Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Afs 270/2017 - 48

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Mateřská škola KIDS Company Praha, s.r.o., se sídlem Hradešínská 1931/58, Praha 10 - Vinohrady, zast. Rainerem Frankem, advokátem se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2016, čj. MSMT-10758/2016-8, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2017, čj. -59,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně podala u Magistrátu hl. města Prahy dne 12. 1. 2016 žádosti podle , o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Žádostmi se domáhala uzavření smlouvy o poskytnutí dotace na školní rok 2016/2017. Magistrát žádosti zamítl. Dospěl mj. k závěru, že žalobkyně ve lhůtě stanovené v nepředložila dokumenty, jejichž včasné odevzdání bylo podmínkou uzavření smlouvy o poskytnutí dotace, jmenovitě vyúčtování dotace čerpané v předchozím školním roce a rozbor hospodaření s dotací. Tyto dokumenty musí správní orgán dostat nejpozději v poslední den lhůty, tedy 15. října předcházejícího kalendářního roku. Tento právní názor potvrdil též žalovaný a následně městský soud.

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Stěžovatelka je přesvědčena, že lhůta dle je lhůtou procesní, nikoliv hmotněprávní. Proto postačilo, aby tyto dokumenty nejpozději poslední den lhůty odeslala na adresu správního orgánu. Lhůta dle je dílčí lhůtou v procesu uzavírání veřejnoprávní smlouvy, a je tedy procesní lhůtou dle . V „podrobnostech“ stěžovatelka odkazuje na svá „předchozí vyjádření v rámci předchozího řízení“. Navíc poukazuje na to, že žalovaný se povahou lhůty zabýval naprosto nedostatečně, jen jednou větou.

[3] Žalovaný se ve vyjádření ztotožnil s důvody rozsudku městského soudu. Upozorňuje, že bez řádného splnění povinnosti dodat dokumenty podle nevznikne žadateli právo na poskytnutí dotace. Povinnost předložit dokumenty do 15. října je stanovena bez ohledu na to, zda vůbec dojde k zahájení řízení o poskytnutí dotace. Na okraj pak žalovaný poznamenal, že veřejnoprávní smlouva je sice výsledkem kontraktačního „procesu“, avšak jde o hmotněprávní dohodu subjektů práva.

[4] Stěžovatelka v replice setrvala na svém stanovisku, že lhůta dle je součástí řízení vedeného správním orgánem. I kdyby ale součástí řízení o uzavření veřejnoprávní smlouvy tato lhůta nebyla, v každém případě by se na ní uplatnila pravidla dle , a to na základě analogického užití .

[5] NSS při posuzování přípustné kasační stížnosti dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil NSS v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů ( a 4 ); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu.

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] Dle , ve znění od 1. 5. 2015, platí:

(2) Smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud krajský úřad neobdržel žádost o poskytnutí dotace ve lhůtě podle § 2 odst. 1. Smlouva o poskytnutí dotace se dále neuzavře, pokud právnická osoba, která čerpala dotaci v předchozím školním roce, nepředloží do 15. října za předchozí školní rok

a) vyúčtování dotace postupem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo),

b) výroční zprávu o činnosti školy,

c) rozbor hospodaření s dotací poskytnutou podle tohoto zákona, zpracovaný podle osnovy stanovené ministerstvem,

d) informaci o projednání výroční zprávy o činnosti školy ve školské radě, pokud je zřízena.

[8] NSS k tomu uvádí následující.

[9] Lhůty hmotněprávní se týkají uplatňování práv hmotných, event. plnění povinností stanovených hmotným právem. Lhůty procesní slouží k zajištění plynulosti řízení a včasného plnění procesních práv a povinností v průběhu řízení. Plynulost řízení zajišťují procesní lhůty tím, že vymezují časový úsek, během něhož účastník řízení může provést procesní úkon, nebo v němž musí účastník splnit určitou procesní povinnost. Rozlišení lhůt je založeno na jejich odlišných následcích. Marné uplynutí lhůty procesní má účinky v oblasti procesního práva. Marné uplynutí lhůty hmotněprávní zakládá právní následky v oblasti práva hmotného [k podobnému pojetí rozlišování hmotněprávních a procesních lhůt, tedy kritériu, v jaké oblasti práva nastávají právní následky uplatnění či neuplatnění úkonu podmíněného danou lhůtou, se ostatně hlásí též Ústavní soud – srov. nález ze dne 3. 2. 2000, sp. zn. (N 18/17 SbNU 127)].

[10] Ke včasnému splnění hmotněprávní lhůty je třeba, aby tomu korespondující podání bylo doručeno nejpozději v poslední den lhůty adresátovi. Naproti tomu u procesních lhůt je lhůta zachována tehdy, je-li poslední den podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, typicky držiteli poštovní licence [pro správní řízení , srov. též , ], samozřejmě nestanoví-li procesní předpis jinak (např. , o volbách do Parlamentu České republiky; , o volbě prezidenta republiky atp.).

[11] Procesní lhůta pro úkony ve správním řízení předpokládá řízení, v jehož rámci lze po stanovenou dobu provést procesní úkon nebo splnit procesní povinnost. To plyne z , který hovoří o provedení určitého úkonu „v řízení“. Naproti tomu lhůty stanovené zvláštním zákonem pro podání žádosti či jiného návrhu, kterým se zahajuje správní řízení, mají povahu lhůt hmotněprávních (srov. k tomu detailně Vedral, J. . Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: BOVA POLYGON 2012, s. 448 násl.). Příkladem takovéto hmotněprávní lhůty je též věta prvá , podle níž smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud krajský úřad neobdržel žádost o poskytnutí dotace ve lhůtě podle (tedy do 31. ledna, nebo do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku). To ostatně připouští i sama stěžovatelka, argumentuje však tím, že lhůta podle věty druhé má povahu lhůty procesní. Stěžovatelka upozorňuje, že podle prvé věty musí správní orgán v dané lhůtě žádost obdržet, druhá věta říká, že žadatel ve lhůtě do 15. října tam vyjmenované dokumenty nepředloží.

[12] Stěžovatelka však rozdíl mezi slovy „obdržet“ a „předložit“ zveličuje. Předložení dokumentů dle druhé věty se totiž neváže k žádnému řízení. Teprve podáním žádosti dle § 3 odst. 2 věty prvé se započne řízení, které může eventuálně vyústit v uzavření nové veřejnoprávní smlouvy. Splnění povinností dle § 3 odst. 2 věty druhé je podmínkou pozdějšího uzavření veřejnoprávní smlouvy. Nepředložením dokumentů v zákonem stanovené lhůtě ztrácí žadatel právo na uzavření veřejnoprávní smlouvy se správním orgánem. O tom, že právo na uzavření veřejnoprávní smlouvy je právem hmotným, není jistě sporu, jak ostatně správně uvádí ve svém vyjádření žalovaný. Účinky nesplnění povinnosti dle § 3 odst. 2 věty druhé tedy nastávají v oblasti práva hmotného, nikoliv procesního.

[13] NSS tedy shrnuje, že povinnosti dle § 3 odst. 2 věta druhá jsou povinnosti hmotněprávní povahy, pročež i na lhůtu tam uvedenou nutno nahlížet jako na lhůtu hmotněprávní. V této lhůtě proto musí dojít dokumenty správnímu orgánu.

[14] Stěžovatelka konečně kritizuje strohost odůvodnění rozhodnutí žalovaného. Ani s tím NSS nesouhlasí. K námitce stěžovatelky se žalovaný detailně zabýval povahou sporné lhůty, a to v bodech 20 až 28 rozhodnutí. Nelze proto vytrhávat z tohoto kontextu jen jednu větu z bodu 24 odůvodnění rozhodnutí. Stěžovatelce se navíc dostalo detailního vypořádání její námitky v podrobném a velmi přesvědčivém rozsudku městského soudu.

[15] Stěžovatelka v kasační stížnosti krom výslovně uplatněných kasačních bodů odkazuje na svá blíže nespecifikovaná vyjádření v předchozím řízení. V tomto rozsahu však lze stěžovatelku plně odkázat na správné argumenty městského soudu.

[16] NSS tedy zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta poslední ). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle za použití Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2017

Zdeněk Kühn

předseda senátu