Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 328/2017 - 22

Nao 328/2017-

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2017, č. j. KUKHK-26117/RG/2016-21, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o žalobkyní vznesené námitce podjatosti,

takto:

Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Ivona Šubrtová, JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová a Mgr. Tomáš Blažek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně v řízení o žalobě vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. namítla podjatost „všech soudců zdejšího soudu v aktuálním obsazení“ a navrhla jejich vyloučení z projednávání a rozhodování „nejenom této věci“ a předložení věci jinému soudu téhož stupně podle z důvodu delegace nutné, protože dle ní jinak „opět reálně hrozí, že jimi bude pokračováno v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů“.

[2] K námitce se vyjádřili všichni soudci správního úseku příslušného krajského soudu, přičemž žádný z nich neshledal důvody zavdávající pochybnosti o podjatosti.

[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[4] Předně Nejvyšší správní soud uvádí, že není oprávněn rozhodovat o vyloučení soudců z projednávání a rozhodování „nejenom této věci“, neboť o případné podjatosti rozhoduje vždy jen ve vztahu ke konkrétní věci (viz ).

[5] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva na spravedlivý proces (d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. - 16).

[8] V projednávané věci žalobkyně vyjádřila pouze obecný nesouhlas s obsazením soudu, což nelze považovat za legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování věci. Reálné pochybnosti o podjatosti namítaných soudců může totiž s ohledem na výše uvedené vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobkyně týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Žalobkyně však Nejvyššímu správnímu soudu žádné takové tvrzení o podjatosti namítaných soudců nesdělila.

[9] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudci JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Ivona Šubrtová, JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová a Mgr. Tomáš Blažek byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci.

[10] Vzhledem k uvedenému závěru Nejvyšší správní soud neshledal ani důvod pro přikázání věci jinému krajskému soudu ve smyslu , jehož se žalobkyně domáhala. Pouze pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že žalobkyně sice odkázala v souvislosti s tzv. delegací nutnou výslovně na , citovaný předpis (konkrétně část první a třetí) se však dle uplatní na řízení ve správním soudnictví přiměřeně pouze tehdy, nestanoví-li jinak. V je tzv. delegace nutná upravena v , a proto byla k rozhodnutí použita tato právní úprava.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2017

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu