Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 306/2017 - 30

3 Azs 306/2017 -

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: H. D., zastoupená Mgr. Leonidem Kushnarenkem, advokátem se sídlem Politických vězňů 21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017, č. j. OAM-235/ZA-ZA11-ZA15-2017, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 9. 2017, č. j. – 32,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í

[1] Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Plzni, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017. Tímto rozhodnutím bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany podle , o azylu, a to z důvodu nepřípustnosti žádosti podle tohoto zákona, neboť státem příslušným pro posouzení žádosti je Litevská republika.

[2] Při posouzení věci vycházel krajský soud z následujících skutečností. Žalobkyně pochází z Doněcka na východní Ukrajině, v důsledku války ztratila domov. Dne 31. 1. 2017 bylo žalobkyni vydáno v Kyjevě Litevskou republikou schengenské vízum s platností od 20. 2. 2017 do 21. 3. 2017. Na základě tohoto víza přicestovala do České republiky, dne 23. 3. 2017 zde požádala o mezinárodní ochranu. Přímé příbuzné žalobkyně v České republice nemá, žije zde pouze její tchýně na základě povolení k dlouhodobému pobytu.

[3] Na základě uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že státem příslušným k vedení řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany je podle článku 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (dále jen Nařízení) je Litva, přičemž nejsou dány podmínky pro přenesení příslušnosti podle čl. 17 Nařízení. Rozhodnutí žalovaného proto posoudil jako zákonné.

[4] Kasační stížnost podala žalobkyně (dále jen stěžovatelka) formálně z důvodů uvedených v písmeno a) a d) Konkrétně namítala, že se soud dostatečně nevypořádal s možností aplikace Nařízení a že ani žalovaný dostatečně nevysvětlil, proč při rozhodování o žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany nevyužil svoje diskreční oprávnění k přenesení působnosti na Českou republiku. Navrhla proto, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Důvody přijatelnosti kasační stížnosti stěžovatelka neuvedla.

[5] Podle jestliže kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

[6] Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39 přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů.

[7] V projednávané věci stěžovatelka nedefinovala žádnou zásadní právní otázku, která by svým významem podstatně přesahovala její vlastní zájmy a kterou by měl Nejvyšší správní soud pojednat v zájmu sjednocování judikatury; takováto otázka soudu nevyplynula ani z výše popsaného skutkového stavu. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ) odst. 1 pro nepřijatelnost odmítl.

[8] Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky

( ).

V Brně dne 17. ledna 2018

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu