Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 A 29/2017 - 40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci

žalobkyně: X

bytem X

zastoupena advokátem JUDr. Petrem Říhou

sídlem Palackého nám 106/II, Třeboň,

proti

žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích sídlem Lidická 124/11, České Budějovice

za účasti osoby

zúčastněné

na řízení: X

bytem X

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2017, č. j. ZKI CB-O-48/633/2016,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 1. 2017, č. j. ZKI CB-O-48/633/2016, bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec (dále jako „ “) ze dne 14. 10. 2016, č. j. OR – 252/2016-303/4, ve věci nesouhlasu žalobkyně s provedením opravy chybných údajů v katastru nemovitostí podle , o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a to zanesení poznámky o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu práva.

2. dne 15. 7. 2016 zjistil chybný zápis y – Smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 12. 6. 2014 uzavřené mezi nabyvatelem společností VKS financial, s. r. o., a osobou zúčastněnou na řízení v pozici převodce a dlužníka (dále jen „Smlouva“), když při zápisu této smlouvy jako vkladové y nebyla zapsána poznámka o dočasné povaze věcného práva k bytu č. x a garáži č. x na stp. č. x v k. ú. Jindřichův Hradec s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích p. č. x a x. Tyto nemovitosti v době provedení opravy již vlastnila žalobkyně, a to na základě příklepu v dobrovolné dražbě konané dne 18. 4. 2016 podle , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

3. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 13. 3. 2017 k poštovní přepravě žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).

4. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, přičemž má za to, že došlo k nezákonnému zásahu do jejího vlastnického práva. Žalobkyně je přesvědčena, že poznámka dočasnosti zajišťovacího převodu práva k daným nemovitostem neměla být zapsána, neboť přechodem vlastnického práva ve veřejné dražbě tato práva zanikla.

5. Ke genezi věci žalobkyně shrnuje, že v dobré víře v dobrovolné dražbě nabyla originárně vlastnické právo k řadě nemovitostí, přičemž v době konání dražby byla vlastníkem těchto nemovitostí společnost VKS financial, s. r. o., a to na základě Smlouvy. Poznámka dočasnosti zajišťovacího převodu práva na listu vlastnictví zapsána nebyla.

6. Žalobkyně poukazuje na , podle kterého práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucích na předmětu dražby zůstávají přechodem vlastnického práva nedotčena, stejně jako práva zajišťující pohledávky podle téhož zákona (zástavní právo, práva vyplývající ze smluv o omezení převodu nemovitosti). Ostatní zákonem nevyjmenovaná zajišťovací práva při přechodu vlastnického práva k nemovitosti v dobrovolné dražbě podle názoru žalobkyně zanikají. Z tohoto důvodu je žalobkyně přesvědčena, že právo osoby zúčastněné na řízení zapsané předmětnou poznámkou přechodem vlastnického práva na žalobkyni zaniklo k okamžiku příklepu.

7. Za zcela zásadní skutečnost považuje žalobkyně to, že poznámka dočasnosti byla zapsána až poté, co žalobkyně nabyla vlastnické právo k těmto nemovitostem ve veřejné dražbě. Přechod vlastnického práva v rámci dražby je originárním způsobem nabytí vlastnictví a s odkazem na blíže neurčený komentář k tak nelze k dané nemovitosti „zkoumat návaznost zápisů a není zde důvod uvádět poznámky, které se vztahují k předcházejícímu vlastníkovi“.

8. Žalobkyně rovněž namítá nesprávnou aplikaci , o katastru nemovitostí , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť žalobkyně není právním nástupcem původního věřitele a nemá ani žádné vazby k přechozímu vlastníkovi. Změnu vlastníka nemovitosti považuje žalobkyně za překážku v postupu podle tohoto ustanovení. Tyto závěry žalobkyně činí s ohledem na , podle kterého je žalobkyně toho názoru, že předmětné právo přechodem vlastnického práva zaniká.

9. Žalobkyně poznamenává, že si je vědoma toho, že žalovaný pouze rozhodoval o oprávněnosti zápisu formou opravy chyby, nicméně zcela ignoroval zánik dočasnosti převodu práva ve vazbě na uvedené ustanovení.

10. Žalobkyně poukazuje na postup Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, k čemuž přikládá výpis LV č. x pro k. ú. Řeporyje, ke dni 1. 3. 2015, kde byla vyznačená poznámka dočasné povahy věcného práva obdobným způsobem, jako tomu mělo být v nyní projednávané věci. Dále žalobkyně předkládá tentýž LV ve stavu ke dni 1. 3. 2016, přičemž nový vlastník nabyl tyto nemovitosti stejně jako žalobkyně v dražbě. Předmětná poznámka je vymazána.

11. Žalobkyně rovněž poukazuje na to, že osoba zúčastněná na řízení nevyužila svého práva na určení neplatnosti dražby podle a vlastnické právo žalobkyně nijak nezpochybnila.

12. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby.

13. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul dosavadní průběh řízení. Závěry žalobkyně ve vztahu k § 34 zákona o veřejných dražbách považuje za nesprávné. Neuvádí-li toto ustanovení výslovně, že nezaniká právo zajišťující pohledávky, svědčí to tomu, že toto právo může zůstat zapsáno i po provedení dražby.

14. Ohledně časového sledu zapsání poznámky dočasnosti žalovaný uvádí, že byl podle ex lege povinen zjištěnou chybu opravit a nezapsanou poznámku zapsat.

15. Žalovaný poukazuje, že zápis poznámky nebrání vlastníkovi nemovitosti s nakládáním s nemovitostí. Pokud má žalobkyně za to, že současný stav zapsaný v katastru nemovitostí je chybný, má právo požádat o opravu chyby v katastrálním operátu.

16. Co se postupu katastrálního úřadu v Praze týče, žalovaný uvádí, že tato problematika nebyla doposud sjednocena, proto jsou přístupy katastrálních úřadů rozdílné.

17. Závěrem vyjádření žalovaný zdůraznil, že zeměměřické a katastrální orgány jsou podle a 5 , o zeměměřických a katastrálních úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), pouze evidenčními orgány, které rozhodují na základě jim známých skutečností. Žalovaný je přesvědčen, že napadeným rozhodnutím nebylo vlastnické právo žalobkyně dotčeno a došlo jím pouze k nápravě zřejmého omylu při vedení katastru nemovitostí podle .

18. Ze správního spisu zjistil krajský soud následující podstatné skutečnosti: Na základě Smlouvy nabyla společnost VKS financial, s. r. o., vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to v rámci institutu zajišťovacího převodu práva ve smyslu a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, od osoby zúčastněné na řízení. Při vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě této y nebyla poznámka o dočasnosti zajišťovacího převodu práva zapsána.

19. Předmětné nemovitosti vydražila žalobkyně dne 18. 4. 2016 (viz dražební vyhláška ze dne 14. 3. 2016; protokol o provedené dražbě dobrovolné ze dne 18. 4. 2016; potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 21. 4. 2016).

20. Oznámením ze dne 15. 7. 2016 oznámil opravu údajů katastru nemovitostí spočívající v doplnění poznámky o dočasné povaze věcného práva k LV x na základě zajišťovacího práva k bytové jednotce x – bytu vymezeného v budově Jindřichův Hradec III, č. p. x se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a parcele x a x a dále k bytové jednotce x – garáž vymezené v tomtéž domě se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a parcele x, neboť při vedení katastru bylo zjištěno, že společně se zápisem y - Smlouvy s právními účinky zápisu ke dni 20. 6. 2014 nebyla zřejmým omylem v psaní zapsána na uvedený LV poznámka o dočasné povaze věcného práva – zajišťovacího převodu práva. Je poukazováno na katastrální vyhlášky a rovněž na a dále jsou sdělovány předpoklady výmazu poznámky o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu podle katastrální vyhlášky.

21. Dne 27. 7. 2016 obdržel nesouhlas žalobkyně s provedenou opravou, která uvedla, že uvedené nemovitosti nabyla v dobré víře a dražitelem byla ujištěna o oprávněnosti prodeje (nedodržení podmínek smlouvy). Žalobkyně rovněž uvedla, že je toho názoru, že zpeněžením předmětu dražby zajišťovací převod práva zaniká

22. Dne 4. 8. 2016 obdržel vyjádření osoby zúčastněné na řízení, která trvá na zapsané poznámce, k čemuž uvádí, že okolnosti dražby jsou prošetřovány Policií České republiky a celou dražbu považuje za nezákonnou.

23. Rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 14. 10. 2016 nebylo podle vyhověno nesouhlasu žalobkyně s provedením opravy v údajích v katastru nemovitostí. V odůvodnění rozhodnutí je konstatována zjevná chyba v psaní při zápisu Smlouvy spočívající v nezapsání poznámky dočasné povahy věcného práva. S odkazem na pokyn ČÚZK – 12625/2016-11 ze dne 9. 9. 2016 opakovaně věc posoudil se závěrem, že oprava byla provedena v souladu s a katastrální vyhláškou.

24. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně odvoláním, ve kterém je zdůrazněno, že žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě a v dobré víře, že na těchto nemovitostech neváznou žádné vady. Žalobkyně nebyla smluvní stranou Smlouvy, a proto podle jejího názoru nemůže být její vlastnické právo zatíženou uvedenou poznámkou dočasnosti. Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření k odvolání zpochybnila dobrou víru žalobkyně, neboť při určité míře pečlivosti a opatrnosti mohla existenci zajišťovacího převodu práva zjistit; rovněž je opakováno, že nařízení dražby jako takové mohlo být nezákonné.

25. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnutí katastrálního úřadu potvrzeno a odvolání žalobkyně zamítnuto jako nedůvodné. Žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení a zjištěný skutkový stav. Žalovaný poukázal na občanskoprávní úpravu zajišťovacího převodu práva podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) se závěrem, že z žádného ustanovení nelze dovodit, že ten, na koho bylo právo, byť i dočasně převedeno, by byl omezen zákonem s tímto právem nakládat. Rovněž je poukázáno na katastrální vyhlášky a katastrální vyhlášky (pozn. soudu: mylně odkazováno na odst. 3 tohoto ustanovení). Dále je shrnut institut opravy chyby v katastrálním operátu ve smyslu . Na základě uvedeného dospěl žalovaný k závěru, že provedený zápis poznámky nikterak nezpochybnil práva žalobkyně nabytá v dražbě, stejně jako nezasáhl do jejích práv k daným nemovitostem, neboť vyznačení poznámky nebrání dalšímu nakládání s nemovitostmi. Rovněž je konstatováno, že postup společnosti VKS financial, s. r. o., na jehož základě dražitel provedl dobrovolnou dražbu, nebyl předmětem řízení před žalovaným ani .

26. Ve správním spise je dále založeno stanovisko Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ze dne 9. 9. 2016, č. j. ČÚZK-12625/2016-11, ohledně výmazu poznámky o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu podle v rámci dobrovolné dražby podle zákona o veřejných dražbách. Podle vysloveného právního názoru lze výmaz takovéto poznámky provést výhradně podle katastrální vyhlášky. Rovněž je založena řada výpisů z katastru zachycujících stav k různým datům, mj. i stav před provedenou opravou ke dni 12. 7. 2016, bez evidovaných „jiných zápisů“ a dále stav po opravě ke dni 14. 7. 2016, zachycující v položce „Jiné zápisy“ dočasnou povahu věcného práva na základě zajišťovacího převodu práva na základě Smlouvy. Právní účinky zápisu jsou vyznačeny ke dni 20. 6. 2014, zápis proveden dne 18. 7. 2014.

27. Dále je založeno sdělení katastrálního úřadu ze dne 30. 11. 2016, zn. -303, adresované Policii České republiky, ze kterého se podává, že předmětná poznámka nebyla řádně zapsána zjevným nedopatřením, či chybou, což je odůvodňováno pracovním vytížením.

28. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Krajský soud rozhodl bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle

29. Žaloba není důvodná.

30. Předmětem soudního přezkumu v této věci je postup katastrálního úřadu a žalovaného při opravě chyby v katastrálním operátu podle . Úkolem správního soudu v této věci je posoudit, zda byly dány zákonné předpoklady pro postup podle tohoto ustanovení.

31. Krajský soud zdůrazňuje, že jím činěné závěry se vztahují výhradně k předmětu řízení před správními orgány, kterým byla oprava chyb postupem podle . Správní soud není povolán k řešení otázek občanského hmotného práva, tedy k tomu, aby rozhodoval o tom, zda zajišťovací převod práva v tomto konkrétním případě vznikl a existuje, případně k jakému okamžiku vznikl, stejně jako není povolán k tomu, aby jakýmkoli způsobem hodnotil vlastnická či jiná věcná či obligační práva jednotlivých osob.

32. Zeměměřičské a katastrální orgány jsou podle , o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) pouze evidenčními orgány. ani žalovanému nepříslušní v případě opravy chyb v katastrálním operátu rozhodovat o tom, zda konkrétní osobě svědčí právo či nikoli, či zda nějaké právo je či není. Tyto závěry ostatně plynou i z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu shrnuté např. v rozsudku ze dne 20. 7. 2017, č. j. – 39 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná z www.nssoud.cz), ve kterém se uvádí, že „řízením o opravě chyb v katastrálním operátu má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Oprava chyby nemůže zakládat, měnit či rušit vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Provedením opravy zápisu se tak skutečný právní vztah k nemovitosti nemění; ten lze změnit jen na základě příslušné y (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. – 134…“ může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č. j. – 65, publ. pod č. 2969/2014 Sb. NSS, či ze dne 9. 11. 2016, č. j. - 52).

33. Ustanovení obsahuje úpravu institutu opravy chyby v katastrálním operátu. Podle odst. 1 písm. a) tohoto ustanovení mj. platí, že i bez návrhu opraví chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení katastru. Pojem „zřejmý omyl“ byl Nejvyšším správním soudem vyložen v rozsudku ze dne 17. 1. 2008, č. j. – 103, podle jehož právní věty lze do této kategorie řadit „jak omyl týkající se skutkových okolností (error facti – zejména případy chyb v psaní a počítání, jako zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažených v podkladové ě či např. i opomenutí zapsat údaj v podkladové ě obsažený), tak omyl právní (error iuris – např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnosti na základě y, která nesplňuje požadavky stanovené ). Omyl je přitom charakteristický vždy tím, že je v něm obsažen lidský činitel.“

34. Ustanovení je dále konkretizováno v katastrální vyhlášky, podle kterého platí, že chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo y, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

35. Podle § 72 odst. 1 katastrální vyhlášky platí, že poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva. S tímto ustanovením pak koresponduje , který stanovuje, že týká-li se zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu; do veřejného seznamu se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu práva. Z těchto důvodů je povinen spolu se zápisem vlastnického práva z titulu smlouvy o zajišťovacím převodu práva zapsat poznámku o dočasné povaze převodu vlastnického práva. přitom vychází výhradně z předložených podkladů a plní pouze evidenční funkci; nerozhoduje o vzniku, zániku či změně jakýchkoli práv a povinností.

36. Krajský soud považuje s ohledem na shora uvedené za nesporné, že v rámci vkladu vlastnického práva společnosti VKS financial, s. r. o., k předmětným nemovitostem na základě Smlouvy byl povinen zapsat zároveň poznámku o dočasné povaze věcného práva (vlastnického práva společnosti VKS financial, s. r. o.). Tuto skutečnost ostatně ani žalobkyně nezpochybňuje.

37. Krajský soud posoudil nezapsání předmětné poznámky na základě dostupných listin jako zjevný omyl spočívající v opomenutí zapsání údaje obsaženého v podkladové ě – Smlouvy, neboť zákon zcela jednoznačně stanovuje povinnost katastrálního úřadu poznámku dočasnosti zapsat. Obsah Smlouvy nezavdává jakýchkoli pochyb o užití zajišťovacího institutu zajišťovacího převodu práva.

38. Vzhledem k uvedenému je krajský soud přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem, když po zjištění tohoto omylu postupoval podle .

39. Žalobkyně s odkazem na a 34 namítá, že zajišťovací převod práva přechodem vlastnictví k předmětu dražby ex lege zaniká, a proto již nemohla být předmětná poznámka zapsána. Respektive, že s ohledem na zánik tohoto zajišťovacího institutu již nebylo co opravovat. Rovněž tak namítá nesprávnou aplikaci katastrální vyhlášky.

40. Ustanovení upravuje nedotčení věcných břemen přechodem vlastnictví k předmětu dražby. Toto ustanovení na nyní projednávanou věc nedopadá, nicméně krajský soud chápe úvahu žalobkyně směřující k tomu, že zákon obsahuje výčet konkrétních práv, která nejsou dražbou dotčena.

41. Podle platí, že přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají zástavní práva a působí vůči vydražiteli; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Žalobkyni lze přisvědčit, že zajišťovací převod práva zde není výslovně uveden, což však nutně neznamená, že všechny ostatní zajišťovací instituty automaticky a contrario zanikají.

42. Ustanovení katastrální vyhlášky obsahuje taxativní výčet důvodů, pro které vymaže poznámku dočasnosti. , jakožto správní úřad, je při výkonu své pravomoci vázán ve smyslu d zněním zákona a příslušných podzákonných předpisů. Uvedené ustanovení katastrální vyhlášky, ani ustanovení jiného zákona, nesvěřuje oprávnění provést výmaz poznámky dočasnosti v případě dobrovolné dražby. Pokud by provedl výmaz této poznámky z jiného důvodu, než který je uveden v uvedeném ustanovení katastrální vyhlášky, jednalo by se o zjevné překročení zákonného zmocnění, což by mělo za následek nezákonnost tohoto jednání. není oprávněn zkoumat existenci určitého práva, ale má pouze evidenční funkci, neboť po posouzení úplnosti předložených listin provádí zákonem stanovené úkony.

43. Dle názoru krajského soudu, za situace, kdy by poznámka dočasnosti byla zapsaná a dobrovolná dražba by proběhla, zůstala by tato poznámka stále zapsána, neboť procesní ustanovení, kterými je při výkonu své pravomoci vázán, nestanovují oprávnění katastrálního úřadu tuto poznámku v návaznosti na proběhnuvší dražbu vymazat. Z tohoto důvodu je nutné uzavřít, že i „zpětný“ zápis této poznámky postupem podle byl proveden v souladu se zákonem, neboť do okamžiku provedení opravy nenastaly takové skutečnosti, se kterými by katastrální předpisy spojovaly oprávnění katastrálního úřadu provést výmaz této poznámky, což považuje krajský soud za zcela esenciální skutečnost.

44. Nutno zdůraznit, že pokud by měl žalobkyní předpokládané důsledky, tak by tato skutečnost byla příslušným způsobem reflektována právě i v katastrální vyhlášce či jiném právním předpisu, který by stanovil oprávnění katastrálního úřadu poznámku dočasnosti v návaznosti na uskutečněnou dražbu vymazat.

45. Krajský soud nad rámec věci samotné podpůrně poukazuje na to, že existence zajišťovacího převodu práva není překážkou konání dobrovolné dražby podle § 17 odst. 7 a 8 zákona o veřejných dražbách. Dobrovolnou dražbu ve smyslu § 17 a násl. téhož zákona je nutno považovat za sui generis druh přechodu vlastnického práva k předmětu dražby. Vlastník předmětu dražby, VKS financial, s. r. o., v takovémto případě realizuje své dispoziční právo k věci s úmyslem tuto věc zpeněžit a převést své vlastnické právo na jinou osobu, a to zcela dobrovolně. Vlastník věci se de facto obrací na blíže neurčitý okruh osob prostřednictvím dražitele a dává možnost jednotlivým účastníkům dobrovolné dražby nabýt vlastnické právo k předmětu dražby zvláštním postupem podle zákona o veřejných dražbách. To, zda tato společnost byla oprávněna takto postupovat, není předmětem současného přezkumu. Jak se podává i z důvodové zprávy k , v případě zajišťovacího převodu práva není věřitel s účinky inter partes oprávněn předmět zajišťovacího práva dále zcizit. Vzhledem k účinkům této normy pouze vůči smluvním stranám může nastat situace, kdy věřitel tuto svoji povinnost poruší (zda tato situace nastala, není předmětem tohoto řízení). Týká-li se zajišťovací převod práva, jako v nyní přezkoumávané věci, nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, jsou třetí osoby s existencí zajišťovacího převodu práva seznámeny z tohoto veřejného seznamu (což se v tomto případě nestalo). V případě zcizení nemovitosti věřitelem pak nemůže být nový vlastník nemovitosti za standardní situace v dobré víře. Tyto skutečnosti mají následně pro jednotlivé osoby příslušné občanskoprávní důsledky. Možno poukázat na dílčí závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. , publikováno v souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 14/2011, které lze považovat za stále platné. Nejvyšší soud mj. vyslovil, že „skutečnost, že vlastnické právo věřitel získal na základě zajišťovacího převodu vlastnického práva ( ) uskutečněného převodní smlouvou (zpravidla smlouvou kupní) neznamená, že by vlastník (věřitel) nemohl takto nabyté vlastnické právo převést na další (třetí) osobu.“ K čemuž je nutné doplnit, že pokud tak učiní a poruší tak svoji povinnost vůči dlužníkovi, je nutné, aby se jednotlivé smluvní strany (dlužník, nový vlastník) dovolávaly svých práv zákonem předpokládaným způsobem v občanskoprávním řízení. Vyloučen není ani trestněprávní postih. Pokud dlužník svůj dluh neuhradí a věřitel se rozhodne na předmětu zajišťovacího převodu práva uspokojit, zanikne toto zajišťovací právo zákonem předpokládaným způsobem a příslušná poznámka je následně vymazána. V nyní projednávané věci nebyly předloženy podklady ve smyslu katastrální vyhlášky, ze kterých by plynulo, že takováto situace nastala. Pokud věřitel zcizí předmět zajišťovacího převodu dříve, než je k tomu oprávněn, a to jakýmkoli způsobem, neznamená to z povahy věci automatický zánik tohoto zajišťovacího institutu a tak není oprávněn poznámku vztahující se k tomuto zajišťovacímu institutu vymazat. S ohledem na obecnou platnost uvedeného je tyto závěry nutné stáhnout i na situaci, kdy dojde k přechodu vlastnického práva k předmětu spojeného se zajišťovacím převodem práva prostřednictvím dobrovolné dražby. Opačný závěr by zcela popíral shora uvedené skutečnosti a dával by prostor jednání in fraudem legis umožňující účelové navození situace, za které zajišťovací převod práva zaniká. Porušení povinnosti jednotlivých zúčastněných osob je nutno řešit občanskoprávní cestou.

46. Krajský soud proto uzavírá, že a žalovaný postupovali správně, když s odkazem na katastrální vyhlášky konstatovali, že není dán důvod pro to, aby chybějící poznámka dočasnosti nebyla postupem podle zapsána. ani žalovaný nejsou přitom oprávněni více zkoumat existenci jednotlivých práv. Má-li žalobkyně za to, že zajišťovací převod práva zanikl, musí se této skutečnosti dovolávat v civilním řízení soudním.

47. Evidovaný stav v katastru nemovitostí před opravou neodrážel skutečný stav, což bylo opravou chyby napraveno. Skutečnost, že se tak stalo, až po přechodu vlastnického práva na žalobkyni nelze více zohlednit.

48. Žalobkyně rovněž argumentuje svojí dobrou vírou v okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem, čímž ve své podstatě namítá, že v dobré víře legitimně očekávala s ohledem na princip materiální publicity, že předmětné nemovitosti jsou po právní stránce bez jakýchkoli vad. Krajský soud se námitkami žalobkyně v tomto směru nemohl více zabývat, neboť tyto námitky se míjí s předmětem soudního přezkumu. Otázka dobré víry žalobkyně má však přímý vliv na otázku existence jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem, stejně jako k jejímu právu na případnou náhradu škody podle a zákona o veřejných dražbách, neboť právě navrhovatel dražby měl dražebníka informovat o všech skutečnostech spjatých s předmětnými nemovitostmi.

49. Žalobkyně na podporu své věci poukázala na postup jiných katastrálních úřadů, k čemuž navrhla provést dokazování řadou výpisů z katastru nemovitostí. Krajský soud se však těmito skutečnostmi nemohl více zabývat, neboť ze samotných výpisů z katastru nemovitostí nemohou plynout pro nyní přezkoumávanou věc žádné relevantní skutečnosti. Dovolává-li se takto žalobkyně zásady legitimního očekávání, je krajský soud nucen konstatovat, že ze samotného výpisu nelze ničeho usuzovat o skutkovém a právním stavu v odkazované věci. Stejně tak nemůže tento výpis jakkoli přispět ke zjištění skutkového stavu v nyní přezkoumávané věci. Pro úplnost krajský soud dodává, že se obrátil na ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí - Český úřad zeměměřičský a katastrální, kancelář předsedy, oddělení legislativy a vyžádal si stanovisko k řešenému případu (viz stanovisko ze dne 9. 9. 2016, č. j. ČÚZK-12625/2016-11, které je ve správním spise založeno). Tímto stanoviskem se i žalovaný řídil. Krajský soud má s ohledem na tuto skutečnost za to, že správní orgány postupovaly v dané věci s náležitou pečlivostí tak, aby nebylo dotčeno legitimní očekávání žalobkyně.

50. Námitkami spojenými s průběhem dražby a možností osoby zúčastněné na řízení postupovat podle se krajský soud nezabýval, neboť se zcela míjí s předmětem tohoto řízení.

51. Skutečnosti sdělené soudu osobou zúčastněnou na řízení se týkají samotného průběhu dražby a postupu orgánů činných v trestním řízení. Tyto skutečnosti však s předmětem tohoto soudního přezkumu blíže nesouvisí. Z tohoto důvodu se jimi krajský soud nezabýval.

52. Uvádí-li žalobkyně, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jejího vlastnického práva, je nutné s ohledem na shora učiněné závěry uzavřít, že k takovémuto zásahu v právní rovině nedošlo. Je-li podle hmotného práva dána existence zajišťovacího převodu práva, toto právo existovalo a bylo s nemovitostí spjato, v posuzované věci nebylo „pouze“ v souladu se zákonem vyznačeno. Byť jeho vyznačení může žalobkyně nyní vnímat jako faktický zásah do svého vlastnického práva, touto poznámkou je pouze evidována určitá skutečnost, která zde měla být evidována po celou dobu a pouze pro zjevný omyl při vedení katastru evidována nebyla. Rozpor skutečného stavu a stavu známého žalobkyni v její dobré víře a s tím spjatou možnou újmu či škodu je pak nutné řešit prostřednictvím náhrady škody či jiným zákonem předpokládaným způsobem.

53. Pro úplnost se dodává, že krajský soud nezkoumal, zda žalobkyně byla skutečně při nabytí předmětných nemovitostí v dobré víře, jak uvádí, neboť otázka dobré víry žalobkyně není předmětem tohoto řízení.

54. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle , věty první Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

56. V případě osoby zúčastněné na řízení soud odkazuje na , podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti soudem uloženy nebyly, rozhodl soud v jejím případě tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení ani nenavrhla, aby jí z důvodů zvláštního zřetele hodných bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 22. ledna 2018

JUDr. Marie Trnková v. r.

předsedkyně senátu