tato rozhodnutí analogicky

aplikovat i na jeho případ. Podle žalobce byl podán odpor řádně a včas, proto žalovanému

vznikla povinnost zrušit vydaný příkaz a vydat rozhodnutí nejpozději ve lhůtě 60 dnů, což však

neučinil.

2. Žalovaný Magistrát města Havířova znespornil, že žalobce dne 18. 8. 2016 učinil

prostřednictvím služby „Dopisonline“ podání předmětného odporu, které však neobsahovalo

jeho podpis. Vyzval proto žalobce, aby vadu podání odstranil ve lhůtě 5 pracovních dnů. Dne

14. 9. 2016 žalobce opět prostřednictvím služby „Dopisonline“ opakoval předchozí podání

doplněné již s vytištěným podpisem. Nejedná se však o podání s vlastnoručním podpisem a toto

podání nemohlo dle žalovaného vyvolat účinky včasného a přípustného odporu. Jedná se

o podstatnou vadu, která má vliv na posouzení skutečnosti, zda podání učinila osoba k tomu

oprávněná. V kontextu ust. a 4 je nutno jako podpis osoby, která

podání činí, chápat podpis vlastnoruční. Pokud je podání technicky realizováno prostřednictvím

licence poštovních služeb, nejedná se o písemné podání opatřené vlastnoručním podpisem, ale

o podání odpovídající podání učiněnému prostřednictvím jiných technických prostředků. Podle

žalovaného při použití poštovní služby „Dopisonline“ spočívající ve vytištění, zabalení a odeslání

prosté elektronické kopie dokumentu není vytvořená perfektní písemnost, která má účinky

podání. Žalovaný dodal, že žalobcem poukázaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nejsou

přiléhavá, pokud dovozuje analogii postupu správního orgánu v případě podání odvolání.

Závěrem žalovaný poukázal na to, že věc žalobce předložil nadřízenému správnímu orgánu, který

však neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení a následně ani důvody k přijetí opatření

proti nečinnosti, k čemuž dal žalobce podnět.

3. Krajský soud provedl důkaz předloženým správním spisem Magistrátu města Havířova,

správního odboru sp. zn. RD/6197/16, č. j. MMH/62191/16 a poté dospěl k závěru, že žaloba

není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl.

(dále jen ) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán

v době rozhodování žalovaného v souladu s ust.

4. Z obsahu výše uvedeného správního spisu žalovaného krajský soud zjistil následující

skutečnosti:

- dne 20. 7. 2016 vydal Magistrát města Havířova, správní odbor příkaz, kterým žalobce

uznal vinným tím, že jako držitel řidičského oprávnění neodevzdal Magistrátu města

Havířova do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým mu byla

Shodu s prvopisem potvrzuje

3 č. j.

uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel do

22. 6. 2016 řidičský průkaz a neučinil tak až do dne vydání tohoto příkazu, čímž porušil

, o provozu na pozemních komunikacích, ve znění

pozdějších předpisů, a spáchal tak úmyslně přestupek podle § 125c odst. 4 písm. b) téhož

zákona, za což mu podle § 125c odst. 5 písm. f) cit. zákona byla uložena pokuta ve výši

2 500 Kč;

- dne 22. 8. 2016 byla žalovanému doručena prostřednictvím pošty 370 20 České

Budějovice 90 písemnost nazvaná „Odpor ve věci sp. zn. 6197/P/62191/2016/Pb“, ve které

bylo uvedeno bez podpisu jméno žalobce s tím, že podává odpor proti příkazu ze dne

20. 7. 2016;

- dne 24. 8. 2016 vydal Magistrát města Havířova, správní odbor usnesení, kterým určil

žalobci lhůtu do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení k odstranění vady

podání – doplnění podpisu osoby, která písemnost podává v odporu proti příkazu,

podaného dne 18. 8. 2016;

- dne 16. 9. 2016 byla žalovanému doručena naprosto stejná písemnost odporu, tentokrát

opatřena naskenovaným podpisem žalobce a odeslaná poštou 370 20 České Budějovice

90 s datem podání 14. 9. 2016;

- dne 27. 7. 2017 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého

regionu usnesení, kterým zamítl žádost žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti

v souvislosti s řízením o shora uvedeném přestupku.

5. Podle ust. , , v platném znění, je podání

úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu

a bez ohledu na to, jak je označeno. Podle odst. 2 téhož ustanovení z podání musí být patrno,

kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení,

datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19

odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno

a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se

k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou

v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě

jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu,

identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro

doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další

náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. Podle odst. 4 citovaného ustanovení

podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě

podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno,

popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných

technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě

bez použití uznávaného elektronického podpisu.

6. V projednávané věci bylo tedy nesporné, že žalobci byla příkazem ze dne 20. 7. 2016

uložena Magistrátem města Havířova, správním odborem pokuta za výše uvedený přestupek ve

výši 2 500 Kč. Nesporným bylo také to, že žalobce dne 18. 8. 2016 učinil prostřednictvím

poštovní služby „Dopisonline“ podání nazvané „Odpor ve věci sp. zn. 6197/P/62191/2016/Pb“,

které však neobsahovalo jeho podpis. Poté, kdy byl správním orgánem prvního stupně vyzván,

aby své podání – odpor proti příkazu doplnil o podpis, doručil prostřednictvím stejné poštovní

služby žalovanému odpor proti příkazu opatřený nečitelným naskenovaným podpisem. Spornou

otázkou bylo mezi účastníky to, zda takové podání bylo způsobilé vyvolat účinky včasného

Shodu s prvopisem potvrzuje

4 č. j.

a přípustného odporu proti příkazu správního orgánu prvního stupně ze dne 20. 7. 2016, tedy zda

byl žalovaný povinen pokračovat ve správním řízení ve věci přestupku žalobce. Dle názoru

žalobce byl odpor proti tomuto příkazu podán řádně a včas. Podstatnou náležitostí podání je

kromě jiných skutečností uvedených ve shora citovaném zákonném ustanovení podpis osoby,

která jej činí. V daném případě na prvním podání odporu proti příkazu žalobce podpis vůbec

neuvedl; na druhém vyhotovení stejného podání byl pak uveden viditelný podpis, avšak nešlo

o podpis originální, ale pouze o jeho kopii. Žalobce použil poštovní službu tzv. Dopisonline, při

které byla listovní zásilka – odpor proti příkazu zaslána správnímu orgánu poté, kdy byla vytištěna

a nemohla tedy obsahovat vlastnoruční podpis žalobce. Podle ust. § 37 odst. 2 věty prvního

musí být z každého podání mj. patrno, kdo jej činí. Je proto zákonnou

podmínkou, aby podání, má-li mít právní účinky, obsahovalo podpis podatele potvrzující

skutečnost, že podání učinila osoba, která je jako podatel na něm uvedena. Pouhé skenování

podpisu podatele tuto záruku neposkytuje a zároveň vylučuje možnost zkoumání pravosti

podpisu podatele, pakliže by o něm vyvstaly pochybnosti. Dle názoru krajského soudu proto

žalovaný nepochybil, když ve správním řízení ve věci přestupku žalobce nepokračoval a nevydal

správní rozhodnutí. Za této situace nemůže být žaloba proti nečinnosti žalovaného důvodná.

Poukázání žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -26 ze dne

17. 10. 2014 není přiléhavé. V tomto rozsudku byla řešena otázka nutnosti konvertování plné

moci ve smyslu a 2 , o elektronických úkonech a autorizované

konverzi dokumentu, přičemž je v něm prezentován názor, že pro účinné zastoupení účastníka

řízení zmocněncem podle ust. postačuje předložení plné moci v kopii

prosté, je tedy nasnadě, že v takovém případě naroveň prosté kopii je postavená nekonvertovaná

písemnost doručená prostřednictvím datové schránky zmocněné osoby. Krajský soud především

zdůrazňuje, že se tento případ týkal podpisu na plné moci a nikoliv na podání ve smyslu shora

citovaného ustanovení . Podáním ve smyslu tohoto zákonného ustanovení se

přitom rozumí jakýkoliv úkon účastníka správního řízení směřující proti správnímu orgánu,

kterým uplatňuje svá procesní práva nebo se domáhá uplatnění svých procesních práv. Takovým

podáním nelze chápat udělení plné moci, která prokazuje zastoupení podle ust. § 33 odst. 1

a kterou se fakticky dokumentuje předchozí uzavření dohody o zastoupení mezi

zmocnitelem a zmocněncem.

7. Za nepřiléhavé považuje krajský soud i poukázání žalobce na rozsudek Nejvyššího

správního soudu č. j. -36, neboť předmětem sporu, který byl v této věci řešen, byla

otázka, zda byl či nebyl žalovaný nečinný, pokud nepřihlížel k včas podanému odvolání, které

nebylo podepsáno a tento nedostatek nebyl ani přes výzvu odstraněn, resp. komu měla být

adresována výzva k doplnění odvolání proti rozhodnutí, kterým byl stěžovatel uznán vinným ze

spáchání dopravního přestupku, za situace, kdy stěžovatel byl ve správním řízení zastoupen

zplnomocněným zástupcem a odvolání neobsahovalo žádný podpis, tj. ani podpis stěžovatele, ani

podpis jeho zástupce. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dovodil, že bylo povinností

správního orgánu o podaném odvolání rozhodnout a že v úvahu připadal postup dle § 66 odst. 1

písm. c) ve spojení s , tj. pro neodstranění vad podaní

odvolací řízení zastavit. Obdobnou situaci řešil Nejvyšší správní soudu v žalobcem poukázaném

rozsudku č. j. ze dne 27. 7. 2017, ve kterém rovněž zdůraznil, že i nepodepsané

odvolání zásadně zahajuje řízení o odvolání v přestupkové věci a že toto řízení je třeba skončit

některým ze zákonem předvídaných způsobů. Na rozdíl od právní úpravy odvolacího řízení,

s podáním odporu proti příkazu žádné další řízení o tomto odporu zákon neupravuje. Žalovaný

proto nepochybil, když ve věci vydaného příkazu o pokutě žalobci další procesní úkony nečinil za

situace, kdy tento příkaz nabyl právní moci v důsledku toho, že podaný odpor žalobcem přes

výzvu a poučení správním orgánem prvního stupně neobsahoval vlastnoruční podpis.

8. Ze shora uvedených důvodů krajský soud proto žalobu žalobce jako nedůvodnou v souladu s ust. zamítl.

Shodu s prvopisem potvrzuje

5 č. j.

9. V souladu s ust. krajský soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na

náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovaný se tohoto práva výslovně

vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto

rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné

zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické

vzdělání.

Ostrava 11. ledna 2018

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje