Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 20/2017 - 62

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Z. J., zast. Mgr. Václavem Voříškem, Ledčická 649/15, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava-Moravská Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2016, čj. MSK 71332/2016, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 12. 2016, čj. -30,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 12. 2016, čj. -30, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Magistrát města Ostravy rozhodnutím ze dne 31. 3. 2016 shledal žalobkyni vinnou z přestupku podle , o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve spojení s téhož zákona. Zmocněnec žalobkyně zaslal dne 20. 4. 2016, v poslední den lhůty, prostý e-mail, který obsahoval blanketní odvolání, žalobkyně však toto odvolání ve lhůtě 5 dnů způsobem uvedeným v nepotvrdila. Proto k odvolání žalovaný nepřihlížel. Dne 25. 4. 2016 sice zmocněnec žalobkyně zadal službou DopisOnline odvolání, to ale Česká pošta zpracovala, vytiskla a zadala k přepravě až následující den. Toto odvolání žalovaný vyhodnotil jako opožděné.

[2] Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila žalobou. Krajský soud rozsudkem toto rozhodnutí zrušil. Dle něj zmocněnec odvolání doplnil včas. K podání došlo objednávkou ve službě DopisOnline již 25. 4. 2016, tedy ve lhůtě předpokládané .

[3] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku kasační stížnost podle Krajský soud prý přehlédl, že elektronická objednávka má zcela odlišnou podobu než výsledná listovní zásilka, která je posléze poštou dodána. Nejde o zásilku v konečné podobě ve smyslu , o poštovních službách, nýbrž v podobě jiné. Elektronická objednávka není poštovní zásilkou ve smyslu zákona o poštovních službách. Poštovní smlouva je uzavřena teprve podáním poštovní zásilky do poštovní přepravy, nikoliv již podáním elektronické objednávky. Stěžovatel odkázal na obchodní podmínky služby DopisOnline, dle kterých je odesílatel srozuměn s tím, že datum elektronické objednávky se nemusí shodovat s datem podání poštovní zásilky. Krajský soud směšuje podání klasické listovní zásilky, kterým se již judikatura opakovaně zabývala, a zcela specifický hybridní způsob podání zásilky použitím služby DopisOnline. Stěžovatel dále upozorňuje, že postup žalobkyně, resp. jejího zmocněnce, byl promyšleným obstrukčním jednáním a zneužitím práva. To dokumentuje odkazem na řadu dalších věcí, kde různí zmocněnci spojení osobou téhož advokáta použili shodnou taktiku.

[4] Desátý senát po předběžné poradě postoupil věc rozšířenému senátu, a to pro nesouhlas s právním názorem k veřejnoprávním dopadům služby DopisOnline vysloveným v rozsudku ze dne 23. 2. 2017, čj. -39 (blíže usnesení ze dne 13. 4. 2017, čj. -28). Rozšířený senát usnesením ze dne 19. 12. 2017, čj. -49, spornou právní otázku zodpověděl takto: „Den elektronické objednávky služby DopisOnline přes webovou stránku https://online.postservis.cz, není okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu “. Současně vrátil věc desátému senátu k projednání a rozhodnutí.

[5] Účastníci řízení se přes výzvu předsedy senátu k věci ve lhůtě nevyjádřili. Proto rozhodující senát přikročil k posouzení věci samé.

[6] Kasační stížnost je důvodná.

[7] Jedinou spornou otázkou je, zda žalobkyně prostý e-mail ze dne 20. 4. 2016, který obsahoval blanketní odvolání, ve lhůtě 5 dnů způsobem uvedeným v potvrdila. Skutkově je nesporné, že dne 25. 4. 2016 sice zmocněnec žalobkyně zadal službou DopisOnline odvolání, to ale Česká pošta zpracovala, vytiskla a zadala k přepravě až následující den, tedy 26. 4. 2016. To plyne z údajů na obálce založené ve správním spisu, nikdo to ani co do skutkového popisu nerozporuje. Sporné jsou jen právní důsledky této zásilky.

[8] Podle , ve znění do 18. 9. 2016, podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu musí být do 5 dnů potvrzeno písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Podle pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována mimo jiné tehdy, je-li poslední den lhůty podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.

[9] Jak vysvětlil rozšířený senát, podle zákona o poštovních službách se poštovní zásilkou rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána. Okamžik, ke kterému je zásilka podána k poštovní přepravě, podle kogentního nemůže být modifikován soukromoprávním ujednáním, tj. Obchodními podmínkami DopisOnline (bod 34 usnesení rozšířeného senátu).

[10] Jak plyne ze závěrů rozšířeného senátu, odeslání elektronické objednávky (25. 4. 2016) v tomto případě časově předchází okamžiku vytvoření poštovní zásilky (26. 4. 2016), o jejíž předání k poštovní přepravě jde. Aby mohla být vůbec nějaká zásilka předána k poštovní přepravě, musí být nejprve vytvořena [viz cit. zákona o poštovních službách]. Z hlediska právních předpisů, tedy zákona o poštovních službách a , je však pro určení okamžiku „podání“ rozhodné datum, kdy zásilka skutečně fyzicky vznikla, tedy 26. 4. 2016. Jakékoliv odlišné soukromoprávní ujednání mezi Českou poštou a jejími zákazníky, stejně jako případné odlišné očekávání podatele, je bez významu.

[11] Jakkoliv se stěžovatelka dovolávala podacího lístku, na kterém je uvedeno datum 25. 4. 2016, toto datum vyplývá z ujednání vztahujícího se ke službě DopisOnline. Navíc je na podacím lístku výslovně uvedeno „Podáno po rozhodné době“, tedy zjevně míněno po 16:00 dne 25. 4. 2016. V dubnu 2016 platné Obchodní podmínky DopisOnline výslovně pamatovaly na to, že k objednávce služby DopisOnline a ke skutečnému podání poštovní zásilky může dojít v různé dny: jen zásilky přijaté do 16.00 hodin byla totiž Česká pošta povinna zpracovat ještě týž den a předat k další poštovní přepravě ( .2 Obchodních podmínek DopisOnline, platných v dubnu 2016). Datum 25. 4. 2016, uvedené na podacím lístku, tedy zjevně míří na okamžik objednání zásilky. Okamžik podání zásilky ve smyslu je však určen až dnem, kdy zásilka skutečně vznikla, byla tedy vytištěna a zkompletována. Toto datum, 26. 4. 2016, je vyznačeno na obálce založené ve správním spise.

[12] NSS se již nevyjadřoval k otázce údajného zneužití práva, pro posouzení kasační stížnosti jsou tyto argumenty bez významu. Navíc na těchto argumentech stěžovatel své rozhodnutí nezaložil, proto se jich nemůže ex post dovolávat teprve v řízení před správními soudy.

[13] Odvolání žalobkyně včas nepodala. Proto NSS zrušil rozsudek a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení ( věta první ). V něm bude soud vázán vysloveným právním názorem NSS ( ).

[14] Krajský soud v novém rozhodnutí rovněž rozhodne o nákladech řízení o této kasační stížnosti ( věta první ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2018

Zdeněk Kühn

předseda senátu