Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 207/2017 - 17

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. S., zast. Mgr. Ing. Jakubem Backou, advokátem, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 386/100, Karlovy Vary, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2017, č. j. KRPK-53335-16/ČJ-2017-190022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 9. 2017, č. j. – 73,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 9. 2017, č. j. - 73, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Soudem ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ing. Jakubu Backovi, advokátovi, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti ve výši celkem 4.114 Kč. Tato částka bude zástupci žalobce vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Žalovaná v záhlaví vedeným rozhodnutím zajistila žalobce podle , c), e) , o pobytu cizinců na území České republiky, v zařízení pro zajištění cizinců a stanovila dobu jeho zajištění podle téhož zákona na 40 dnů.

[2] Žalobce se žalobou podanou dne 1. 8. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí žalované u Krajského soudu v Plzni. Krajský soud shledal, že podle sdělení žalovaného byl žalobce ze Zařízení pro zajištění cizinců Balková propuštěn dne 13. 9. 2017, tj. před vydáním meritorního rozhodnutí krajského soudu. Soud proto postupoval podle zákona o pobytu cizinců ve spojení s , (dále jen „ “), a řízení o žalobě zastavil.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl shora uvedené usnesení krajského soudu kasační stížností. Podle stěžovatele krajský soud nesprávně aplikoval čl. II bodu 1 , který novelizoval zákon o pobytu cizinců. Předmětné přechodné ustanovení upravuje, podle jaké právní úpravy se postupuje v řízeních podle zákona o pobytu cizinců zahájených před účinností novely. Stěžovatel tvrdí, že přechodné ustanovení je nutné i s ohledem na jeho jazykové vyjádření vyložit ústavně konformně tak, že na řízení zahájená před účinností novely se zákona o pobytu cizinců nepoužije.

[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

II. Posouzení kasační stížnosti

[5] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu přípustná, a stěžovatel je v souladu s zastoupen advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s a 4 v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.

[6] Kasační stížnost je důvodná.

[7] Předmětem kasační stížnosti je aplikace zákona o pobytu cizinců a s tím související otázka interpretace čl. II bod 1 , který stanoví, že „[ř]ízení podle zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

[8] Čl. II bod 1 novely pobytového zákona je formulován z legislativně-technického pohledu neobvykle a na první pohled neposkytuje jednoznačnou odpověď na otázku, v jakých situacích se § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců uplatní. Obecně platí, že v případech, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje více interpretací, je nutné, jak správně upozornil i stěžovatel, vykládat takové ustanovení ústavně konformním způsobem, který šetří smysl a podstatu základních práv.

[9] Nejvyšší správní soud se již výkladem přechodných ustanovení novely zabýval a došel k závěru, že pro řízení o kasační stížnosti zahájená před účinností novely se § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců neuplatní (srov. např. rozsudky NSS ze dne 24. 8. 2017, č. j. - 27, ze dne 24. 8. 2017, č. j. - 41, a ze dne 27. 9. 2017, č. j. - 26). K výše uvedené interpretaci se Nejvyšší správní soud přiklonil především s ohledem na „samotné principy právního státu, konkrétně princip dělby moci, a dále právo na spravedlivý proces zahrnující předvídatelnost soudního rozhodování ve spojení s očekáváním jistého postupu soudu vzniklým účastníku v okamžiku, kdy řízení svým úkonem zahájil. Tyto principy vylučují jakýkoli zásah zákonodárce do výkonu spravedlnosti mající za cíl ovlivnit soudní rozhodnutí v určitém (zahájeném) sporu, pokud k takovému zásahu existují závažné důvody v obecném zájmu (srov. rozsudky ESLP ze dne 28. 10. 1999, stížnosti č. 24846/94, 34165/96 a 34173/96, ve věci Zielniski, Pradal a Gonzales a ostatní proti Francii, nebo ze dne 9. 12. 1994, stížnost č. 13427/87, ve věci Stran Greek Rafineries a Stratis Andreadis proti Řecku, dostupné z http://hudoc.echr.coe.int/).“ (srov. bod 15 prvého citovaného rozsudku).

[10] Výše uvedené úvahy Nejvyššího správního soudu vycházejí z premisy, že s ohledem na právní úpravu obsaženou v § 171 až § 172a zákona o pobytu cizinců je řízení o kasační stížnosti řízením sui generis podle tohoto zákona a nové znění § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců lze s ohledem na požadavek ústavně konformní interpretace a šetření základních práv aplikovat až v řízeních, která byla zahájena nejdříve dnem účinnosti novely, tj. dnem 15. 8. 2017.

[11] Zákon o pobytu cizinců upravuje v § 171 až § 172a odchylky jak pro řízení o kasační stížnosti, tak pro řízení o žalobě. Platí-li proto výše uvedený závěr pro řízení o kasační stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem, musí tím spíše platit nutně i pro řízení o žalobě podané před účinností novely. Tak je tomu právě i v případě stěžovatele, který žalobu proti rozhodnutí žalované podal dne 1. 8. 2017. Stěžovatel podával žalobu za situace, kdy zákon o pobytu cizinců nevylučoval jeho věc z meritorního přezkumu z důvodu ukončení zajištění, a mohl proto legitimně očekávat, že jeho žaloba bude věcně projednána. Z výše uvedených důvodů postupoval krajský soud nesprávně a jeho rozhodnutí je z toho důvodu nezákonné (srov. tentýž závěr uvedený v rozsudku NSS z 26. 10. 2017, č. j. - 22, bod 11).

[12] Nad rámec potřebného odůvodnění Nejvyšší správní soud poukazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 11. 2017, č. j. - 20, který se týkal situace, kdy bylo postupem podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců soudem zastaveno řízení o žalobě zahájené po účinnosti novely. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dospěl k závěru, že § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců v novelizovaném znění nepřípustně vylučuje soudní ochranu proti rozhodnutí o zajištění cizince. Nelze-li se totiž domoci u soudu zrušení rozhodnutí o zajištění policií ani v jednom stupni řízení z důvodu, že omezení osobní svobody již dle tohoto rozhodnutí netrvá, popř. ani když trvá na základě jiného rozhodnutí podle jiného právního předpisu (zákona o azylu), je taková vnitrostátní úprava neaplikovatelná pro rozpor s právem Evropské unie, a to s směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. 12. 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a s a y základních práv Evropské unie ve spojení s a 5 Evropské úmluvy. Z tohoto rozsudku také v důsledku vyplývá, že Nejvyšší správní soud s ohledem na nutnost zajištění práva na spravedlivý proces a užitečný účinek práva Evropské unie musí nehledě na zákona o pobytu cizinců projednat kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, které tyto předpisy evropského a mezinárodního práva ignoruje, a zrušit jej.

III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[13] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení krajského soudu podle věty první a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení je soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu ( ) a bude se tak věcně zabývat žalobními námitkami stěžovatele proti napadenému rozhodnutí žalované.

[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v konečném rozhodnutí ( , ).

[15] Zástupci stěžovatele, který byl stěžovateli ustanoven usnesením krajského soudu ze dne 4. 9. 2017, č. j. - 58, se podle s přihlédnutím k bodu 5., , ve spojení s odst. 3 a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna za zastupování ve výši 3.100 Kč za jeden úkon právní služby (sepsání kasační stížnosti) a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč, celkem tedy částka 3.400 Kč. Jelikož ustanovený zástupce je plátcem DPH, jeho odměna se zvyšuje o tuto daň na částku 4.114 Kč, která mu bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese stát.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2017

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu